Celovečerní debut Bohdana Slámy DIVOKÉ VČELY je už druhým autorovým titulem v české distribuci. Společnost CinemArt totiž uváděla v kinech i jeho absolventský středometrážní snímek AKÁTY BÍLÉ. Slámova hořká komedie je výjimečná tím, že poprvé od roku 1989 přivádí na plátno vesnické hrdiny a zasazuje je do autentického vesnického prostředí. Tématem vzdáleně připomíná Feničův DŽUSOVÝ ROMÁN (1984) a způsobem zpracování nezapře inspiraci formanovskými filmy šedesátých let a poetikou Saši Gedeona.
Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v ... (zobrazit celý text)
Český Lev 1 : Herečka VR - Zuzana Kronerová + 2 nominace: Herečka HR - Tatiana Vilhelmová, Herec VR - Pavel Liška . . . . . . .
Poměrně velké zklamání. Tato představa české periferie mi připadala poněkud falešná. Ale některé scény (zábava, hřbitov) jsou velmi dobré.
Vtipný pohled na jednotvárně ubíhající život vesnických lidiček kdesi v Prdelákově, jehož největším kladem je jeho autentičnost, Sláma i díky svým osobním prožitkům věděl co vypráví a na výsledku je to vidět. Herecké výkony jsou zdařilé a i Zdeněk Rauser jako moula Kája díky svému totálně nehereckému projevu působí přirozeně. Jakoby toho moulu ani nehrál, ale byl přímo jím. (Pro zajímavost - na LFŠ na besedě po skončení filmu ze sebe Rauser nebyl schopen vypravit ani jedno slovo a byl úplně rudý ve tváři. Dost toho Káju připomínal i v reálu). Místama je tempo filmu možná trochu rozvleklé, ale celkově jde o příjemné osvěžení české porevoluční filmové tvorby. Jsem zvědavý na další Slámův film.__PS: Bohužel DVD edice je s ořízlým obrazem z originálního 2,35:1 na nějaký hybrid, blížící se 1,85:1. Fuuuuuck.......
Normální, zcela průměrní lidé. Natočit o nich film? Proč ne. Výborně se to podařilo Alici Nelis u Ene Bene, tak proč ne i Slámovi. Bohužel, zde je ta bezdějovost až příliš patrná a nadto dialogy nedosahují „obyčejnosti“ těch z Ene Bene. Nicméně je to jeden z nejlepších českých filmů posledních let, který mi osobně udělal mnohem větší radost než všechny postpelíškovské projekty Hřebejka a Jarchovského (psáno po vzniku Horem pádem). Divoké včely totiž vůbec, ale vůbec nepůsobí tak vyumělkovaně a tak komerčně. 75% Zajímavé komentáře: Eddard, d-corso
Mám babičku na severní Moravě, takže tak trochu vím jak se tam žije a tenhle film to vystihuje hodně přesně. Taky mám kámoše, který se chová přesně jako Zdeněk Raušer.
Stále stejná poškrábaná deska postmoderní filmové narace... Ačkoli je dějištěm severomoravský venkov, prázdnota a bezvýchodnost je stále stejná... Prázdnota "vně" filmového světa, ale bohužel i prázdnota filmu samotného. Příšerná tříšť dialogů, ve kterých se snoubí naprostá stupidita s poměrně dobře trefenou vulgaritou, postavy črtané podle stereotypního schématu "duše lapená prostředím --- chce uniknout / nechce uniknout", nulové tempo vyprávění, rezignace na epičnost se vším všudy... Nebavilo mě to nikdy, nebaví mě to ani tady. Ano, herecké výkony jsou ucházející, ale vzato do důsledku, skutečně o čem hrát má snad jen Majkl Pavel Liška, ostatní postavy jsou spíše ztišenými, či nařvanými karikaturami v kultivovanější a intelektuálnější interpretaci, než jakou nabízí Troškův arcividlácký epos Slunce, seno. Bohdan Sláma se snažil trefit optimální tón mezi komedií a dramatem, ale podařilo se mu vytvořit jakési neutrální a bezpohlavní pořvávání, které mě spolehlivě ukolébalo. Snaha po formanovsku vyřešit "zápletku" na tancovačce není o nic přesvědčivější než celý dosavadní průběh. Divoké včely řadím po bok filmů jako Anděl Exit, Šeptej, Samotáři atd. Ačkoli jsou jiné prostředím, snaha podat svědectví o dětech svého věku je stejně úporná, stylizovaná, křečovitá... nepodařená.
Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Jenže Divoké včely toho nabízejí podstatně více. Ten, kdo žil alespoň chvíli na české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples do Zlaté Koruny či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě
Zaujímavá mozaika príbehov jednotlivých postáv, ktorých je však tak veľa, že režisér v tak krátkej stopáži jednoducho nedokáže postavy usmerniť tak, aby príbeh dával ucelený zmysel. A tak z filmu, ktorý mohol byť o niečom, je film, ktorý je vlastne o ničom. Príbehy životov obyčajných sú natoľko často neobyčajné, že to mohlo byť spracované s oveľa lepším pohľadom, obzvlášť, keď ide o našu mentalitu, kde je život človeka divákovi oveľa bližší. Nehovorím, že to bolo zlé, mohlo to byť však lepšie. Kvalitné herecké obsadenie však nesklamalo. 60%.
Tretia hviezdička je za atmosféru, samotný film akosi speje odnikiaľ nikam. Nie že by to bola chyba, keby sa tá bezcieľnosť nahradila hĺbkou - ale aj duchovná hĺbka Divokých včiel je tak po kolená... potenciál je však využitý, pretože oveľa viac som ani nečakala. Ten kúsok zmarených očakávaní nahradila spomínaná atmosféra a tak sú to férové 3* - nič viac ako pohodovka, kultom sa asi nestane.
Byla to sranda a já si ji užil, jelikož to na mě dýchalo čímsi známým´. Jsem z města, ale dost času jsem v mládí o prázdninách trávil na chatě na venkově a vím jak tam vypadá taková hospodská atmosféra. Scénář je sice praticky o ničem, ale i tak mi uplně stačilo na chvilku nahlédnout do Slámova světa a oblíbit si svým způsobem všechny jeho obyvatele. Smutně rozumnou Vilhelmovou, "Velkého bráchu" Marka Daniela, roztomile pomalého Raušera, vidláckého parchanta Duška, excentrického, svým způsobem roztomilého pablba Lišku, ale HLAVNĚ naprosto úžasného Cyrila Drozdu, jehož filozofující otec je jedním slovem skvostný. Nedotažená, ale příjemná záležitost. "Dobrá je, ostrá je, jak se menuje?" - "Božka." 70%
Vesnice dnešních dnů, spousta různorodých postaviček (jeden kamarád si hned vzpomněl na Amarcord) a skvělé herecké obsazení včetně naturštiků. Místní "babky" chlastají zelenou, v bufetu se chlastá zelená, všichni chlastají zelenou a čas plyne. Vyřeší se nakonec něco? Nevyřeší. A je vůbec co řešit? "Tak Laďo, co novýho na baráku? - Včera konečně přivezli to lino."
