Režie:
Ladislav SmoljakScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Eliška Balzerová, Zuzana Fišerová-Svátková, Zdeněk Svěrák, Dáda Patrasová, Jiří Kodet, Karel Augusta, Bedřich Prokoš (více)Obsahy(1)
Přál si někdo platit? Fantom restaurací vám vždy vyhoví! Knihkupec Dalibor Vrána (J. Abrhám) nemá lehké živobytí. Líbí se ženám a ty se zas líbí jemu, a protože je mužem činu, značnou část jeho poctivě nabytého výdělku spolknou alimenty. Svízelnou finanční situaci se rozhodne vylepšit originálním způsobem, který mu přihraje náhoda. Stane se falešným číšníkem, nepolapitelným fantomem pražských a později i mimopražských restaurací. Využívá pracovní liknavosti vrchních a ochotně inkasuje netrpělivé hosty. Sám je překvapen, jak mu jednoduchý trik vynáší. Jenže – tak dlouho se chodí se džbánem… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (731)
Komedie s povedeným námětem, která se dá vidět opakovaně, byť při každé nové repríze - jak už to člověk zná takřka nazpaměť - se na to samozřejmě díváte trochu jinýma očima, kdy už vám leccos z toho jako taková sranda přijít nemusí. Nově si tam asi nejvíc cením možnosti vidět řadu známých pražských hospod na začátku 80. let a Prahu jako takovou, jak tehdy vypadala - výrazně od šedivých dob totáče prokoukla a zkrásněla. Btw. většinu lokací znám osobně: (dnes již bohužel zaniklé) Fišerovo knihkupectví, karlovarská kolonáda, žižkovské ulice... Stojí za to mrknout na web Filmová místa.cz, pokud to člověka zajímá víc. A pak je tu samozřejmě herecký výskyt Dagmar Patrasové, která je zde tehdy zamlada zcela oslňující, byť se člověk poněkud zdráhá věřit, že by její postava tak strašně nesnášela svého bohatého partnera, že by měla potřebu mu zahýbat s chudým knihkupcem v podání Abrháma - myslím, že obsadit ho do role děvkaře, nebylo dobré rozhodnutí, protože ty jeho úspěchy u žen jsem mu nevěřil, už když jsem ten film viděl v dětství poprvé, natož teď (navíc nemám rád filmy, v nichž skuteční manželé hrají manžele i ve filmu). Ještě poznámku závěrem - přijde mi zajímavé, kolik podobností vykazuje Dalibor Vrána s Františkem Loukou z Kolji (záliba v ženách, vlastnictví vysmívaného vozítka - Velorex vs. Trabant, hraní na hudební nástroj...) - já si prostě nemůžu pomoct, ale podle mě si Svěrák do těchto svých filmových děvkařů dával něco, co mu v reálném životě bylo odepřeno... ()
´"To je asi nějaký omyl, já jsem inženýrrr Krrrálík." ///// musím komentář (ne hodnocení! to je pořád 5*!!!!) upravit. Opravdu si nevybavuju film, který bych viděl tolikrát a přitom mne poříd dokázal rozesmát nebo jsem v něm našel nějakou novou věc, které jsem si předtím nevšiml. Tohle je Smoljakův opus magnum. Tam není scéna, která by nefungovala. Každý kousek do sebe pasuje a je geniálně vtipný. Jestli něco má být top v rámci české tvorby na csfd, tak je to tohle. jednoznačně. ()
Asi nejznámější film dvojice Svěrák - Smoljak. Tyhle dvě jména prostě zaručují skvělou zábavu a Vrchní rozhodně není výjimkou. Abrhám je jako vždy spolehlivý, všechny postavy klasicky perfektně odpozorované z života (ještě jedna poklona panu Svěrákovi za scénář) a relativně banální námět je díky krátké stopáži a právě specifickému humoru tvůrců bez problémů stravitelný. Přesto považuju za vrchol S + S jiný, v mnoha ohledech podobný film - Kulový blesk. Mimochodem, přišlo vám taky, že je to vlastně dost smutný příběh? "Severní vítr je krutý..." 80% ()
„Ale ostřekovače vám přece nemusí hlásit, vždyť to vidíte i sám, ne?“ Nevidím jediný dôvod, prečo tomu nedať plných 5*. I po desaťročiach dokonalá pecka. Máte skvelé filmy, v ktorých ale je napr. 10-minútová zbytočná dejová odbočka, bez ktorej by to bolo lepšie a ktorá je taká nudná, že s čistým svedomím nemôžete dať 5*. U Vrchní, prchni! nič také. Nie je v ňom nič navyše. Všetko, čo tu má byť, tu je. A nie je tu nič, čo tu nemá byť. Dokonca aj veci, ktoré sú zdanlivo len také neškodné srandičky, majú svoje opodstatnenie (rozprávka o prasati v žite). Scenár je úžasný, plný absolútne božích hlášok a famóznych dialógov. Postavy sú uveriteľné. Jednotlivé scény už kultovejšie byť nemohli. Logické chyby si všimnete až pri tridsiatej repríze (prečo, keď za ním všetci utekali, si nikto nezapamätal ŠPZ vozidla? Ako mohli na svadbe súhlasiť s platbou vopred, kedy nevedeli, kto čo zje a vypije?). Do dokonalosti (a k piatej hviezde) to potom ruka v ruke dovádza dokonalý Abrhám (ale aj ostatní sú skvelí), geniálna Uhlířova pesnička, fantastická atmosféra starého pražského Žižkova a zaujalo ma, že je to prísne realistické; približne takto nejako by to prebiehalo, ak by sa nejaký chlap rozhodol stať s falošným čašníkom; ani raz som si nepovedal, že je to prehnané, že toto by sa určite nestalo alebo že sa nezachoval normálne. Všetky Vránove činy a rozhodnutia, nech sa javia byť akokoľvek absurdné, sú ukotvené v realite. Spätne oceňujem nielen perfektný situačný humor, ale i rôzne nečakanosti v scenári (napr. Vránova silná posadnutosť sexom, čo je pravdupovediac zaujímavá dejová vsuvka, mohlo by sa zdať, že bez nej by to bolo lepšie, ale nebolo). ()
Zo zaciatku film s jemnym humorom, ale s narastujucim podozrenim falosneho casnika a huslistu a s neustalymi nahodnymi stretnutiami v nespravnych casoch na nespravnych miestach so susedom Pařízkom v podani Zdeňka Svěráka film pridaval na humore a celkom dobre som sa bavil. Sverak so Smoljakom to proste vedia... 09.03.2009 ___ Josef Abrhám - (Dalibor Vrána) +++ Libuše Šafránková - (Vránová) +++ Zdeněk Svěrák - (Pařízek) +++ Daniela Bakerová - (Pařízková) +++ Zuzana Fišerová - (Douchová) +++ Dagmar Patrasová - (Manuela) +++ Jiří Kodet - (Vyskočil) +++ Hudba a spev: Jaroslav Uhlíř +++ ()
Galerie (13)
Zajímavosti (95)
- Trojkolka s plátennou karosériou Velorex bola propagovaná a vyrábaná v Československu pod označením lacné vozidlo pre invalidov a telesne postihnutých. Majiteľ Velorexu musel byť invalid a na nákup vozidla musel mať odporúčanie od Zväzu invalidov. Na jazdu stačilo mať vodičský preukaz iba na motorku. Bolo vyrobených celkovo 15 200 kusov Velorexou. Posledný trojkolesový plátenný Velorex bol vyrobený v roku 1971, 9 rokov pred natáčaním filmu. (Raccoon.city)
- Skladatel Jaroslav Uhlíř vzpomínal na vznik dnes už slavné písně "Severní vítr": "Objednal si ji režisér Láďa Smoljak a měla mít vyloženě zlatokopecký charakter, který by umocnil myšlenku rýžování peněz. Zdeněk Svěrák přinesl první půlku textu s tím, že druhou polovinu časem dodá. Já tedy první část zhudebnil, a po určité době přinesl Zdeněk zbytek. Perfektně se na to připravil, nastudoval i spoustu zlatokopecké literatury. Původní text zněl: 'Jsem na špatném dílu a nenajdu žílu.' Byly to skutečné zlatokopecké termíny, ale mně se to zdálo nesrozumitelné. Zdeněk slova předělal a píseň jsme nabídli k nazpívání Pavlu Bobkovi. Ten to však tenkrát odmítl, protože měl právě své anglosaské období, a já se poprvé uplatnil i jako zpěvák." (NIRO)
Reklama