Díky za každé nové ráno

Životní traumata Holiny Obrowské v jednom příběhu, krása. Kvalitu a vtip toho všeho snižuje jen fakt, že Chýlková, ač si jejího herctví vážím a líbí se mi i jako ženská, je pro tuto specifickou roli naprosto nevhodná. Při představě, jak vypadal originál po léčbě včelím žihadlem, jsem se málem počůral:-))))) (15.05.2008)

Pawlowská si teda hodně věří. Chýlková byla i v telecích letech minimálně osmička. Pawlowská se tehdy sice ještě vešla do limitu těžké váhy, ale i s velkou dávkou fantazie by byla maximálně dvojka. Humor a poetika jedou na podobné vlně jako pozdější veledílo autorky Banánové rybičky, takže to skutečně není film pro každého. Naštěstí se tam objevuje řada skvělých herců. (13.03.2024)

Oj. Tak asi takhle. No když bude 14 - ti letou dívku hrát nepříliš pohledná 30 - ti letá paní, tak to asi většina pozná. Nejenom, že jsem to poznal, ale neuvěřitelně mi to vadilo. Nebylo to však jediné co mi na tomto počinu vadilo. Vadilo mi vlastně, že vůbec vznikl. Nedovedu ho ani pořádně zaškatulkovat. Bezesporu se tváří jako takový ten typ komedií, který každý jako komedii označuje, ale vlastně se nikdo ani nesměje. Za zmínku v tomhle filmu stojí snad svérázný přístup k filmu, kdy film je vlastě podaný jako takové vyprávění se vším všudy a za zmínku stojí ještě role i výkon toho Poláka, jehož jméno si netroufám skloňovat. Zbytek je taková omáčka bez výrazné chuti. Hvězdička maximálně. (26.10.2011)

Na české poměry docela netypická komedie, která možná nesedne každému. Mně se tento film moc líbí, ačkoli ho neřadím mezi ty, které bych si pouštěla pořád dokola. Ale některé scénky ráda shlédnu opakovaně - třeba Chýlkovou znavenou pěším výletem nebo Hrzánovou pronášející se smrtelně vážným výrazem odpověď na otázku, co je v lidském životě nejdůležitější: "Láska.":)) Postava Báry Hrzánové je pro mě vůbec tou nejlepší z celého filmu, taktéž Ivana Chýlková v hlavní roli a Franciszek Pieczka v roli cholerického tatínka jsou vynikající. (19.06.2008)

Pri tomto filme je zrejmé, že sa jedná o adaptáciu knihy. Film sa venuje určitým časovým obdobiam viac, ako tým menej významným, skáče sa vpred o niekoľko rokov a nové postavy stále a stále pribúdajú. Problém je v tom, že hlavná postava nič špeciálne nerieši, nič, čo by z nej robilo výnimočnú filmovú postavu, zaujímavejšiu, ako hociktorý priemerný človek. Šteindler zrejme výborne vystihol atmosféru knihy a mentalitu ukrajinských prisťahovalcov, zároveň sa nebráni komponovaniu výpravnejších scén kvôli pár okamžikom filmu, čo je v českej kinematografii 90tych rokov skoro až rarita. Ráno je taký milý český pokus o napodobenie Kusturicovho štýlu a minimálne po výtvatrnej stránke je to pokus vydarený. (18.02.2013)