• vitekpe
    ***

    Takova zmatena jakobykomedie (spis teda asi romanticky film) o vdavkach a vdavekchtivych zenach/dcerach. Je to zajimave spis obsazenim nez kvalitou deje. 3-(30.5.2016)

  • Marthos
    ****

    V poměrně rozsáhlé literární tvorbě spisovatele Ignáta Herrmanna převládají zcela jednoznačně příběhy z měšťáckého prostředí, zobrazující tzv. střední vrstvu obyvatel na přelomu století (obecně jsou označovány jako žánrové humoresky). Vedle populárního generačního románu o Kondelíkovi se do čtenářského povědomí brzy prosadil i román Vdavky Nanynky Kulichovy a co se kolem nich zběhlo (jak zněl původně celý název). Po první světové válce, kdy filmový průmysl začal zaznamenávat stále vyšší divácký zájem, sáhli tvůrci několikrát také po Herrmannovi. Slavínského aktualizovaná verze Vdavek je typickým komerčním produktem své doby a v ničem nezastírá účely, pro které film vznikl. Šanci zachránit dnes již trochu směšné dílko má jen plejáda prvorepublikových hvězd, pomyslnou hranici přijatelného humoru zde zastupují Plachta, Kohout, Šlemrová, Nedošinská a Ferbasová. Ostatní předvádějí naprostou křeč a zoufalství.(3.10.2008)

  • xaver
    **

    Další důkaz, že každý den není posvícení a i mistr tesař se utne. Tentokrát se mistr Vladimír Slavíncký uťal hodně a natočil velmi slaboduchou komedii, která navíc ani nebyl moc k smíchu.(18.4.2012)

  • Skuby47
    ****

    Já, milovník starých prvorepublikových pamětnických filmů musím s hanbou přiznat, že si nevzpomínám, že bych tento film někdy viděla. V hlavních rolích vystupovaly téměř všechny herecké hvězdy tehdejší doby, které ruku v ruce podávaly ostudné herecké výkony, Járou Kohoutem počínaje a Jindřichem Plachtou konče. Komedie, která se v závěru změnila na parodii, jakou snad ani Ignát Herrmann nezamýšlel. Herecké výkony byly příšerné, výprava studiová, příběh kýčovitý, ale dohromady to působilo tak roztomilým starosvětským dojmem, že i přes všechny tyto nedostatky nebo právě kvůli nim, jsem se královsky bavila.(9.5.2014)

  • NinadeL
    ****

    Po deseti letech od objevení Ignáta Hermanna filmaři, došel pokrok v českém filmu tak daleko, že se zdálo vhodné i tohoto ryze dobového autora převést do aktuální současnosti. Po listopadové premiéře Bezdětné, kterou M. J. Krňanský s Otakarem Vávrou zasadil do světa povrchní až zpátečnické mondénní vyšší společnosti, bylo načase oprášit také příhody kolem Vdavek Nanynky Kulichovy. Na první den po vánocích připravil Vladimír Slavínský (a opět Otakar Vávra) aktualizaci klasického českého němého filmu. Je velice zajímavé, jak se proměnily typy oblíbených tváří, kdo se stal následovníkem koho ve stejném žánru a kdo jen dozrál za neustálého opakování týž úloh. Nejpůvabnější je zřejmě zrcadlo tehdejšího oblíbeného páru Ondráková / Lamač, na který navázal Ferbasová / Dohnal. Žabec a filuta byli ideály po celou éru prvorepublikového filmu a je fantastické, pokud má divák možnost srovnat si obě verze. Zatím je toto pouze raritní situací, která se ale snad do budoucna stane zcela běžnou.(25.10.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace