Děti na zakázku

Velmi nenarocny dej s jednoduchou zapletkou. Krome par povedenych scen s bratry Zoubky ( Plachta byl vyborny ) vsak tato komedie prilis usmevu na tvari nevyloudi. Diky hereckemu obsazeni ( Baldova a Pistek hraji svuj standart, zaujme predevsim mila Vitova, elegan Nezval a dalsi v mensich rolich ), se da ale na tento film celkem dobre divat. (30.05.2009)

Zdánlivě jednoduché zpracování i scénář, ale nebejt tehdy populární komické dvojice Plachta a Pešek (lepší než pozdější Plachta + S. Neumann), která se doopravdy osvědčila a která se už rok pře tímto filmem docela dobře uvedla ve dvou filmech a sice ve studentském snímku Jarčin profesor a v nenápadně podobných Armádních dvojčatech, později také v Cestě do hlubin študákovi duše (což si myslím že byl jejich jak herecký tak a umělecký vrchol, oněch let), tak nevím nevím jak by to dopadlo, ale film by byl určitě o poznání horší... To oni dva vlastně táhli děj celého filmu, alespoň v těch komických částech, tedy zejména v jejich dialozích a v nápadech. Zmatků a určitých nedorozumění se ale také nadělali dost, ale stejně vše podstatné se točilo právě kolem nich.. Jim dvoum ještě celkem zdařile sekundoval jak jinak než Theodor Pištěk (Václav Bezdětek). Gustav Nezval, Hana Vítová a Zdena Baldová, také nebyli špatní, ale přeci jenom zahrát uměli lépe, nějak mě připadalo že se hledali. Za film samotný tak dvě max. tři hvězdičky, navíc to bohužel není. Člověku se ani nechce věřit, že takový herci jako již zmínění dva hlavní představitelé hráli z dnešního pohledu v tak slabých filmech...Ovšem tenkrát to bylo úplně o něčem jiném, podobné a kolikrát ještě horší se tehdy úplně běžně točily, většina návštěvníků tehdejších kin si je přímo vyžadovala, a více než jiným, tak právě těmto dávala přednost pře nějakými filmy vážnějšího zaměření a vyšších uměleckých ambic. Ty oceňujeme a objevujeme s odstupem času až dnes..Za 2,5/5*. (14.01.2007)

Tento veselý film lze zařadit k dalším rutinním obětinám rozvrácené a po každém novém soustu hladovějící distribuci. Herec Čeněk Šlégl se chopil nabízené příležitosti a poté, co přinesl vlastní námět a napsal i scénář, usedl ještě do režisérského křesla. Šléglova komedie se měla jmenovat spíše Děti na zapřenou, protože k nejzdařilejším částem filmu totiž patří scény, v nichž dva zubní technici, dokonale sehraní popletové, roztočí bláznivý kolotoč pokusů co nejlépe schovat chumel dětí. Povedení bratři to všechno podnikají jen proto, aby výhodně oženili ovdovělého pana lesního i jeho vytíženého nevlastního syna. V hlavních rolích se po předchozích úspěšných filmech suverénně uplatnili Jindřich Plachta, Ladislav Pešek, Hana Vítová, Zdenka Baldová, Gustav Nezval i Theodor Pištěk. A protože nic se nejí tak horké, byla prostřednictvím tohoto filmu udělena důkladná lekce také všem feministkám a emancipovaným ženám. Nejlépe bude tu osmičku lokalizovat. – Co to je lokalizovat osmičku? – To se vytrhají zuby kolem, aby se to nešířilo. (04.10.2008)

Není to žádná výjimečná komedie, spíš bych řekl tuctovka, zápletka průhledná od samého počátku. Vyniká výkon Jindřicha Plachty a Theodora Pištěka, zatímco Hana Vítová je taková nijaká, ale v té době takhle hrála. Díky G. Nezvalovi a jeho mentorování film připomíná mnohem zdařilejší komedii Jarčin profesor (opět s Pištěkem a dvojicí nešiků Plachta - Pešek). (05.01.2016)

Kdyby film neobsahoval Jindřicha Plachtu a Ladislava Peška, tak bych nešel tak vysoko. A o tom, že to těm dvěma šlape svědčí fakt, že spolu nehráli jen jednou. Jednoznačně celý film táhnou. Kdyby tak tehdejší představitelé tušili, že komunismus přisoudí roli ženy jednoznačný úděl, ovšem po revoluci feministky opět vylezli ze svých děr. (12.10.2020)