Počkáme si na smích
An Uncertain Season
Československo,
1987, 88 min
Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (více)Obsahy(1)
S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (42)
-
Když se ptají Rybník (Zdeněk Svěrák) a Kydal (Ladislav Smoljak) dramaturga Pihy (Jiří Šrámek), zda se jim představení líbí, tak odpovídá, že ano, že se baví a mají co dělat, aby se nesmáli, ale že mají od šéfa zakázáno se smát. A říká: „Nedávno jsme schvalovali soubor – Kuličky se to jmenovalo, a my se smáli, ale šéf nám vynadal, že tam nejsme pro zábavu.“ Recesisté souboru Kuličky z Nového Bydžova fungovali v letech 1989–1992. Ústřední postavou byl zakladatel souboru, dirigent, skladatel a aranžér Milan Lucký. Soubor vystupoval v počtu několika desítek muzikantů. Soubor také vydal album „A Bacha na Bacha“.
(sator)
- Ve hře „Vizionář“, kde Hlavsa (Jaroslav Weigel) dokáže věštit budoucnost, říká větu: „Důl má nápis Petr Bezruč.“ Existuje ale i verze „ostřejší“, kdy říká: „Petr–něco červenýho–Bezruč.“ (sator)
- Ve hře „Vizionář“ říká Smrtka (Zdeněk Svěrák), že končí a jde na odpočinek. Poslední, co dělá, je nějaký Ferdinand v Sarajevu. Díky tomu můžeme velmi přesně zařadit, kdy se děj hry odehrává, tedy těsně před 28. červnem 1914, datumu atentátu na Františka Ferdinanda d'Este. (sator)
- Ve hře „Vizionář“ zazní, že Uhlobaron Ptáček (Jaroslav Vozáb) má důl Terezka, pojmenovaný po své nejmilejší dceři. Důl Terezie skutečně existuje a nachází ve Slezské Ostravě. Roku 1843 důl odkoupil milionář Salomon Mayer Rothschild. Po znárodnění v roce 1948 byl přejmenován na Důl Petr Bezruč. Těžba zde byla ukončena v roce 1992. (sator)
- V šatně svého nového působiště mají členové souboru vyvěšen plakát polské divadelní hry „Tato, tato-sprawa się rypła“, kterou napsal Richard Latko a začalo ji hrát Divadlo Rozmaitości ve Varšavě 2. října 1977. V roce 1984 vznikl na základě této hry film Sprawa się rypła. (sator)
- Kydal (Ladislav Smoljak) zmiňuje ve 28. minutě divadelní představení Šašek a královna (1985). (sator)
- Technici divadla používají magnetofon Tesla řada B113. Tesla B113 byla třídílná řada magnetofonů vyráběná firmou Tesla Přelouč n.p. v letech 1981 až 1986. (sator)
- Prakticky celý snímek byl natočen bez post synchronního zvuku, tedy „naživo“, což v době jeho vzniku nebylo tak časté. Ladislav Smoljak k tomu uvedl, že to je i z důvodu, „že to filmu dodává dokumentární charakter“. (mnaucz)
- Ve filmu je scéna, ve které členové souboru přichází po představení „Dobytí severního pólu“ do kabiny a Kydal (Ladislav Smoljak) prohlásí: „Kluci, my jsme to nějak zvorali. Kde byla chyba?“ Na to mu Rdousil (Jan Hraběta) odpoví: „Já říkám: už krásně rozmrzá, a ty máš říct: ‚Nebylo by tu nějaký dřevo na přiložení?‘ a tys to neřek.“ Ve scénáři však stejná scéna byla u „Němého Bobeše“. Původně odpověděl Špaček (Jaroslav Weigel): „Já říkám: ‚Co to mu říkáš, Bobeši?‘ a tys měl říct: ‚Je němý! Vychovali ho srny!‘ a tys to neřekl a já nevěděl jak dál.“ Ve scénáři také původně hra „Dobytí severního pólu“ v žádné scéně vůbec nebyla. (mnaucz)
- Ve filmu je scéna, ve které se při zkoušce Rybník (Zdeněk Svěrák) schová za troubu, a když ji Špaček (Jaroslav Weigel) otevře, tak na něj Rybník kouká a Špaček se lekne. Toto se ve skutečnosti stalo při několika představeních Miloni Čepelkovi, který Jaroslav Weigla v té době ve skutečnosti v roli Hlavsy alternoval. A také se to stalo při představení, nikoliv při zkoušce. „Poprvé jsem skoro neudržel smích, ale nějak jsem to zvládl. Když to pak dělali znovu, tak jsem to vydržel,“ vzpomíná Miloň Čepelka. (mnaucz)
- Petr Bouček (Petr Brukner) řekne Kydalovi (Ladislav Smoljak) poté, co udělá chybu v představení „Dobytí severního pólu“: „Vidíš a ty nás vždycky péruješ!“ Původně však bylo ve scénáři: „Vidíš a ty nás vždycky jebeš!“ (mnaucz)
- Ve filmu měla být původně scénka, ve které měl Pavel Vrzáň natáčet spolu s režisérem Ladislavem Kydalem „Malou romanci“ od Cornelia Gurlitta, která se běžně v představení „Posel z Liptákova“ před „Poslem světla“ i „Vizionářem“ pouští z pásku. Tato scéna byla z filmu vypuštěna kvůli absenci Pavla Vondrušky (v roli Pavla Vrzáně), který na rozdíl od Miloně Čepelky uměl hrát na piano. (mnaucz)
- Byť se ve filmu Josef Vondráček (představující Františka Petišku) premiéry hry „Posla z Liptákova“ nedožije, ve skutečnosti však František Petiška v této hře do své smrti v roce 1980 hrával. Konkrétně roli Artura v „Poslu Světla“ a Syn Františka ve „Vizionáři“ (tedy stejnou roli, kterou hrál na zkouškách ve filmu). (mnaucz)
- Ze všech členů v 80. letech (tedy v době filmu) nejvíce hrál Jan Hraběta. (mnaucz)
- I přesto, že film pojednává hlavně části o představení „Posel z Liptákova“, v němž jsou uváděny jednoaktovky „Posel Světla“ a „Vizionář“, nepadne o něm ani slovo. (mnaucz)
- Ve filmu si jedna z cenzorek stěžuje na větu: „Teplé pivo je horší, než studená Němka.“ Ve filmu se to přehlídne a věta v textu normálně je, ale původně byla tato věta pozměněna na větu: „Teplé pivo je horší, než studená selka.“ V době natáčení filmu však již věta v představení byla, protože se do textu nenápadně vrátila v roce 1984. (mnaucz)
- Ve filmu sice Zdeněk Svěrák při premiéře „Vizionáře“ vrátí do textu cikána, který měl být nahrazen koňským hanlířem, ale ve skutečnosti se „cikán“ do textu představení natrvalo vrátil v roce 1984, tedy rok po ději filmu a 7 let po skutečné premiéře představení „Posel z Liptákova“. (mnaucz)
- Hlášku: „A je po ptákách,“ kterou Ladislav Smoljak při představení „Němý Bobeš“ jakoby vymyslel, pronesl ve skutečnosti poprvé alternující Miloň Čepelka. (mnaucz)
- Při představení „Dobytí severního pólu“ vystupuje Jan Hraběta v roli náčelníka Karla Němce. Současně však alternoval Ladislava Smoljaka v roli Varla Frištenského. (mnaucz)
- Kmenový člen Divadla Járy Cimrmana Pavel Vondruška ve filmu vůbec neúčinkuje. Po smrti Františka Petišky se zasazoval, aby k souboru nastoupil jeho bratr Miloš Vondruška, ale byl odmítnut. Protože se tato scéna ve filmu objevuje (jde o scénu po pohřbu, ve které se řeší, kdo bude hrát syna na premiéře), Pavel ji nechtěl hrát a role ve filmu se vzdal. Jeho postavu, ovšem přejmenovanou na Pavla Vrzáně, převzal Miloň Čepelka. Sám na tento „záskok“ nerad vzpomíná, protože Vondrušku dle vlastního posouzení nehrál dobře. (mnaucz)
Související novinky
Letní filmová škola se blíží
19.07.2019
Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, představí v sekci Ikona méně známou tvorbu i nejzásadnější snímky rakouského režiséra, držitele dvou… (více)