Touha Sherlocka Holmese

Velice umírněná parodie na postavu světoznámého detektiva a parodie pro náročnější obecenstvo. Na rozdíl od podobných kousků (Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela aj.) se tady tolik netlačí na pilu, co se humoru týká, a humor je proto nenápadný a jemný a divák na nižší mentální úrovni takovýto humor pravděpodobně vůbec nezaznamená a film proto zavrhe jako nepovedený. V poslední třetině filmu se přece jen na pilu trochu přitlačilo pomocí otřesného ne-hereckého projevu Juraje Herze, ke všemu s nesrozumitelným hatmatilka-slovním průjmem, a v té chvíli náročnější divák trpí, zatímco hovádka se přepychově baví. Herze jako režiséra beru, jako "herce" odmítám/nesnáším!...Herecká esa té doby opět dokázala svoji  nedostižnou kvalitu. Krátký výstup Vl. Brodského je vskutku lahůdka - zjevem i herecky. Vlasta Fialová sehrála svůj part (s Lukavským) naprosto luxusním způsobem, na bohémskou Marušku Rosůlkovou je vždy radost pohledět, Eduard Kohout je také příjemné zpestření...Skvělá výprava (ex- a interiéry, kostýmy aj.) dělá z filmu opravdovou pastvu pro oči...Plnou "pálku" ale nedám - přes výše zmíněného Herze a uši trhající Holmesovo šmidlání na housle se prostě nepřenesu. (25.10.2022)

To je taková škoda. Ten film měl nakročeno na docela příjemnou a jemnou parodii, jenom kdyby si nevybral tu nejpitomější cestu vyzdvihování hudby až ad absurdum. Ještě scéna v divadle před Manon má určité grády, ale pak přijde krádež notového záznamu slavného skladatele, který koupila jistá šlechtična v aukci, a i když tu roli Vlasta Fialová zahrála s chutí, připomíná celá tahle povídka spíše konspirační fantasmagorický večírek po požití opiátů. Jinak ano - řekl bych, že film vychází ze čtyř, možná pěti povídek Iljy Hurníka, a možná v psané formě je to bžunda, zvláště pro hudební znalce. Máme tu povídku z divadla, povídku ze zámku, povídku z dobročinného koncertu a povídku z maloměstského orchestru. Všude se odehraje nějaký zločin, ale ten je tak upozaděn, aby v několikaminutových sekvencích mohly znít v příběhu zmíněné hudební kusy, že to spíše připomínalo cyklus Leonard Bernstein dětem, kde humornou formou a příklady slavný dirigent a skladatel vysvětluje polopaticky, co to vůbec klasická hudba je. Lukavský je skvělý Holmes a Voska jako Watson mu zdatně sekunduje, zvláště svými tiky při Holmesově hraní, ale co je to platné, když interakcí mezi nimi je minimum, a nejčastěji na téma "už aby raději nehrál". Nezklame zde ani Macháček, ale ani jeho postava nemá moc co hrát, a i když se Macháček snaží tomu dodat nějakou šťávu, daří se mu jen zčásti. Pár replik pobavilo a asi vrcholem vtipů jsou Sherlock a Watson přvelečení za Sherlocka a Holmese. Pobavil i Menšík jako inspektor Scotland Yardu. Jsou zde zajímavé kulisy a exteriéry, i když je občas kameraman snímá z prapodivných úhlů, takže samotný obraz nemá atmosféru a nějaký feeling. Vážně škoda, ubrat o 60 % hudby a naopak přidat na humoru a vzájemném pošťuchování, trochu lépe prokombinovat jednotlivé zločiny a najít lepší ústřední linii než Landovský, mohl to být skvělý a zábavný film. Schválně by mě zajímalo, jak by tohle natočil Oldřich Lipský, (28.11.2018)

Prvních zhruba 40 minut to působí jako velmi zdařily předchůdce filmů Adéla ještě nevečeřela a Tajemství hradu v Karpatech. Adélu to připomíná mimo jiné postavou slavného detektiva (v Adéle je to legendární Nick Carter, tady ještě legendárnější Sherlock Holmes) a Tajemství hradu v Karpatech prostředím opery. Humor sice není tak důrazný a je ho třeba trošku hledat a jít mu trošku naproti, ale jsou tu i opravdu podařené scény (Voskova analýza "cizojazyčné nahrávky) a hlášky ("Nádherný kosým - ne to je můj župan" nebo " Vaše postřehy, byť diletantské, jsou pro mne velmi povzbuzující"). Setkání Holmese s paní Abrahamovou, čili Vlastou Fialovou, silně připomíná první setkání Cartera s hraběnkou Thunovou, čili Květou Fialovou, v Adéle. Povedená je i následná diskuze o vnímání hudby. Bohužel právě zde končí ta kvalitní část filmu a začíná slabší část, ve které přibývají hluchá místa a humor se hledá mnohem hůře. (13.09.2018)

"Hudba je krásná jako zločin. Oba jsou dílem logiky." Takto rozjímá velký detektiv na začátku filmu, kdy má chuť vyhodit lupu z okna a rekvalifikovat se na koncertního houslistu. Při pokusech o nové uplatnění jaksi mimochodem řeší čtyři drobné případy, zajímavě odhalující zvyky, vášně a výstřednosti profesionálních hudebníků... Patříte k milovníkům Sherlocka Holmese a doktora Watsona? Věříte v neprůstřelnost suše analytické dedukce? Chcete detektiva z Baker street vidět pomalu a líně rozplétat klubko motivů, léček a mylných předpokladů? Pak to není film pro vás a stačí si přečíst Němiho komentář. Má pravdu, ten chlapec. Jako detektivka Touha Sherlocka Holmese rozhodně neobstojí a samotné ztvárnění Holmese a Watsona jako těžkopádného suchara a neklidného čmeláčího muže, kteří se z nějakého důvodu pořád osahávají, fanoušky spíš zmate. Přesto se mi film líbil. Povídky Ilji Hurníka mají svou osobitou poetiku - v drobných příbězích velmi literárním způsobem přibližují tu stránku hudby, kterou nelze vyčíst z notové osnovy. Humor, vášeň, dramatický obsah a další aspekty, které lze vnímat citem, ale ne rozumem. Aby to nebylo suchopárně didaktické, konfrontuje s tímto skrytým obsahem osobu, která je tak racionální, že to až hraničí s jistým druhem emoční debility - Sherlocka Holmese. Takto použitý Holmes je naprosto přesně obsazen clinteastwoodovským Radovanem Lukavským, který neměl smysl pro humor, a obklopen naopak výhradně komediálními herci, kteří si každý po svém vybrousili k dokonalosti figurky tak rozmanitě zábavné, jako je prostředí, v němž se pohybují. Každý z nich mě bavil stejně jako podobně laděný ansámbl seriálu Fantom operety a přepečlivá výtvárná krása každého kostýmu, dekorace, exteriéru i poslední rekvizity dělá z filmu nečekanou pastvu pro oči. Jen to propojení vzájemně nesouvisejících povídek možná není úplně funkční a chtělo by pečlivější revizi dramaturga. Přesto nad očekávání solidní film. 80% (03.08.2010)

"Hudba je krásná jako zločin..." Námět hudebního skladatele Ilji Hurníka udělat se slavného detektiva Sherlocka Holmese zaníceného hudebníka vůbec není špatný. A některé ty repliky, kde se Sherlock vyjadřuje k hudbě, nezapřou, že je psal opravdový hudební znalec (viz třeba "hudba to jsou city a vášně"). Celkově to vyznění filmu je mírně parodické (viz třeba postava Landovského pokoušející se opakovaně Holmese zastřelit), což ale vůbec není špatné. A dvojice Lukavský s Voskou jsou ve svých partech Sherlocka s Watsonem naprostá špička. A tak jen škoda, že Skalský to scénáristicky a hlavně režijně poněkud podcenil a místy je to maličko zdlouhavé až mdlé. Asi by si to tak objektivně zasloužilo spíše jen tři hvězdičky, ale já si tu proměnu detektiva Sherlocka v Sherlocka hudebníka jako milovník hudby docela užíval, tak jednu hvězdu ještě přidám. (16.03.2024)