Proč?

Na dobu a místo vzniku docela progresivní styl - že je film pojatý jako nechronologické polo-reportážní vyprávění je od ponormalizačního filmu příjemně překvapivé, a dokazuje to že Radek John měl za psacím strojem sakra velké koule (než se mu v záři politických reflektorů scvrkly do velikosti burských oříšků). Proč! tak od začátku táhne solidní dravostí, s jakou střídá řádění fotbalových kriplů ve vlaku, s jejich "afterparty" soudem a civilním životem v komunistické nádeničině. Ovšem jakmile toto střídání poloh skončí tempo filmu poněkud klesá a tak je poslední třetina trochu méně zajímavá, nicméně pořád až do konce se drží poměrně inteligentního přístupu v tom, že nestojí jen na obviňování samotných "fanoušků", ale hlavně komplexněji rozebírá prostředí ve kterém žijí a vyrůstají. Už proto patří film k tomu nejzajímavějšímu co u nás v době okupace vzniklo. 8/10 (18.10.2012)

Mladý člověk. Může i nemusí mít dobré zázemí. Může i nemusí mít možnost vlastního "podpisu", jak je ve filmu trefně řečeno. Každopádně masy melou jedince, jedinec je stržen masou. Může podlehnout jen slaboch? Jak kdy. "Proč?" není kdovíjak objevný film, přináší ale velmi živou, syrovou ukázku jedné takové laviny hnusu, kterou v člověku nakopne právě až davová rozjetost, napumpovaná alkoholem a fanouškovskou hysterií. Dokumentaristický styl sedí, šikovné prokládání scénami ze soudního přelíčení, z rodinného prostředí některých postav a jejich výpovědí u policie jsou dobrý scénáristický tah, film utíká a nenudí, neobsahuje hluchá místa. Možná jsem ambice tohohle snímku trochu podcenil, ale ve výsledku jde vážně o sugestivní podívanou, s velkou, zručně prezentovanou výpovědní hodnotou, schopnou i dnes vyvolat nepříjemné mrazení v zádech. A bohužel zůstává stále aktuální... (05.06.2008)

Čo má tento film spoločné s nejakou pravdivosťou? A načo všetky tie povzdychy, že ako mohol v takej dobe vzniknúť takýto film? Veď sa to nijako nelíši od dobovej väčšinovej predstavy o chuligánoch. Je to len taká moralita v slučke opakujúca to isté. A keď tvorcovia pocítili, že treba nejako aj naznačiť pôvod výtržníctva, tak tam prilepili obraz s mudrujúcim Leošom Suchařípom o odcudzení v modernej spoločnosti. Všetky postavy sú ploché figúrky, všetci iba ziapú, dôvod zlej výchovy detí je vždy prvoplánovo vyriešený nekompletnou rodinou. Exploatácie veľmi málo. Pokus rozprávať v rôznych časových rovinách sa zmenil na neprehľadný guláš. Kvazidokumentárne pasáže sú najtrápnejšie, hlavne keď v nich účinkuje teatrálna Zimková. Réžia nula bodov. (04.01.2013)

Tak tohle je film, který mi do té doby prostě nějak nezapadá. Překvapilo mne, že něco takového mohlo projít komunistickou cenzurou bez jakýchkoliv připomínek. Ale na druhou stranu lze na tomto filmu vidět, že za komunismu se fandilo na fotbale stejně jako dnes a hooligans (či se hodí spíše slovo rowdies nebo ultras?) byli tehdy stejní jako dnes, tak aspoň v něčem se tahle republika nezměnila. Každopádně velmi mne pobavily prology, kdy se redaktor (pokud se nemýlím, tak to byl pan Smyczek) ptal lidí na ulici na jejich názor. U mnohých odpovědí jsem se opravdu srdečně zasmál (například u odpovědi jedné paní, která reagovala slovy to jsou ty jejich decibely a diskotéky a pak to takhle dopadá). Prostě na tehdejší dobu pozoruhodný počin. A pro mne je ten film ještě zajímavější, že v roce, kdy vzniknul jsem se já narodil a dnes patřím také mezi fotbalové fanoušky, věrné svému klubu... Dávám tři hvězdičky, protože film mne zaujal a měl náboj od začátku do konce... (03.12.2007)

Co je? Co je? Co je, co je, co je! No co by, prostě: This IS Sparta! Aneb krutě syrový pohled na fanouškovský zápal z té smutnější odvrácené strany. Aktuální je to i dnes a (ne)herci jsou povětšinou přesvědčiví. Většinou. Bodejť by také ne, když mnohdy vlastně hrají sebe sama. Smyczkův pohled je realistický, mrazivě vtipný a nejen svým vyzněním znepokojující. Nejvíce na pováženou ovšem je, že za posledních dvacet let se nic nezměnilo, ba spíše právě naopak. Proč? (15.10.2007)