Autobiografický příběh režiséra Johna Boormana zachycuje Londýn v době 2. světové války očima
malého chlapce, který celou situaci vnímá jako veliké dobrodružství. Ve filmu nechybí veselé momenty
ani chvíle dojímavě působivé. Snad ještě nikdo nezachytil onu děsuplnou dobu a život ve válečném
Londýně se všemi leteckými poplachy a bombardováním tak dobře a do detailu, jako právě John
Boorman. Jednu z vedlejších rolí, sestřeleného německého pilota, si zahrál režisérův syn Charley
Boorman. (oficiální text distributora)
Bitva o Anglii a nálety na Londýn z pohledu devítiletého kluka vypadá jako velké dobrodružství. Autobiografický film Johna Boormana vás dostane svou nostalgickou atmosférou, kdy nálet je skvělým důvodem k přerušení školy. Mladý Sebastian Rice-Edwards je přirozený a přesvědčivý. Film získal Zlatý glóbus (nejlepší film) a byl nominován na Oscara za film, režii, scénář (také Boorman), kameru a výpravu.(26.7.2003)
Jde o celkem tradiční pohled na druhou světovou očima kluka v bombardovaném Londýně. Ve srovnání třeba s ŘÍŠÍ SLUNCE nebo s našimi bijáky z války je to pohled radostnější, víc retro - asi proto, že Němci jaksi na ostrovy nikdy nedorazili - i když i on má své smutnější momenty. Solidní jistota.(19.11.2002)
Opět jeden z těch filmů, který děti nelíčí jako uvědomělé nositele mouder o životě nebo upištěné parchanty, ale děti, pro které je zábava prolézat tajemné kouty a nebezpečí chápou jako dobrodružství. Nikdy nezapomenu na scénu kdy děti, které když zjistí, že nálet odnesla jejich škola, volají do oblak: "díky, Adolfe." Nebo když se sestra hlavního hrdiny při bombardování modlí, aby bůh hodil bomby radši na jejich sousedku, protože je to kráva. Nebo otec, když manželce dokazuje, že německá marmeláda není otrávená. Tragické i komické chvíle, tak jako v životě.(17.2.2006)
45. Zlatý Glóbus za rok 1987 - cena (1) - *Nejlepší film (komedie / muzikál) + nominace (2) -
Nejlepší režie - John Boorman,
Nejlepší scénář - John Boorman(19.12.2008)