poster

Jára Cimrman ležící, spící

  • anglický

    Jára Cimrman Lying, Sleeping

Komedie / Životopisný

Československo, 1983, 81 min

  • H34D
    ***

    Divadlo a humor Járy Cimrmana je excelentní záležitost, jenže právě divadlo má zcela jiné nároky a přednosti, než film, každé vystoupení je jedinečné a probíhá větší interakce mezi představiteli a diváky. Převod nejvýznamější fiktivní osoby české historie, všeználka Cimrmana do filmu se dle mě nepovedl úplně na výbornou. Film není celistvý, sled poslepovaných scének s vlastními pointami nemůže vynahradit plnohodnotný děj a navíc spousta vtípků zkrátka ani tak dobře nevyzní, d'Este byl nesympatický hlupák a závěr byl skoro až trapný... A z principu, že jde o Cimrmana vysoké hodnocení dávat rozhodně nemohu. Takže bylo to docela dobré, Svěrák hraje moc příjemně, ale celkově jen za silnější 3*, pardon. 7/10(16.9.2008)

  • Radek99
    *****

    Nádherný mystifikační klenot české filmové a obecně kulturní pokladnice... Filmové rozvíjení fenoménu fiktivního českého génia vpravdě renesančních rozměrů v rukách režiséra Smoljaka nabralo zajímavý rozměr. Nejedná se o klasický biografický film, ale o jakýsi rámcový pseudodokument k bádání teatrologa (Josef Abrhám), do něhož je životopis Cimrmanův zasazen (z pseudodokumentární formy pramení také velká část komiky snímku)... To, co dělá z výplodů autorského dua Svěrák-Smoljak skutečně velká nadčasová díla, je samozřejmě obsaženo i v tomhle filmu - tak kupříkladu již samotná národní identita Cimrmanova - ,,český" génius je typický jedinec obývající středoevropský prostor, jehož národnost je z geografické a historické povahy sporná, národní škatulky totiž přinesla až vlna národních obrození valící se Evropou a s ní příchozí vzepjatý nacionalismus, symbolické je usazení Cimrmana do pomezí česko-rakousko-německého (byl asi tolik Čechem, na kolik je dnes Čechem Milan Kundera)...; extrémní zalidnění obrozenecké Prahy velkými osobnostmi NO, které odráží představu malé české kotliny, kde se všichni znají a dívají se vzájemně do talíře; typický mýtus o českém člověku, který vstoupí do struktury nějakého systému a postupným latentním působením ho ideologicky rozloží zevnitř (Cimrman coby vychovatel u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este); symbolicky ztvárněná dekadence doby před první světovou válkou ve scéně honu na zajíce oblečené v komických a ponižujících převlečcích; Tyršovo heslo ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez" aplikované na český národní charakter ve výstižné variaci ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat..."; poklona estetice éry němé grotesky (Cimrmanova školní léta strávené v dívčí škole...); obrozenecká vize učitele coby posla vzdělanosti a nositele všeslovanských ideí; individualistická koncepce dějin (Cimrman je největším hybatelem dějinného vývoje); absurdita zobrazovaných faktů (Cimrman patentující si vynálezy vždy několik chvil po kolegovi, radící dobovým velikánům a zhmotňující se tak v jejich inspiraci, žijící do svých 16 let v přesvědčení, že je dívkou...); kongeniální stylizace a s ní spojená příznakovost jazyka (,,šosáctví doby"...)... Fenomén fiktivního českého génia byl dotažen k dokonalosti, když se jeho jméno dostalo do jedné americké encyklopedie Kdo byl kdo... To byla asi ta největší satisfakce pánům Svěrákovi a Smoljakovi...a další přikládám já na konci tohoto komentáře: Děkuji Vám, pánové, udělali ste můj život radostnější...(24.10.2007)

  • Radyo
    *****

    Humor pánů Smoljaka a Svěrák je opravdu geniální a veškeré jejich aktivity okolo zneuznaného génia Járy Cimrmana by si zasloužily nějaké významné ocenění. Už jen proto, že cimrmanovský humor bavil a stále ještě baví už několikátou generaci a rozhodně se nedá říct, že by jeho popularita nějak skomírala. I tento film jasně dokazuje mimořádnou inteligenci obou zmíněných pánů a všichni fandové zmíněného humoru se jistě při sledování osudů slavného génia skvěle bavili.(26.8.2002)

  • - Ve scéně se střílením zajíců v oblečcích se ve skutečnosti nejednalo o zajíce, ale o králíky. „Myslivci nám řekli, že je nesmyslitelné, aby zajícům dali oblečky. Že by ta zvířátka přitom dostala infarkt, a tak byli tu scénu vychováni králíci. Vzhledem k tomu, že byli pořád v kotcích, nebyli zvyklí běhat, takže se na place spíše šourali," uvedl režisér Ladislav Smoljak. (Zdroj: ahaonline.cz) (alonsanfan)

  • - Scéna, ve které je vyvěšen obří obraz moře a následně pochoduje sokolský průvod, se natáčela v den, kdy měl pohřeb Leonid Iljič Brežněv, někteří přihlížející lidé netušili, že se zde natáčí film a jeden z nich podle Zdeňka Svěráka prohlásil, že "Sotva Brežněv natáhne brka, tak už se Sokolové rojej." (#47)

  • - „Ta scéna s kočovným divadlem, takzvaný vichr z hor, musela být ze scénáře vyškrtnuta. Ani už nevím, co jim na ní vadilo, ale točit se prostě nemohla," zavzpomínal Ladislav Smoljak. Když byl film dokončen a Smoljak si ho celý přehrál, tahle komediální pasáž mu tam chyběla. Sebral veškerou odvahu, zašel za tehdejším ředitelem Barrandova a světe div se, podařilo se mu nemožné. „Mé žádosti, aby se natáčení znovu otevřelo a ta scéna tam byla dotočena, se vyhovělo," prozradil. (Zdroj: ahaonline.cz) (alonsanfan)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace