Walkabout
-
Walkabout
Drama / Dobrodružný
Velká Británie, 1971, 100 min
Režie:
Nicolas RoegHudba:
John BarryHrají:
Jenny Agutter, David GulpililObsah
-
Kultovní přírodní film zachycující rituál dospívání chlapce a dívky v australské buši. První samostatný autorský film vynikajícího kameramana Nicolase Roega je esencí podmanivé vizuální krásy a filozofickou meditací nad vztahem přírody a civilizace. (LFŠ 2006) (oficiální text distributora)
Kultovní přírodní film zachycující rituál dospívání chlapce a dívky v australské buši. První samostatný autorský film vynikajícího kameramana Nicolase Roega je esencí podmanivé vizuální krásy a filozofickou meditací nad vztahem přírody a civilizace. (LFŠ 2006) Komentáře uživatelů k filmu (33)
-
Jazzzz
Tento film mi hodně připoměl tři filmy: Kanibalové - svoji surovostí k přírodě, která mi na filmu nevadila - dá se říci, že pro domorodé kmeny je to normální a když už to nevypadá humálně alespoň to není pro zábavu, ale pro zasycení hladu. Další film - Mrtvý muž - svoji plynulostí, dá se říci, že film mi přišel krásně plynoucí a hlavně průvodcem v podobě domorodce (v Mrtvém muži indiána). Další věc, kterou mi tento film připoměl je seriál Jak přežít nebo jak se to jmenuje :-). V praxi je zde dost poučně ukázáno jak rozdělat oheň, ulovit něco k jídlu, sehnat vodu - rady sice nejsou kompletní, ale velmi to přopomíná dokumentární náhled do života domorodců. Nejskvělejší shledávám neplynule vsunuté asociace na civilizovaný svět - kdy cihlová zeď je vystřídáná zaběrem na kamennou skálu, porcování masa, domorodci hrající si s vrakem auta, dítě z civilizovaného světa hrající si na stromě... Vztah domorodce a dívky není moc komplikovaný - klasická ochota a lidskost domorodců by nenechala někoho bez pomoci, v tomto případě však spolu strávili víc času než bylo zdrávo a nejspíš zafungovala chemie. Bohužel problémeme se nejspíš stala jazyková bariera, což v dnešní době začíná být větším a větším problémem. Nemám jenom verbální jazyk, stačí trocha empatie a snahy porzumět a slova mohou být zbytečná - přesto v dnešním světě se spolu s osobním kontaktem, který je v dospělosti mnohem víc formální a neosobní se vytrácí i schopnost empatie a porozumění - což může pro někoho mít fatální důsledky. Proč nedám 5 nevím - snad proto, že některé filmy, které nepochopím mě zaujmou a baví mě svoji složitostí, láká mě si je znovu a objevit v nich něco nového, u tohoto filmu se mi zdá, že vím o čem je a co se tvůrce snažil říci a důvod proč nedám plné je, že si myslím, že do toho filmu by se klidně vešlo ještě víc - při tak špičkové kameře by mi nevadilo ani kdyby byl film delší.(26.1.2010)
-
MissJ
Poprvé jsem film viděla v raném dětství, kdy na mě silně zapůsobil. Moje cedníková paměť bohužel tenkrát kromě tohoto dojmu vymazala všechny faktické údaje včetně jeho názvu (měla jsem ho spojený se jménem "Cesta", ale pod tímto názvem byl nedohledatelný) a jména režiséra. Od té doby jsem ho několikrát neúspěšně zkoušela hledat, ale až teď jsem ho úplnou náhodou zhlédla podruhé. Zážitek byl znovu neskutečný. Krásná hudba Johna Barryho, v závěru verše A. E. Housmana...vskutku výjimečné dílo.(10.9.2010)
-
charge
Nevšední baladický zážitek, u kterého po celou dobu zní jedna z nejkrásnější filmové hudby filmového světa vůbec. Nova to v devadesátých letech uváděla pouze pod názvem "Cesta", proto jsem tento skvost dlouho nemohl nikde najít a měl jsem jej uchovaný pouze ve svých vzpomínkách, teď po opětovné projekci nemohu hodnotit jinak než plným počtem a docela mě i překapuje ne moc vysoké hodnocení (78%) na takovou perlu, která by si určitě zasloužila mnohem vyšší průměr.(13.3.2009)
-
pwh
Přiznávám, že jsem čekal něco trochu jiného. Něco podobného jako Smaragdový prales, jen méně tradičně natočeno. Film o tom, že některé tzv. primitivní kultury jsou mnohem lepší než my a říkal jsem si, že takové poselství by spíš chtělo přístupnější zpracování, než takové, jaké zvolili autoři. Postupně jsem si ale uvědomoval, že ten film vlastně není o tomhle nebo aspoň ne jenom o tomhle. Těch významů se v něm dá najít mnohem víc. A i když vyjadřuje svůj rezervovaný postoj k západní civilizaci, ani svět přírody a Aborigidů přespříliš neidealisuje. Taky jsem byl dost zaskočen způsobem vyprávění - částé flashbacky, prostřihy z alternativních dějů, možná vize. Trochu mi to vzdáleně připomnělo Démanty noci. Oproti nim je však tento film méně experimentální a víc "prožitý", tak aspoň působí na mě. Přes všechny podivné (místy nepříjemně, místy příjemně) pocity, které ve mě film vzbuzoval, jsem se přistihl, že je pro mě téměř nemožné odtrhnout oči od obrazovky. A i když jsem bezprostředně po skončení nebyl úplně nadšen, myšlenky na ten film mě od té doby dlouho nepřestávaly pronásledovat a napadla mě řada interpretací jak celého filmu, tak dílčích scén. Nechápu tam úplně všechno, ale takový už svět je (ne vždy scela pochopitelný) a o tom je ten film tak trochu taky. Dá se říct, že nabízí velice bizarní, ale taky velice intenzivní divácký zážitek, co dlouho doznívá...(26.10.2007)
-
Flakotaso
Walkabout. Poněkud nicneříkající název. Samotný film mě však velice překvapil a překonal veškerá očekávání. Vymazlené střihové sekvence podbarvené nádhernou hudbou Johna Barryho ( ta opravdu stojí za to, podle mě jedna z nejkrásnějších melodií vůbec) se blíží filmovému orgasmu. Kamera je fantastická a jako by tam té krásy nebylo dost, Roeg obsadí do hlavní role velice pohlednou herečku, která se navíc celý film promenáduje v minisukni :). Po všech stránkách výtečný film.(17.3.2011)
-
deckardx
Tenhle film se snad neda hodnotit,protoze z jedne strany mi to prislo nekdy naprosto blby a nesrozumitelny,ale z druhe strany jsem snad originalnejsi a zvlastnejsi film nikdy nevidel... Proto zlata stredni cesta..(26.1.2008)
-
bery71
Je jasné, že se mi to líbilo, ale konkrétně popsat pocity a dojmy z filmu bude už těžší...prozatím asi nemožné. Walkabout aneb cesta fyzická i duševní, cesta od dítěte k dospělému. Problém složitosti filmu pramení v rozsahu a počtu myšlenek. Dospívání, konfrontace národů, tolerance, láska, přátelství, zloba a smysl života...na první zhlédnutí je toho trochu moc.(24.6.2009)
-
pepino
Krásný příběh, odehrávájící se v krásné přírodě...(15.8.2006)
-
Jirka_Šč
Přirozenost, kterou člověk ztratil a už nikdy nedokázal získat zpět. Značně alegorický film o zdech, které si moderní člověk kolem sebe vystavěl. O neschopnosti pochopit. O volnosti, která byla jen pocitem a nebyla uchopena včas. Pokud vám připadá, že melu, tak je to proto, protože tenhle film je zvláštní. Doopravdy mě vadily určité prvky filmového jazyka, jako zastavování záběru, opakování momentů, zvukové abnormality. Vyrušovalo mě to (ale netuším, jak by film vypadal bez toho). Na druhou stranu výborné ve více ohledech. Záběr na dospívající dívku a malého chlapce, ztracené v divočině a kráčející australskou pouští ve školních uniformách a v polobotkách, přičemž dívčina hlavní starost je, aby si chlapec nic neroztrhl nebo se nezamazal ... uznejte, že to je dost originální prvek. Kontrast s mladým Aborigenem, díky kterému přežijí a se kterým si zprvu vůbec nerozumí. Krásné (až dokumentární) záběry australské přírody - lov klokanů, plavání v jezírku - a do toho abstraktní scény (děj doplňovaný zdánlivě nesouvisejícími střípky). Ono to celé asi funguje a já uznávám, že jako celek je to výborné, jen si musím na něco podobného zvyknout. Jo a samozřejmě hudba Johna Barryho. ■ P.S. Nemáte pocit, že nás moderní společnost deformuje a měli bychom utéci, dokud je čas? ■ Po druhém vidění se mi skoro chce zvednout hodnocení, protože tenhle film je doopravdy podmanivý a nejde mi ho dostat z hlavy. ■ Po třetím vidění jsem hodnocení zvedl.(19.8.2011)
-
saladín.
Zvlastne odosobnene hemzenie a putovanie cudzich tvorov po cudzej planete, chvilami snad natocene mimozemstanom. A prijemna odbocka do napodiv nie az tak davnych cias ked sa este sledovala vizia filmu ako svojbytnej formy umenia. V tomto pripade silne autorsky prispevok podany az polodokumentarnou formou a s priebeznym napĺňaním autorskych tendencii asociativnymi vlozkami a prestrihmi. Ako celok to potom vyznieva ako odosobnena meditacia nad jednym premnozenym druhom, ktory sa odcudzil svojmu povodnemu prostrediu i podstate vytvaranim barier vonkajsich (voci prostrediu) i vnutornych (voci sebe navzajom). Vadili mi tam neorganicke posuny plniace ciste funkciu toho naplnania (najma nepresvedcive ukoncenie hlavnej postavy). Ono totiz ta zdanliva rousseovska idealizacia na inych miestach dostava dost na frak (vo vysledku to vyznieva ze nasa pritomnost je zatazou v kazdom pripade, lisi sa len rozsah nasledkov - aspon to mi vyplyva z tej znepokojivej posadnutosti detailmi zabijania inych tvorov z oboch stran - masovej civilizacie i uslachtileho divocha). Spolu s rovnako znepokojivymi detailmi zaniku a rozkladu sa tak otvara druha a hlbsia rovina - ziadna idyla, just a cold cold universe. Vyborna hudba: John Barry.(16.3.2008)
-
kedluben
něco bych rád napsal, ale všechno se mine a nemůže tenhle film vystihnout. je to spíš taková poezie a o tý se nemá moc mluvit. stejný je to tady. buď ten film budeš "cítit" nebo půjde mimo tebe. mně to opravdu (i se zpětným pohledem po nějaký době) oslovilo. ten konec.. jak tam příjde... a k tomu ta básnička... a sakrapráce!!!(6.11.2009)
-
RoB23
#10 The Criterion Collection(6.10.2011)
-
JoudaCZ
Brutální cynismus západní civilizace versus brutální nádhera přírody. Jednoduchý děj (Dvě bílé děti se ocitnou samy v australské divočině, cestou zpět potkají domorodého chlapce absolvujícího svou iniciační cestu, který jim pomůže přežít) nám předkládá několik námětů k zamyšlení. Postupné vzájemné sbližování bílé dívky s aboriginským chlapcem, odrážející její přibližování k přírodě a jeho k bílé civilizaci (ta je zde neustále přítomna prostřednictvím rádia), naruší až dívčino nevědomé(?) odmítnutí, k němuž dojde na samé hranici "jeho" a "jejího" území - opuštěná farma u silnice. Hranice zůstávají vymezeny, územní i vztahové. Přímo se nabízí i kontrast mezi původní a bílou civilizací. Je to však kontrast? Nejedná se o pokračování téhož jinými prostředky, v jiných kulisách? A konečně, je tu také zpodobnění kruhu v lidském životě - ať jdeš jakýmkoli směrem, jakkoli dlouho, zase skončíš tam, odkud jsi vyšel; a zůstává otázkou, zda se vždy jedná o šťastný návrat. Vizuálně je to čirá filmová nádhera, spousta záběrů by se uplatnila v cyklu "Life". A třeba střihovou sekvenci koupání/lov z hlavy jen tak nedostanu.(27.9.2010)
