The Reluctant Grandfather
Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Jan StallichHudba:
Roman BlahníkHrají:
Oldřich Nový, Raoul Schránil, Ferenc Futurista, František Paul, Antonie Nedošinská, Věra Ferbasová, František Krištof-Veselý, Běla Tringlerová (více)Obsahy(1)
Továrník Richard Osten (O. Nový), který se ke svému postavení vypracoval od píky díky své pracovitosti a podnikavosti, si zásadně odmítá přiznat, že už přichází do let. Nejhorší chvíle prožívá, když pomyslí na to, že jeho syn Jiří (R. Schránil) z něj jednou udělá dědečka. A tak se Jiřímu snaží bránit v jeho milostných dobrodružstvích, a hlavně v navazování vážných známostí. Stejně tak odmítá přenechat Jiřímu vládu nad svými továrnami; sám si své bohatství totiž musel tvrdě zasloužit. Aby Jiří dokázal, že je stejně schopný jako tatínek, nechá se pod změněným jménem zaměstnat v konkurenční továrně jako obyčejný dělník. Díky pracovitosti a organizačnímu talentu to časem dotáhne až na jednoho z ředitelů. A dokonce pozná sympatickou švadlenku Toničku (V. Ferbasová), která se ve volném čase vzdělává, protože má taktéž své ambice… (Česká televize)
(více)Recenze (54)
Komedie, která bohužel nedosahuje kvalit "pamětnických" klasik a kromě možnosti setkání s předválečnými oblíbenci toho moc nenabídne. Chybí mu typická jiskra, humor je nevyrazný, dobového kouzla pramálo a zbytek je až příliš naivní. Ovšem, i když je to podívaná kterou čas dohnal stejně jako továrníka Ostena, stále je to pohodovka, která neurazí a zaručeně potěší víc než současné české pokusy o komedii. ()
Slabší Slavínského dílo. Na první pohled rozvláčnost dialogů ukázala, že jde o adaptaci divadelní hry. Bylo to alespoň do dvou třetin nudné a táhlo se to jako lepidlo... A i pak dál ovšem průhledné, přitom s několika nelogičnostmi v ději. Idea filmu jasná: Kterak se vlastní pílí člověk může dopracovat k vysokým cílům. Ale ve skutečnosti zas jeden bohatý a jedná chudá, klasická červená knihovna. A pak ovšem i druhé motto - stáří se nikdo nevyhneme, pokud do té doby nezemřeme - a je marné ze sebe dělat mladíky. Ani jeden herec nevybočil nadprůměr, ani Nový či Nedošinská neměli prostor k nějakému osobnímu hereckému vyjádření. Dvě hvězdičky postačují. ()
Nový a Slavínský na sebe moc štěstí neměli. Ve filmu je sice troška nadsázky a humoru (hlavně spojený Paulem a Kryštofem-Veselým), ale celkově se film spíše vleče a někdy i štve (velice směšna kariéra Raula Schránila, aneb jak být rychle ředitelem z dělníka pomocí pouze své píle a talentu). Zbylé postavy jsou tipické postavičky, jaké se tehdy psali jak na běžícím pásu (Ferbasová se mě zde vůbec nelíbila a ani se na tu postavu nehodila). Celkově se jedná o zcela průměrnou, ale profesionálně odvedenou tehdejší komedii. ()
Příliš mnoho frivolnosti, příliš málo psychologického propracování postav. Šišlání Ferbasové mi bude znít v uších ještě dlouho. Dokonce ani Oldřich Nový to moc nezachránil. Ale sympatická je tu úcta k práci, myšlenka vypracování se od píky na vyšší post, z nejnižších pozic doslova holýma rukama a víra, že je něco takového vůbec možné - prostě pozitivní myšlení, které bylo v pohnuté době vzniku filmu velmi zapotřebí a které nám dnes všeobecně chybí. ()
Film nabízí složitější zápletku, než jenom jak dostat k sobě dvě hrdličky. Zábavné hlavně bylo, jak se synek snaží dostrkat svého padesátiletého otce do důchodu. Dneska by si toho mrňouska pořídil pan podnikatel. :-) Prostě na rozdíl od jiných "propamětníků" mi přišlo, že se tam i něco řeší. Beru film jako oslavu kapitalistických úspěchů dosažených vlastní pílí. Věra Ferbasová by se nestala sekretářkou, kdyby nechodila do večerního kurzu, synáček by nedostal továrny, kdybych chodil akorát po barech. Na tohle by se měli povinně dívat pobírači dávek. ()
Reklama