Pokušení paní Antonie

Paní Antonie ve své nejlepší formě. Díky Bohu zde břečí jenom málo, takže komedie to není příliš ufňukaná. Celý film táhne téměř sama a musím říct, že plnou parou vpřed, jak se na železničářku sluší. Film se odehrává skoro celý ve dvou místnostech, ale nedostatkem rozletu příliš netrpí. Jde sice o elitářský film (jsou tu samí bohatí), ale lidová zábava je to především. Sny chudých o náhlém štěstí jsou opět vyslyšeny, což v roce vrcholící krize bylo nezbytné a zásadní. Slavínský coby bavič mas opět nezklamal. Nedoporučuji ovšem pro Nedošínsko-alergiky a odpůrce operetních pěvců.,..80% (20.06.2012)

Už ve své době nenáročná a mnoha zpěvy protahovaná lidová zábava, která navíc nebyla odolná proti zubu času. Takže sice občas pobaví nějakým tím roztomile naivním pokusem o humor, jinak ovšem potěší především milovníky hodně starých časů a milovníky předválečné české kinematografie, kterým nabídne možnost strávit chvíli v příjemně známém prostředí, navíc ve společnosti "starých známých" mezi nimiž i dnes kraluje Antonie Nedošínská. Vždyť kdo by dokázal odolat její dobrosrdečně rázné povaze, odzbrojující prostořekosti a velkému srdci. (19.02.2011)

Bohužel slabota. Slibnou one-woman-show Antonie Nedošínské, které pijí krev sluha Cyril i žalující kohout, totiž pozvolna umoří sáhodlouhý a prázdný děj plný dialogů o ničem a nadbytečných písní a také nesnesitelně nevhodně obsazení Jiří Plachý a Jaroslav Gleich - nesympatičtější seladony aby člověk pohledal. Lída Baarová (která o rok dříve zářila jako děvče s čertem v těle) na to, kolik času ve filmu strávila, téměř nedostala příležitost cokoliv předvést. (30.01.2016)

Když se matka s dcerou navzájem zapřou. Slavínský film inscenoval v obvyklém provedení – v přepychových interiérech, s notnou dávkou svérázného humoru i elegance, a s vynikající Antonií Nedošinskou v roli jadrné hospodyně, která si všechny podmaní nejen svým kulinářským uměním, ale také prořízlou pusou a energickou vyřídilkou. U Nedošinské po právu udivuje zejména způsob, jakým dokázala svůj zavedený herecký profil pokaždé obohatit o něco nového, tak, aby se nikdy neopakovala a zůstala přitom autentická, nefalšovaná a originální. Škoda, že v tomto případě nebyli po ruce adekvátní partneři: oba pánové jsou, mírně řečeno, dřevění a Lída Baarová bývala tehdy angažována spíše pro potěchu oka. Milovníci zmizelých pražských i mimopražských lokalit ale mohou ocenit původní vilovou zástavbu na Ořechovce a luxusní prvorepublikový hotel Wagner v Jevanech. A ty politické narážky? Skvostné! A co byste dělala, kdyby byla státní pokladna prázdná? – No, vypůjčila bych si! Jako to dělají jiné státy, které si dokonce za vypůjčené peníze kupujou flinty, kanóny a eroplány! – A nechtěla byste nám říci, které státy tím myslíte? – Pánové, to na mně nechtějte! Já jsem dobrá sousedka. Já nic nepovim. (03.10.2008)

Méně známý, spíše již zapomenutý ČS film, s perfektní Antonií Nedošinskou a Lídou Baarovou v době své stoupající hvězdy. Zápletka je čitelná, přesto je to podle mě silně nedoceněný film. Plachý trochu slabší než charismatický operní zpěvák Gleich, Kovářík naopak o třídu výš. Osobně jsem se u filmu upřímně od srdce zasmál, především v druhé polovině, kdy se do Dejvické vily přistěhovala Milada a započalo očekávané (ne)poznávání s ráznou paní Antonií :) (21.05.2016)