Ořechy na lásku
-
Nueces para el amor
Romantický / Drama
Španělsko / Argentina, 2000, 103 min
Režie:
Alberto LecchiObsah
-
Alicia a Marcelo se poznali v Argentině v bouřlivém roce 1975. Tohoto roku se chopila moci vojenská junta a nastolila bezmála patnáctiletý diktátorský režim, v němž vláda zlikvidovala několik desítek tisíc politických odpůrců. O řadě z nich se dodnes neví, kde zemřeli, a jejich rodiny stále pátrají po jakýchkoli stopách. Takto zmizel i Aliciin muž, kvůli kterému se Alicia s Marcelem rozešla, přestože od počátku cítila, že je pojí silné pouto. Následovalo dvacet pět let, během nichž se ti dva několikrát setkali, aniž by k sobě znovu nalezli cestu. Až jednoho dne vyhledá Aliciina dcera Marcela, aby pomohl matce, která trpí těžkými depresemi... (oficiální text distributora)
Alicia a Marcelo se poznali v Argentině v bouřlivém roce 1975. Tohoto roku se chopila moci vojenská junta a nastolila bezmála patnáctiletý diktátorský režim, v němž vláda zlikvidovala několik desítek tisíc politických odpůrců. O řadě z nich se dodnes neví, kde zemřeli, a jejich rodiny stále pátrají po jakýchkoli stopách. Takto zmizel i Aliciin muž, kvůli kterému se Alicia s Marcelem rozešla, přestože od počátku cítila, že je pojí silné pouto. Následovalo dvacet pět let, během nichž se ti dva několikrát setkali, aniž by k sobě znovu nalezli cestu. Až jednoho dne vyhledá Aliciina dcera Marcela, aby pomohl matce, která trpí těžkými depresemi... Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
Terminus
Film, jehož důležitou rovinu tvoří historický kontext vlády vojenské junty v Argentině (1976-1983), představuje osudovou lásku Marcela a Alicie. Činí tak ovšem značně vykalkulovaným způsobem. Milenci se opakovaně potkávají - děje se tak takřka výhradně v dopravních prostředcích, které musí dívka nakvap opouštět. Když je pak setkání páru iniciováno zásahem zvenčí - odrostlou Aliciinou dcerou Cecilií - divák už ani nemá o sblížení hlavních hrdinů zájem. Scénář se nám snaží představit příběh osudové lásky na pozadí velkých historických událostí. Této lásce však není možné věřit, příliš z ní čiší scenáristická neschopnost. Na tom, že se dvě blízké, ale odloučené osoby čas od času shledávají, není zajisté nic nepravděpodobného. Proč se ale při každém shledání baví tak prkenně? Proč je tak cítit autorský záměr, který zní "při každém setkání musíme nastolit stejná témata, stejné intimní zkratky". A ptejme se dále! Mají opakovaná setkání v dopravních prostředcích symbolický význam? Má nějaký hlubší rozměr, že Marcelo kvůli Alicii dvakrát zamešká fotbalové utkání? K čemu jsou ty neustálé řeči o ořeších? Odpovědi na tyto otázky zřejmě zní "ne, ne, k ničemu". Přesto vám ale tyto autorské spekulace budou bít do očí a vy se budete tázat, zda to vše nešlo napsat méně klišovitě. I ten historický kontext národního traumatu se nakonec stane exotickou parádičkou. Když Cecilie "obviní" Marcela z toho, že jeho generace "měla své sny" zatímco ona je nemá, je nám to zcela lhostejno. Tento film ve své nudné schematičnosti nemá šanci hlouběji oslovit.(16.8.2005)
