A.I. Umělá inteligence

Velmi zajímavý svět budoucnosti se mi zalíbil a stejně tak myšlenka rozličných robotů. Nad všechny zde čněl výborný Olsen a jeho velmi uvěřitelné herectví. Na druhou stranu, další postavy s výjimkou Lawa (zprvu stylového, později spíš až moc umělého, plnícího pouze svoji úlohu v ději) mě vůbec nezaujaly, lidské barbarství v podobě likvidování robotů mi přišlo až moc vykonstruované, fungování Davidova těla mírně zmatené (pominu emoce; jak to, že mu voda v obvodech nenadělala podobou paseku jako špenát?). A přestože kritická myšlenka „roboti se chovají více humánně než lidé a obráceně“ je pěkná, stejně tak Davidova nezdolná touha být normálním chlapcem (čekání na zázrak), zhruba od jeho zachycení sítí ve vodě mě příběh nějak přestal dál zajímat, a já už jenom téměř apaticky čekal na nekonečné přívaly sentimentu a dojímání; a ty se také dostavily, i když pravda v ne tak drastické míře, ale přesto se zařadím mezi tu „co kdyby“ skupinu uvažující nad (vydařenější?) podobou filmu v případném Kubrickově režijním zpracování, celkově tedy průměr. (04.04.2013)

Teprvé potřetí jsem si plně uvědomil, že tento film je vlastně geniální. Zaobírá se dosti originálním tématem a originální je po celou dobu. Konec pak patří mezi to nejlepší, co jsem kdy ve sci-fi žánru viděl. Pokud se neobjeví nějaká lepší pecka, bude podle mého A.I., samozřejmě po Matrixu, nejlepším sci-fi snímkem dekády. (24.04.2007)

Odpusťte, budu trochu sprostý: Pro mě je Artificial Intelligence hovno, zabalené do zlatého pozlátka. Co mě na tom filmu zklamalo nejvíc bylo právě to, jak skvělý měl potenciál, kterému však nedostál. Cožpak stroj, toužící být člověkem není dost vděčné téma? Bohužel však již nesčetněkrát zpracované a to daleko lépe. Spielberg tentokrát pouze chatrně zduplikoval tolikrát představený příběh, který už malé děti poznávají v dobrodružstvích Pinoccia. Naplnil jej množstvím spektakulárních vizuálních efektů a futuristických reálií, které se nebojím chválit, ale ten film pouze na nich postaven být nemůže. Také někteří herci měli zoufale málo prostoru, což je velká chyba. Jude Law i William Hurt jsou pro mne výborní herci, ale ani oni nebyli schopni vdechnout Artificial Intelligence život. Ale abych nebyl zas moc krutý, chválím herecký výkon mladého Osmenta i Frances O'Connor, která byla místy i přesvědčivá, no a samozřejmě neopomenu zmínit ani mou nejoblíbenější postavu filmu - medvídka Teddyho. Shrnuto, tento domeček z karet se v mých očekáváních rozpadl jako mávnutím hůlky Modré víly. A nejvíce mě zaráží to věnování na konci filmu. Nemohl jsem si pomoci, aby mi po celou dobu sledování nevrtala hlavou jedna otázka. Jak by asi vypadala Artificial Intelligence, kdyby ji natočil Stanley Kubrick? Když jsem film viděl prvně, byl to hluboký podprůměr. Napodruhé, kdy můj úsudek nekalily falešné iluze, byl dojem lepší. Přesto trvám na pouhém pozlátku ze zlata. //// S velkým odstupem přiznávám, že jsem se při psaní tohoto textu úplně pletl. Je škoda, že jsem byl schopný film docenit až s tak neskutečně velkým odstupem, ale alespoň že vůbec. Ochuzený bych byl přeci jen já. Starý komentář nechávám stále tady, aby mi připomínal, jak jsem o filmech smýšlel úplně na začátku svého intenzívního zájmu o ně, a dodávám pro úplnost, jak naivní a nesprávný mi připadá, zatímco snímek A.I. Umělá inteligence dnes vnímám naopak jako velmi krásný, cituplný a poctivý. A k věnování Stanleymu Kubrickovi: jistě by byl poctěn. (14.11.2005)

Působivý příběh dětského robota v nehostiném futuristickém světě se zdá být ihned na první pohled, ale je zřejmé, že se zde střetávají dva určité faktory. Původně si námět na zpracování připravil Stanley Kubrick, čekal na vhodný čas, kdy se zdigitalizování dostane na vrchol a než se tomu tak stalo, odešel. A tak mu spolupracovník Steven Spielberg, který na tom příběhu spolupracoval, pomohl a později ho i jemu věnoval. V A. I. je jasně vidět, že se Kubrick snaží o zásadní pointu, která má šokovat, tak jak to známe i z jiných filmů. Spielberg z nesnesitelného světa udělal tak akorát místo, které pro roboty není, ale i tak je možnost, že je dokáží milovat, respektive je to takové rodinnější než by se zdálo. No a přes řadu velice slušných herců, kterým pro mě vévodil Jude Law, měnící se z Drákuly okamžitě na Davida Bowie, hrál nejlíp a malému hrdinovi s radostí pomohl. Není to sice film pro každý den, závěrečná pointa je značně zdlouhavá, ale povedená no a jestli by měl Kubrick radost? To je otázka na dlouhou diskuzi. Možná že ano, možná že ne. Já bych se obrátil k té první možnosti. Proč také ne, natočené je to opravdu dobře, akorát mi to v jistých chvílích příliš nesedlo. -- Tvoří ho optická vlákna - Ale na venek vypadá opravdově, jako dítě - Je to robot - Ale dítě. (25.07.2007)

Ambiciózní látka, lehce rozpačité zpracování. Kluka mají v kómatu, rodince je tak nabídnuto být prvními, kteří do své péče přiberou robotické dítě. Hoch je jak ze škatulky, naprogramovaná láska je ale pořád jen o jedničkách a nulách. Úvod, ač lehce monotónní, mě zajímal. Než se umělý syn vydává na nebezpečnou pouť světem a potkává sexuálního robota Judea Lawa, moc mě Spielberg se svým týmem bavil. Pak i jeho jarmareční heavymetalový blázinec v podobě roboshow se musí líbit. Poslední desítky minut snímku, který ke svému vzniku urazil sakra dlouhou cestu, už ovšem tolik nelákají. Právě Spielbergovo odbočování na vedlejší, pohádkové, méně atraktivní cestičky mrzí. Bije se tu totiž pesimista Stanley Kubrick (který vysněný projekt chtěl roky natočit) a stále tak trochu optimista Steven, který kdykoliv jde o děti, tak měkne. Jednoduše by na to šel Kubrick temněji. Roboshow je fajn, ale zasloužila si být prostě nemilosrdnější. Poslední třetina neměla být tolik snová a filosofická. Přál bych si holt verzi 18+, dravou, bizarní a temnou. Tady pořád myslíme na to, že v kinosále můžou být i děti. Technicky je to samozřejmě velmi dobré, herecky to platí v bleděmodrém. Je to osobité, ale zasloužilo si to temnější zpracování. Silné tři hvězdy. (31.01.2016)