Posutoman burusu
-
Postman Blues
Krimi / Drama / Akční / Komedie
Japonsko, 1997, 110 min
Režie:
Hiroyuki TanakaObsah
-
Sawaki je pošťák, jehož jízda životem jako by ztratila směr. Když si myslí, že už ho v jeho osamělé existenci nečeká nic nového, cesty jeho osudu se začnou klikatit nejméně očekávanými směry. Z návštěvy svého starého přítele, který se stal členem jakuzy, si v brašně odnáší jeho useknutý prst. Díky náhodně přečtenému dopisu se zamiluje do dívky, která umírá na rakovinu. V nemocnici se skamarádí se stárnoucím nájemným vrahem Joem, účastníkem Národního kvalifikačního turnaje zabijáků. Navíc mu na krk dýchá místní policie, které jsou jeho styky s lidmi mimo zákon stále podezřelejší. Postman Blues je hřejivou a zároveň mrazivou směsicí absurdní komedie a dramatu, v níž se jasně formuje styl Sabuových pozdějších filmů. (JFL)
Sawaki je pošťák, jehož jízda životem jako by ztratila směr. Když si myslí, že už ho v jeho osamělé existenci nečeká nic nového, cesty jeho osudu se začnou klikatit nejméně očekávanými směry. Z návštěvy svého starého přítele, který se stal členem jakuzy, si v brašně odnáší jeho useknutý prst. Díky náhodně přečtenému dopisu se zamiluje do dívky, která umírá na rakovinu. V nemocnici se skamarádí se stárnoucím nájemným vrahem Joem, účastníkem Národního kvalifikačního turnaje zabijáků. Navíc mu na krk dýchá místní policie, které jsou jeho styky s lidmi mimo zákon stále podezřelejší. Postman Blues je hřejivou a zároveň mrazivou směsicí absurdní komedie a dramatu, v níž se jasně formuje styl Sabuových pozdějších filmů. Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
Dadel
Poslední dobou jsem viděl hodně asijských filmů, na které jsem se těšil, a pak se u nich nudil. Tento film se ke mě dostal omylem, nic jsem od něj nečekal, a byl jsem příjemně překvapen. Pěkná černá komedie o obyčejném pošťáčkovi, kterého si nedovtipná policie splete s gangsterem. Je příjemná, místy trochu ztřeštěná, a s krásným koncem. btw..nenechte se zmást, "akční" to moc není.(31.7.2006)
-
dwi
Film stejně hravý, dravý ale i jemný jako samotné blues. Připočteme-li k tomu hlavní postavu pošťáka Sawakiho, vyjde nám název filmu, který nabízí nevšední divácký zážitek. Celý děj je vystaven na jednom velkém omylu, jež bují neúprosně jako zhoubný nádor. Sawaki při jedné obyčejné pochůzce potkává bývalého kamaráda, nyní člena yakuzy. Nešťastnou náhodou je zrovna sledován hrstkou místních policistů - kolotoč obludných "nedorozumění" se roztáčí. Tempo příběhu se zrychluje, jednotlivé vedlejší linie dostávají jasnější kontury a spějí k překvapivému finále. Na poli akčních snímků Posutoman burusu překvapí hlavně originalitou a svěžestí námětu. Příznivci žánru budou mile překvapeni.(29.3.2004)
-
Paldini
Po dobu celé stopáže jsem se nedokázal naladit na vlnu tohoto filmu. Vážné scény se střídají s těmi humornými a parodickými v přesných dávkách. Mám ovšem pocit, že pokud by se jelo jen ve vážném duchu, viděl bych vynikající thriller se zdrcujícím závěrem, na který bych dlouho nezapomněl. Takto zapomenu velice rád na natvrdlé policajty a na zabijáka Leona.(19.11.2006)
-
Rudovous
A co,ze to nema dvakrat smysl a logiku by clovek pohledal, film je to hravy, hudebne skvele doprovazeny. Prijemne pohlazeni.(4.12.2011)
-
mota
Lehkomyslný pošťák, dětinská paranoidní policie, romanticko-mafiánská zápletka plná přehnaných náhod, směšný konec.(6.1.2007)
-
animario
Černohumorná groteska s několika mile vtipnými momenty, špetkou emocí a sympatickými, více či méně bizarními figurkami, kterou je potřeba brát s nadhledem. Lehká jako jízda na Sawakiho bicyklu bez držení...dattebayo.(19.12.2011)
-
cimigo
Strasti obyčejného člověka - blues. Příběh pošťáka uvedený hlučnou ubíjející rutinou, která hlavního protagonistu uspává, nudí. Ne že by se z ní dokázal nějak dostat, pokud si všimneme, tak on celý film dělá jen svou práci - doručuje. Něco jiného než je, hypotetický turbuletní život mu vytvoří jen fantasmagorické teorie místní (nutno říct notně stupidní) policie. Vyšperkováno policejním 'profilovačem' (nebo jak se jím říká), který spořádaného, rutinního pošťáka označí za impulzivního nesystematického vraha. Dost podobné Tanakově pozdějšímu Kófuku no kane, opět hrdina prochází životem druhých, které vědomě i nevědomě ovlivňuje. Dá tím ale do pohybuje neskutečně bizarní a propletené soukolí, kde se opět ukáže, že ač se snažíme jak chceme, málokdy máme moc nad svým životem, nebo aspoň nad důsledky svých činů. Romantická zápletka byla už jen taková třešinka na dortu (bez, které by koneckonců dort nebyl dortem). Není to směšné, dojemné, akční nebo nějak závratně vtipné. Spíš hořce absurdní.(9.6.2011)
-
boric_model
Není o co stát(27.8.2011)
