Purpurová barva

Někdo se holt umí narodit a odmalička si užívat havaj: mít sice hubu hnusnou jak rozšlápnuté lejno, ale přesto nestrádat nedostatkem lásky, být obdělávána otcem, něžně týrána manželem, roztomile šikanována jeho dítky... Skoro bych řekla, že "Purpurová barva" je film pro ženské, protože chlapi tady figurují převážně jako nasrávací, v nejlepším případě tragikomické elementy. To ženy jsou ty silné, se kterýma osud zametá, ony se však zvedají a trmácejí se dál životem, navzájem si poskytují útěchu a podporu, stávají se odolnějšími. První hodina a půl šlapala skvěle, nabízela dostatek prostoru k vypjatým emocím, postupně bohužel zábava začala váznout na úkor rozplizlosti a za kýčovitě cukrkandlový závěr mám chuť panu Spielbergovi strhnout nejen hvězdičku, ale nadávkem i hrst chlupů třeba ze zadnice. Škoda za promrhaný pětihvězdičkový potenciál, tohle totiž je výjimečný film. Apropo, poprvé jsem ho viděla už před dvaceti lety v prapodivném dabingu, kdy všichni niggaz mluvili lámanou zpotvořeninou jak dementi ve stylu "já být mocný negr, ty být blbá kráva" - dodnes jsem nepochopila, co to mělo znamenat. 75% (29.01.2013)

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $98,467,863║Tržby Celosvetovo $106,700,000║ Výnimočný režisér, jedine tak sa môže nazvať Steven Spielberg, lebo jeho prvý vážny film mu vyšiel nadmieru výborne, aj keď to nie zrovna tak pútavé pre široké publikum ako jeho doterajšie filmy. Tu sa zameral na vnútornú hĺbku príbehu a v každom malom detaile postupne pretvaruje tento snímok v jeden silný celok životnej mozaiky. A za to že si nevybral zrovna ľahkú tému na spracovanie, mu patrí veľké uznanie, po umeleckej stránke je film silným prínosom a sondou do sveta, kde to až tak moc nie je zdokumentované. Aj keď práve Oscaroví Akademici boli proti oceneniu tejto snímky ale tak to už býva zvykom, že tie filmy čo niečo vnútorne silné prinesú alebo poukážu na niečo ľudské či moc citovo devastujúce, je v tomto smere dosť často radšej obídene bez povšimnutia. V príbehu nám Spielberg ponúka nevšedný pohľad do života čierneho obyvateľstva na Americkom kontinente na začiatku 20.storočia. _Maskérska práca je tu dokonale využitá, lebo dej sa tu odohráva v rozmedzí 30 rokov a u takého Danny Glovera ani nehovoriac u neho je zmena najviac badať, zo začiatku ako namysleného mladíka som ho nespoznal až detailnejšie rysy tváre my napovedali že je to starý známy frfloš Murtaugh so Smrtonosnej zbrane, ten dal do svojej úlohy sebazahladenosť a citovú neústupnosť k ženám okrem jedinej vždy obdivujúcej speváčke Shug Avery(Margaret Avery), až po tom čo ho opustí dlhoročne ponižovaná žena, u nho konečne nastane prerod k starcovi čo si uvedomuje svoje chyby a aspoň malou pomocou sa pokúsi zmieriť útrapy čo za tie roky spôsobil. Prekvapením je výkon herečky Whoopy Goldberg v úlohe stále ponižovanej otrokyne v domácnosti pána nadradeného. Zahrala tichučkú chatrnú postavu, jedným slovom bez života umocnené to je jej prázdnym pohľadom, až to je priam zdrvujúce pozerať sa na útrapy v jej živote, popri tom si tu svoje odbila aj "zatínajúca päsť" Oprah Winfrey ako spočiatku neústupná pani domu aby ju pri jej pýche nakoniec zničila a zrazila k zemi nadradenosť bielych, čo je v tomto slede medzi nadradenosťou bielych nad čiernymi vykreslené len okrajovo, hlavná téma je vzťahy medzi čiernym obyvateľstvom a osočovanie medzi sebou. /90%/ (03.02.2008)

I hříšník má duši aneb O mnohovrstevné nerovnosti, jako vlastnosti bytostně vlastní lidské existenci, očima Stevena Spielberga. Škoda kýčovitého a skoro až impertinentního idealismu v závěru, který jižanskému příběhu dvou sester ubírá na opravdovosti. Filmařsky dokonalé, herecky nadstandardní - Glover samozřejmě excelentní - scenáristicky podařené (předloha bude fantastická). Spielberg tlačí a tlačí na pilu, ale tentokrát ještě vkusně. 8/10! (11.03.2013)

Šílené široce rozkročený příběh, který poprvé odhaluje jednu ze Spielbergových slabin - pokud má pocit, že vypráví důležitý příběh, má strach, aby k němu byl dostatečně uctivý. Tím se často lapí do pasti přílišného sentimentu, zbytečně dlouhých jímavých scén a neschopnosti vypustit některé sekvence za účelem trochu ten film zkompaktnit. Zde navíc nepomáhá to, že každá scéna má jiné tempo a skladatel hudby Quincy Jones vůbec nezná míru, takže v naprosto nevhodných momentech se tam vzletně točí orchestr tří set nástrojů jak v ruskym budovatelskym filmu. Kdyby to skončilo bravurní (leč hodně teatrální) gospelovou vložkou, skrze kterou se v rámci jednoho prostoru propojí hned několik příběhů, jsem podstatně spokojenější, ale bohužel je to Spielberg, takže to nepůjde bez závěrečného loučení v Šedých přístavech. Dost mě ale překvapilo, jak je příběh tolerantní a trpělivý s postavou Dannyho Glovera, která zaslouží viset od své první scény. (05.12.2021)

Myslím, že na tento film pět hěvzdiček absolutně nestačí - šest, sedm by možná dokázalo na nějaké stupnici vyjádřit, jak dobrý vlastně tento film je. Tato naprosto famózní adaptace stejnojmenné knihy si bohužel žádného Oscara neodnesla, ale každého z těch jedenácti nominací by si rozhodně zasloužila. Dokonale vybudovaný charakter postav, oku lahodící prostředí, které dokáže být jak nádherné, tak odpudivé, a hudba, která jednoduše vyrazí dech. Whoopi Goldberg ve své životní roli a stejně tak Oprah Winfrey, která mi byla poprvé někde sympatická (a asi také napsoledy). Takže vážení - žádný E.T., Indiana Jones, Jurský park, nebo Vojín Ryan - ale Barva nachu je Spielbergovo vrcholné dílo. (20.06.2011)