Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Andrej BarlaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Jiří Zahajský, Marek Brodský, Rudolf Hrušínský, Blažena Holišová, Josef Abrhám, Veronika Jeníková, Jaroslava Adamová, Vlastimil Brodský, Petr Čepek (více)Obsahy(1)
Policejní inspektor Trachta je známý nezvyklými vyšetřovacími metodami. Se svým mladým praktikantem Hlaváčkem se chystá rozlousknout záhadu zmizelého továrníka Bierhanzla. Avšak jeho nadřízený svěří případ čerstvě povýšenému vrchnímu inspektorovi Klečkovi. Ten je hned na začátku vyšetřování v Bierhanzlově vile přepaden. Vyjde najevo, že onoho osudného dne se pan továrník vrátil domů s ovázanou tváří a zamkl se v koupelně. Tam pak byl, jak se policisté záhy přesvědčí, ve vaně rozpuštěný a vypuštěný. U vany stojí prázdný demižon kyseliny sírové a na jejím dně uspořádaně leží nerozpustné součásti Bierhanzlova oděvu… Komediální detektivní příběh Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka vychází z jejich starší cimrmanovské divadelní hry Vražda v salónním coupé, tentokrát však bez účasti „génia“. Ladislav Smoljak, který se chopil režie, si pro hlavní role vybral Jiřího Zahajského a Marka Brodského, kteří si s nepředstíranou chutí zahráli v této parodii zašlých detektivních příběhů, plné nečekaných zvratů, přemetů a neuvěřitelných rozuzlení. (Česká televize)
(více)Recenze (467)
Scénář: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák .. Slepice vs. kachna. Bizarní detektivka v oblíbeném prvorepublikového střihu. Inspektor Trachta (Jiří Zahajský ve své nejlepší roli) je spolu s komisařem Ledvinou tím nejstylovějším vyšetřovatelem. ()
Nechápu, že jsem Rozpuštěného napoprvé odsoudil jako jednoznačně nejslabší věc, co kdy můj oblíbenec Zdeněk Svěrák ze svého pera vyplodil. Asi jsem se pořádně nemohl přenést přes to, že hlavního inspektora hraje nepříliš komediálně pružný Jiří Zahajský. Napodruhé už jsem si ale pochvaloval, jak je celá parodie chytrá a proložená kouzelnými vedlejšími rolemi v čele s Pecháčkem Jaroslava Weigela. Kvůli Zahajskému je to sice pořád jenom na čtyřhvězdu, ale pomyšlení, že jsem docenil další chytrou svěrákovinu, velmi příjemně zahřálo. ()
Obával som sa typickej sverákovsko-smojlakovskej zahľadenosti do seba a vlastných postáv a tunajšie vysoké hodnotenia ich vzájomných spoluprácí beriem trochu ako povinné. Lenže Rozpustený a vypustený ide po príbehu, kde skvele načasované fóry vychádzajú práve z neho a najmä sú vtipné. Samozrejme sa nejedná o žiadnu komediálnu pecku (veď je pomerne neznáma), lenže napísať vtipnú komédiu je ťažšie, ako napísať citovo vydierajúcu drámu, takže ja som vďačný za každý môj úprimný smiech pred obrazovkou. Sverákove najlepšie vtípky prichádzajú vždy po určitých hluchších pasážach a na mňa to takto funguje asi najlepšie. 70% pre trochu nedocenené dielko. ()
Trachta: „Tak co řekla dál, Hlaváčku...” Hlaváček: „Seš nějakej zvědavej, hele...” Trachta: „No dovolte?” Hlaváček: „Ne, to řekla Vilma, ona je Vilma taková veselá...” Trachta: „Tak dál...” Hlaváček: „Vyšetřovaná: Jak se jmenuješ? Vyšetřující: Jindřich Hlaváček. Vyšetřovaná: Kolik je ti let, Jindro? Vyšetřující: Dvacet dva...” Trachta: „No, tak vaše nacionále bychom už měli ... co řekla dál?” Hlaváček: „Vyšetřovaná: Jestlipak už se holíš, mourku? Vyšetřující: Holím...” Trachta: „Mourku!” Hlaváček: „Dostala pohlednici od svého manžela ze San Franciska, že ji opouští a zakládá nový, lepší život...” Trachta: „No vida, Hlaváčku, konečně něco, doufám, že jste si to zapsal.” Hlaváček: „Nezapsal... Ona mi Vilma vzala tužku a strčila si ji do výstřihu.” Trachta: „A dál? Co řekla?” Hlaváček: „Hledej, šmudlo...” Trachta: „Šmudlo? To má být nějaký výslech?!” ()
Osobně mě tento styl humoru neoslovuje, a sledoval jsem to dosti nezúčastněně. Obsazení je bezpochyby výborné a na pár místech jsem se úsměvu neubránil ani já, ale jinak mě to moc neoslovilo, a to vysvětlení ústředního zločinu jsem nepochopil, protože je to na mě příšerně překomplikované. Navíc mám pocit, že mám proti všem těm podobným slavným československým filmovým parodiím určitý předsudek, živený názorem, že v dobových podmínkách by kvalitní čistokrevný žánrový film vzniknout nemohl, a tak místo něj vznikla "jen" parodie, které jsem si umělecky nikdy příliš necenil. ()
Galerie (14)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (35)
- Původní název filmu byl „Sedm zásad inspektora Trachty“ a režisérem měl být Jiří Menzel. (raininface)
- Scénka chytania dreziny zo zviazanými väzňami do hromady perín bola v skutočnosti nárazom dosť tvrdá a holohlaví štatisti z opakovania tejto scény rozhodne nadšený neboli. (Raccoon.city)
- Svěrákov a Smoljakov filmový príbeh začal ešte v čase, keď spoločne s divadlom pôsobili na Malostranskej besede, keď za nimi v roku 1971 prišiel pán Sergej Machonin, dramaturg Barrandova, či by nechceli napísať niečo pre film. Po spoločnom dohovore obaja novú životnú výzvu prijali. (Raccoon.city)
Reklama