Poslední mohykán
Komedie
Československo, 1947, 98 min
Režie:
Vladimír SlavínskýHrají:
Jaroslav Marvan, Meda Valentová, Soňa Červená, Dagmar Frýbortová, Jaroslav Mareš, Eman Fiala, František Hanus, Oldřich Slaný, Blažena Slavíčková, Jaroslav Seník, Ota Motyčka, Erik Zámiš, Bedřich Vrbský, Alena Kreuzmannová, František Stach, Antonín Jirsa, F. X. Mlejnek, Valja Petrová, Olga Příhodová, Václav Landa, Václav Trégl, Josef Chvalina, Josef Steigl, Jindra Hermanová, Jan Stanislav Kolár, Karel Effa, Bohumil Paris, Rudolf Hrušínský nejst., Miloš Vavruška, František Pozner, Rudolf Princ, Jiří VondrovičObsah
-
Starožitník Kohout není zlý člověk. Má však ideál: Být doma neomezeným pánem. Nevidí proto přání své ženy, ani to, že dcera Helena si našla ženicha, že druhá dcera se zamilovala, a že syn je vášnivý plavec. Chtěl by řídit jejich život podle svých staromódních představ. Zdenčin nápadník inženýr Bečvář však léčkou pronikne do Kohoutovy přízně (prý chce o jeho výchovných metodách napsat knihu). Starožitník mu dokonce sám nabídne Zdenčinu ruku. Do děje navíc vstupuje Kohoutův bratr, lesník, který přijíždí do Prahy na návštěvu. Shodou okolností si oba bratři vymění role a tak rodina považuje otce za milého strýčka a stěžuje si mu na jeho chování. (oficiální text distributora)
Starožitník Kohout není zlý člověk. Má však ideál: Být doma neomezeným pánem. Nevidí proto přání své ženy, ani to, že dcera Helena si našla ženicha, že druhá dcera se zamilovala, a že syn je vášnivý plavec. Chtěl by řídit jejich život podle svých staromódních představ. Zdenčin nápadník inženýr Bečvář však léčkou pronikne do Kohoutovy přízně (prý chce o jeho výchovných metodách napsat knihu). Starožitník mu dokonce sám nabídne Zdenčinu ruku. Do děje navíc vstupuje Kohoutův bratr, lesník, který přijíždí do Prahy na návštěvu. Shodou okolností si oba bratři vymění role a tak rodina považuje otce za milého strýčka a stěžuje si mu na jeho chování. Komentáře uživatelů k filmu (55)
-
kleopatra
Jaroslav Marvan v jedné z mnoha komedií na téma "fotr diktátor", u které se skvěle bavím, i když už jsem ji viděla nesčíslněkrát. Mimochodem, Soňu Červenou jsem před pár lety potkala v kavárně, je to charismatická dáma, přes svůj požehnaný věk působila jak růže mezi bramborama.(30.4.2005)
-
Tosim
Ne, že by to byla špatná komedie (třeba výměna figuríny za dvojče se mi líbila), ale na kompaktnější, smysluplnější, vtipnější a lépe zahranou verzi s Hugo Haasem to vážně nemá, takže nevidím jediný důvod, proč dělali remake.(14.11.2006)
-
Oskar
Autor divadelní předlohy Poslední muž (už jednou zfilmované s Hugem Haasem) F.X.Svoboda už v té době nežil, ale údajně si vždycky přál, aby pana Kohouta ve filmu hrál Jaroslav Marvan. Hrál tu roli s mimořádným úspěchem v divadle a filmovou verzi si nenechalo ujít skoro pět milionů diváků (!) Tady někde už připravení komunisté vytušili, že národem milovaný herec jim může v dalších letech prokázat velkou službu... Jinak pro mě osobně jedna z nejpřijatelnějších komedií Vladimíra Slavínského, všechna lacinost potlačena na minimum. 70%(8.2.2006)
-
Kulmon
Jedna z nejpovedenějších komedií Vladimíra Slavínského o despotickém otci, "Posledním Mohykánovi" starých dobrých časů, kdy otec byl hlavou rodiny a vše lítalo jak on pískal. Jaroslav Marvan se zde našel, sám podobný morous, takže jeho výkon je o to lepší. Děj filmu je naprosto vyvážený, hemží se vtipnými momenty a žádné trapné se nenajdou. Skoro bez chyby.(10.5.2009)
-
canakja
zřejmě nejvysílanější film v dějinách české kinematografie..(25.11.2009)
-
Jeanne
Je snad i poslední film klasické éry 40. let, ze kterého ještě není příliš cítit ta poválečná a těsně předrevoluční atmosféra. Příběh, který je nutno uznat již druhým zfilmováním Svobodovy hry (původně s Hugo Haasem) je naplněný akcí a vtipem. Jaroslav Marvan vytváří v roli starožitníka Kohouta (hraje i jeho dvojče - lesníka) podobný typ, jako později Louis de Funes. Kohout chce být ve své rodině tou nejvyšší hlavou a nositelem starých morálních hodnot :-) ...přirozeným efektem je obrovská kreativita jeho rodiny a okolí v tvorbě nápadů, jak nejlépe dosáhnout svého a ještě navíc tak, že Kohout může být hrdý na "své" geniální nápady! Legrace je nejvíc asi uprostřed - scény v cirkuse, ve spolku ochránců zvířat, v blázinci... :-))(21.11.2003)
-
sud
Excelentní, dokonce dvojitý, herecký koncert Jaroslava Marvana. V rámci žánru netřeba víc. 80%.(19.7.2009)
-
Zloděj kol
F. X. Svoboda byl filmován poměrně často a téměř vždy s lepším výsledkem, než k jakému došlo románová či divadelní předloha (Čekanky, Roztomilý člověk). Poměrně oblíbená byla i hra o středoškolském profesorovi, který drží svou rodinu pohromadě tvrdou rukou formou příkazů a striktních omezení. Poměrně dobře si se stylizací této role poradil Hugo Haas ve filmu Maca Friče Poslední muž. Vladimír Slavínský se v zestátněné kinematografii zpočátku nesměle rozhlížel. Měl svou filozofii, která spolehlivě fungovala dvacet let, a necítil potřebu ji uzpůsobit společenské situaci. Až v závěru Slavínského života se ukázalo, jak prozíravé rozhodnutí udělal. Téměř současně se pustil do dvou remaků. Zatímco Dnes neordinuji je 80% přepis Okénka, divadelní hru F. X. Svobody inovoval od základu, z profesora se stal starožitník, který má bratra-dvojče a početnější rodinu (jedna dcera navíc). Poslední muž byl pouze příběhem o prozřezí prof. Kohouta, který byl kořeněn typicky haasovskou ironií. Poslední mohykán je ovšem nabitou komedií (téměř v duchu crazy). Film má velmi dobrý akční spád, ovšem na některých místech vyznívá nepřesvědčivě především díky hereckým představitelům (platí zvlášť pro ing. Bečváře v podání Františka Hanuse). Následující výtka ovšem nespadá na představitele hlavní dvojrole, dokládá široký rejstřík Marvanova herectví. Herectví, které nacházelo odezvu u širokých vrstev obecenstva a přitom si zachovávalo nespornou kvalitu. V souvislosti s věšením obrazu bych chtěl upozornit, že v televizní mikrokomedii Obraz (1963) s Vlastimilem Brodským, je tato epizoda hlavním námětem, a výsledek je ještě lepší (předloha Jerome Klapka Jerome). Mimochodem Poslední mohykán je jedním z posledních mohykánů pamětnické veselohry, následovat budou už jen Hostinec U Kamenného stolu a Pytlákova schovanka.(18.3.2004)
-
sportovec
Předcházející pro nezbytná srovnání uváděné filmy neznám nebo si na ně nepamatuji. Jisté je jedno: tento Slavínského film patří mezi jeho nejvydařenější, vedlejší efekty jeho potřeby vnějších efektů tu jsou utlumeny, jak je to jen možné (Hanus tehdy k vlastnímu osobitému hereckému výrazu teprve dozrával). Pro Jaroslava Marvana tu vznikla mimořádná herecká příležitost, kterou tento univerzál českého stříbrného plátna také dokázal bezezbytku vyplnit tím, že se jí oddal bez zábran a berličkovitých vnějškových efektů. Osobností pro sebe zůstává také pro mne i dnes Soňa Červená, legendární česká dáma stejně pověstného českého jména ze světa karnevalu a kabaretu. Zdá se, že v tomto případě můžeme oprávněně mluvit o Slavínském nadčasovém. Pokud by to měla být pravda, byl by to fakt, který by i pro mne osobně byl určitým překvapením.(24.3.2008)
-
petaspur
Bořivoj Kohout je vzteklý neurotik a jako správný despota je přesvědčen o tom, že jeho rodina k němu vzhlíží s náležitou úctou. Skutečnost je však jiná a Bořivoj, vydávající se za svého bratra Jaroslava, bude mít plná ústa práce, aby v náhle uvolněné rodinné atmosféře obhájil svá rozhodnutí a přitom neprozradil své inkognito.(23.12.2008)
-
gudaulin
Labutí píseň režiséra Slavínského a éry předválečného českého filmu, kam Poslední mohykán bezesporu tematicky patří. Následovala éra angažovaného filmu plného budovatelského heroismu a boje s agenty imperialismu. Ze Slavínského prací mám tenhle flm asi nejradši, je to slušné řemeslo, ze kterého není cítit tak výrazný kalkul a přeslazená limonádovitost oproti Slavínského snímkům ze 30. let. Navíc Marvan se typově do role nesmlouvavého vládce rodiny hodí znamenitě. Celkem nenáročné dílko, nicméně slušně zahrané a režírované - příjemný návrat do české filmové historie. Celkový dojem 70 %.(25.11.2007)
-
ClintEastwood
Výborná československá komedie, ve které si střihl legendární Jaroslav Marvan dvojroli. A jako vždy, brilantně. Nezapomenutelná je především scéna, kdy sedí se svou rodinou, která je v domnění, že se jedná o jeho bratra, u stolu a musí si na sebe vyslechnout všechny šťavnaté výlevy svých nejbližších pěkně do očí (uší).(21.4.2010)
-
Ony
Sice je to krásná klasika, ale Poslední muž s Hugem Haasem se mi líbí přecejen o dost víc. V "mohykánovi" mě otravují některé přehnané scény, např. ve lví kleci, v blázinci. Zadní projekce je v tomto filmu ještě nepovedenější než obvykle. Ovšem Jaroslav Marvan dává do své role všechno a některé hlášky jsou prostě famózní.(30.10.2005)
-
WANDRWALL
J. Marvan bojuje, snaží se, ale děti mají hold svou hlavu.(7.8.2010)
-
Angerr
Opravdu nádhera, velmi vtipná a lehce dojemná, s excelentním Marvanem. V dětství pro nás s bráchou název filmu reprezentoval pouzel Cooperův příběh o indiánech, takže jsme se jednou odpoledne těšili na jeho filmovou verzi, a byli tehdy nesmírně zklamáni. Jedna z úvodních ukázek otcovy "krutovlády", scéna věšení obrazu, mi ale v paměti od té doby zůstala.(2.6.2007)
-
borsalino
Další klasické a nezapomenutelné dílo naší kinematografie, především pro strhující výkon Jaroslava Marvana, který si v tomto snímku zahrál dvojroli bratrů Kohoutových. V jedné roli hraje diktátora své rodiny, která skáče, jak on píská. Neposlouchá ani svou ženu, ani své děti, pouze střílí rozkazy od rána do večera, "to je bez debat". V druhé roli hraje srdečného, věčně rozesmátého pana lesního. Náhoda jednou "otci-diktátorovi" umožní, aby se podíval, jak jeho rodina žije, když není doma, a tento pohled do zrcadla není příjemný. Velmi příjemná a vtipná komedie.(29.12.2008)
-
Skip
Především excelentní výkon Jaroslava Marvana dělá z tohoto filmu opravdový zážitek, na který se jen tak nezapomíná.(25.2.2009)
-
Orlau32
Vynikající česká komedie s plejadou báječných českých hvězd v čele ve dvojrolí s Jaroslavem MARVANEM.(20.9.2007)
-
blackrain
Jaroslava Marvana v hlavní dvojroli si nenechávám nikdy ujít, předvedl moc pěkný herecký výkon. Nejdříve hraje pražského starožitníka Bořivoje Kohouta, který vládne své rodině tvrdou rukou a myslí si o sobě, že je ideální otec a manžel. Tyranizoval celou svou rodinu včetně posluhovačky. Pak hrál svého bratra lesníka Jaroslava a ten byl pravý opak Bořivoje. Film obsahuje hodně vtipných momentů. Bavila a smála jsem se skoro celou dobu, protože Marvan byl opravdu skvělý.(2.10.2009)
-
Marthos
Režisér Vladimír Slavínský měl jako jeden z mála předválečných a válečných tvůrců možnost pracovat i v nově zestátněné kinematografii. I když stále sílící komunistická moc odsuzovala jeho prvorepubliková nenáročná a naivní díla, uvědomovala si vysokou popularitu takové osobnosti a v zájmu zachování míru jej nechala tvořit. Slavínský se tehdy rozhodl pro novou verzi oblíbené a velmi úspěšné hry Františka Xavera Svobody Poslední muž, která se svého prvního filmového převedení dočkala již v roce 1934 a v letech Protektorátu slavila značné úspěchy na prknech Městských divadel pražských. Slavínský změnil celkovou stavbu celé hry, změnil prostředí i profesi hlavního hrdiny, přibylo několik nových postav a motivů. Do hlavní role byl obsazen Jaroslav Marvan, jehož famózní a nedostižný výkon svědčí o dlouho nedoceňovaném a mimořádném talentu, který našel své uplatnění až na prknech Národního divadla. Velký prostor zbyl i na další spoluhráče, nové mladé tváře (Hanus, Červená, Frýbortová, Mareš), byť je film sám o sobě spíše velkým a zaslouženým Marvanovým sólem. Unikátní je i jedna z posledních připomínek barrandovského plaveckého bazénu, který byl zanedlouho katastrofálně zdemolován. Snímek nepostrádá svižné tempo a vděčné komediální scény, z nichž věšení obrazu plně vystihuje charakter celého příběhu. V raném poválečném resumé je MOHYKÁN skutečným mohykánem filmové veselohry.(3.10.2008)
