Režie:
Jaroslav SoukupScénář:
Jaroslav SoukupKamera:
Richard ValentaHudba:
Zdeněk BartákHrají:
Radoslav Brzobohatý, Štefan Kvietik, Petr Kostka, František Němec, Josef Abrhám, Vilém Besser, Radovan Lukavský, Vladimír Brabec, Svatopluk Matyáš (více)Obsahy(1)
Vyjít ven z vězení ještě neznamená být na svobodě. Po krvavém potlačení pražské revoluce r. 1848 strávil jeden z jejích účastníků, spisovatel František Vinický (R. Brzobohatý) osm let v žaláři. Po návratu do Prahy v r. 1857 se pokusí navázat kontakty s někdejšími přáteli. Hlavním z nich je jeho bývalý spolubojovník Antoš (Š. Kvietik). Mužovy kroky samozřejmě vedou i za jeho bývalou láskou Idou (S. Dvořáková), která je však už několik let vdaná za radu Mayera (J. Abrhám). Vinický je prakticky na každém kroku sledován tajnou policií, která mu nedovolí získat slušnou práci, natož vydat jeho novou knihu. Policejní rada Berger (F. Němec) spisovateli jasně naznačí, že by se ledacos dalo zařídit, kdyby se Vinický zavázal ke spolupráci… Hlavní hrdina českého historického filmu scenáristy a režiséra Jaroslava Soukupa je fiktivní postavou, avšak byl inspirován osudy skutečných radikálních demokratů 19. století, především Karla Sabiny. Historické téma přitom posloužilo jako jasná metafora praktik Státní bezpečnosti. To byl také důvod, proč se Záchvěv strachu až do r. 1989 neuváděl v televizi. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (59)
S Jaroslavom Soukupom ako režisérom to ide v podstate dolu vodou, svoje najlepšie filmy natočil na počiatku svojej kariéry. Záchvěv strachu je silná dráma o sile mocipánov, ktorí dokážu z pozície svojej moci zlikvidovať človeka, až sa divím, ako mohol tento film vzniknúť vo svojej dobe. Radek Brzobohatý vo svojej skvelej úlohe. ()
Pribeh filmu nas zavede do Prahy roku 1857.Sem se po dlouholetem zalari vraci jeden z radikalnich ceskych vudcu revolucniho roku 1848 Frantisek Vinicky.Misto pomoci od starych souputniku a pratel se vsak setkava s vsudypritomnym strachem a obavou.Zeme je prospikovana proraskouskymi agenty a policii,ktera jim jde na ruku jak je jenom je mozno.Vinicky poznava ,ze v Praze uz pro nej neni misto , snazi se o nelegalni utek do Belehradu. Sehnani nepraveho pasu se ukazuje jako tvrdy orisek a nakonec se stava nasemu hrdinovi osudem.Pro ziskani pasu je nucen se pripojit ke skupine chystajici atentat na prosluleho generala Windisch-Grätze chystajiciho se na navstevu Prahy,ktera se ma uskutecnit pri prilezitosti slavnostniho postaveni sochy pro generala Radeckeho na Malostranskem namesti na Male strane.Velice dobre udelany film nam lici nelehkou dobu nasi zeme.Skvela je atmosfera stare Prahy. ()
V první chvíli se zdá, že František Vinický bude - podobně a podobný jako Arian Želinský - dalším pseudonymem Karla Sabiny. Brzy ale zjistíme, že se jedná o autorské pojetí revolucionáře ze čtyřicátého osmého dle Jaroslava Soukupa. A ve všech filmových vrstvách zdařilé. Herecká elita v čele s Radoslavem Brzobohatým, Praha s dlouhým sklem jako na dlani i dechberoucí zápletka. Snad ještě několik poznámek k Sabinovi (protože jeho duch tam je) od odborníka na rok 48 Michala Charypara ("Amnestovaní velezrádci"): Sabinovi byla fakticky znemožněna jakákoli výdělečná aktivita v oblasti kultury. I vzhledem k nutnosti splácet dluhy své rodiny, jež vznikly v době jeho uvěznění, kývl Sabina v červenci 1859 na Päumannovu (policejní komisař) nabídku a stal se placeným konfidentem pražské policie (to už od svého propuštění z vězení 27. června 1857 žil dva roky jak "vězeň na svobodě"). V roce 1872 byl expatriován (vyobcován z kulturní veřejnosti jako „zrádce národa“). Za 13 let své aktivní činnosti se, dle dalších dokumentů, dopustil zřejmě mnoha nekalostí; ne však tolika jako armáda agentů a důverníků v 80tých letech, kdy byl tento film natočen, a nemůžeme tak pominout jeho tehdejší aktuálnost. ()
Upřímně mě překvapuje, že film s takovou látkou vůbec mohl vzniknout a být promítnut, paralela policejního státu za komunistického režimu nemůže být očividnější. Geniálně zpodobněná atmosféra strachu ze špiclování, kdy každý sleduje každého. Po herecké stránce absolutní špička, nejen Radoslav Brzobohatý, ale především František Němec, z kterého přímo mrazí. Neuvěřitelně silný snímek, který by si zasloužil mnohem větší pozornosti. ()
No to bola nádhera. A tá výprava... presne v niečom takomto si rochním. Bachov absolutizmus bol veru tvrdý, najmä pre české kraje. Príbeh síce trocha poznačila politika, takže pre mňa trochu nezáživné, no malo to aspoň hlavu a pätu a vždy sa stalo niečo, čo dej trochu oživilo a popohnalo vpred. Tiež sa tu natíska otázka... stálo to za to? Takto si ničiť život.... od hlavnej postavy trochu naivné povedal by som. Tiež sa tu predostrelo množstvo otáznikov ohľadom hlavnej postavy - morálny človek, alebo nie? Toť otázka. Ako to aj vo filme pekne povedali, za mnohé si mohol sám. Silný nadpriemer, najmä vďaka výprave a sile myšlienky. 85/100 ()
Galerie (10)
Zajímavosti (7)
- Režisér Soukup vzpomínal: „Záchvěv strachu s Radkem Brzobohatý a Štefanem Kvietikem byl o bachovském absolutismu, ale měl strašnou smůlu. Schvalování toho filmu bylo úmorné, protože pohlaváři tehdy prokoukli jistou paralelu s tehdejším režimem. Nakonec film schválili, ale pozdě. Měl se odehrávat v zimě, pošmourné ulice, sychravo, a on se dostal do výroby někdy v květnu a točilo se v létě, takže herci byli v těch největších vedrech navlečení v těžkých kostýmech. A i když je dneska dobře hodnocený, tehdy ten film neměl úspěch.“ (Ganglion)
- Režisér Jaroslav Soukup se inspiroval osudy osobností 19. století Karla Sabiny, Josefa Václava Friče a Emanuela Arnoldse. (nezavisla)
- Pro lepší rozlišení postav byla Soňa Dvořáková v roli prostitutky nadabována Bohumilou Dolejšouvou. V roli Idy mluví hlasem svým. A Štefana Kvietika (Antoš), kvůli slovenskému akcentu, nadaboval Petr Haničinec. (funhouse)
Reklama