Siréna
Drama
Československo, 1947, 83 min
Režie:
Karel SteklýHudba:
E. F. BurianHrají:
Ladislav Boháč, Marie Vášová, Oleg Reif, Naděžda Gajerová, Pavla Suchá, Josef Bek, Bedřich Karen, Bohumil Machník, Lída Matoušková, Anna Houdková, Jaroslav Zrotal, Věra Kalendová, Josef Dekoj, Miloš Nedbal, Josef Benátský, Stanislav Neumann, Bedřich Kubala, Jaroslav Mareš, Josef Hořánek, Karel Svoboda, Marie Štichová, Růžena Gottliebová, Jan Kapr, Věra Warenová, Felix le Breux, Stanislav Vyskočil, Vladimír Hlavatý, Karel Jelínek, Leopold Horešovský, Jarka Pižla, Kamil Blahovec, Viktor Očásek, Karel Fořt, Frank Rose - Růžička, Antonín JirsaObsah
-
Zpracování dvou kapitol stejnojmenného románu Marie Majerové. Překvapivě životné a přesvědčivé vyprávění o životě dělnické rodiny během hornické stávky ještě úplně nezvučí primitivní ideologickou rétorikou, nezměrná bída i hrdé odhodlání stále fascinuje stejně jako postižení životního styku jak továrnického prostředí, tak proletářů. Nouze v roce 1889 měla totiž podobu hladu. (oficiální text distributora) -
Nejznámější román Marie Majerové Siréna je mozaikou osudů několika generací rodu Hudců, odehrávající se od poloviny 19. století až po začátek 1. světové války. Na jejich životních peripetiích autorka ukazuje nelehký život dělníků v Kladně. Při psaní románu čerpala nejen z dobových pramenů, ale také z osobních vzpomínek, neboť v tomto městě prožila své dětství.
Začínající režisér Karel Steklý plánoval tento román zfilmovat už za první republiky, nicméně možnost Sirénu natočit mu nabídla až zestátněná poválečná kinematografie. Pro svůj druhý celovečerní film si z románu vybral dvě kapitoly, které vykreslují události kolem dělnické stávky. Ta vrcholí vzpourou v roce 1889, kdy dělníci zaútočili na dům majitele dolů a následně byli vojáky drasticky rozehnáni.
Siréna měla premiéru začátkem dubna roku 1947 přímo v Kladně a dočkala se slušného ohlasu. Kritika už tak nadšená nebyla, celková návštěvnost byla podprůměrná a film pomalu upadal do zapomnění. Vše změnil úspěch na benátském festivalu, kam byl tento snímek dodatečně poslán na zásah filmového kritika A. M. Brousila. Promítal se v nesoutěžní sekci bez jakékoliv předchozí propagace.
Siréna i přes tyto komplikace vzbudila obrovský ohlas a nakonec senzačně získala hlavní cenu festivalu Zlatého lva a navrch i cenu za nejlepší hudbu pro E. F. Buriana. Tento nečekaný úspěch odstartoval její vítězné putování po celé Evropě, kde se jí takřka bez výhrad dostalo nadšeného ohlasu diváků i kritiky. V Československu se snímek dočkal obnovené premiéry.
Fenomenální úspěch Sirény československému filmu v následujících letech spíše uškodil. Nastupující komunistická propaganda toho zneužila pro obhajobu socialisticko-realistického směru jakožto jediného možného uměleckého východiska. Takové zjednodušující zaškatulkování si Steklého film nezaslouží. Jedná se především o syrové sociální drama, které věrohodně ukazuje těžký život chudých dělníků na Kladensku.
Filmu dominuje výkon Marie Vášové, jež svou osudem těžce zkoušenou, zároveň však hrdou a nezlomnou Hudcovou modeluje jako antickou heroinu. Velmi účinná je také civilní kamera Jaroslava Tuzara a dramaticky funkční hudba E. F. Buriana. - Jan Šulc (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (22)
-
Houdini
Zlatý Lev(13.12.2005)
-
Karlos80
"Jen řvi, nás neumlčíš!" To byl slavný výrok tohoto neméně slavného filmu, vynesený ústy Marie Vášové na konci filmu. Významný film tehdy už znárodněné kinematografie, spolu s tragickými osudy Hudcovi hutnické rodiny na Kladensku v roce 1889, jedna za stávky a později za dělnických bouří které jsou krvavě potlačeny. Marie Vášová (Hudcová), opět ve vynikající roli a opět v tragické! Jen si vzpomeňme na její psychologickou roli Zdeny Doležalové filmu Svědomí, nebo paní Nedvědovou z Němé barikády či později paní Ryšánkovou v mimořádném díle Vyšší princip. Velmi působiví film, plný napětí, bídy a hladu a troufám si říct i jeden z nejlepších režisérových pokynů, ovšem když nepočítám Švejka.. Nikdy nezapomenu na scénu nenávisti, v podobě malého impulzu, a posléze v rozbíjení všeho možného v Bacherově (Bedřich Karen) vile hutnickými dělníky. Navíc film získal i cenu za filmovou hudbu (která byla skutečně impozantní a přesně a v určitých místech filmu vystihla děj) na VIII. MFF v Benátkách. Film který by měli určitě častěji zařazovat do svého vysílacího programového schématu. Za 4* rád bych se nato podíval někdy znovu.(5.2.2007)
-
sportovec
Na filmu není v žádném případě patrný nástup komunistických padesátých let. Pokud bychom k němu hledali pandán, vybaví se Čapkova PRVNÍ PARTA. Fakt, že dělnické vrstvy doby, kterou Majerová (1882-1967) popisuje a již v dětství sama zažila, strádaly způsobem, který je dnes nepředstavitelný, doložili ve své době lidé jako Albín Bráf (1853-1912) či Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937). Dílo vyniká uměřeností, věcností, střízlivostí, schopností sdělit své poselství způsobem, který byl srozumitelný nejen v československé společnosti. Pro mezinárodní srovnání doporučuji také zfilmované romány Emila Zoly (GERMINAL) či STALO SE V TURÍNĚ (v hlavní úloze v prvém případě mj. Gerard Depardieu, v druhém Marcello Mastroianni). V tomto případě jde o Steklého mistrovské dílo.(29.8.2010)
-
NinadeL
Ve filmu, kde nebylo krásných žen, jsem nepobyl více než den. Abych takříkajích variovala známou poučku o potřebách krásy nejen ve filmu, ale v životě vůbec. Čili Siréna sice nabízí mezník českého státního filmu, tehdejší festivalový hit a znamenitou práci s dramatem (sociálním i rodinným), ale čeho je moc, toho je příliš. Zatímco Marie Vášová hraje sólo, Boháč karikuje životní twisty od extrému k extrému, Bek miluje (ale aspoň tady si ho vyloženě požnu, protože nemá konkurenci) a pouze se těší na Rudé Kladno; Věra Kalendová se stává fenoménem, který bude český film ještě dlouho mrzet.(30.6.2011)
-
AGAMENON
Ač má film na krku bratru dobrých šest křížků, jeho děj je neskutečně aktuální i v dnešní době. Kapitalistické vykořisťování chudého proletariátu je nesmrtelné téma, bohužel. Komunistická propaganda není ve snímku příliš patrná, pár kolektivizačních vět ve scénáři bezproblému zaniknou, jediné k čemu je možné míti výhrady, je zobrazení patricijského stavu, ten je divákovi podán co možná nejodpudivěji. Dělníci nikdy neměli lehký život, navíc si musíme říct, že tehdy neexistovala nemocenská, důchody, odstupné či podpora. Zranění znamenalo ztrátu zaměstnání, což znamenalo faktické finanční zničení rodiny. Moderní sociální výdobytky máme právě jenom díky těmto statečným lidem, kteří za svou věc neváhali položit i to nejcenější co jsme od boha dostali, vlastní život. Avšak nejsmutnější věcí zůstává, že dnešní mocipáni se snaží o co největší omezení těchto sociálních práv, horníci mají odcházet do důchodu jako ostatní dělný lid (hranice se samozřejmě posouvá jak jen to jde), byť se v drtivé většině, normálního důchodového věku vůbec nedožijí.(5.10.2009)
-
WANDRWALL
Karel Steklý a Marie Majerová. kdo nemá peníze, kdo nemá co ztratit, ten chodil dříve stávkovat. Dneska si berou na stávku občané dovolenou či volno v práci. Inu dneska hlady nikdo neumírá a občané jsou zde stále především socialisticky uvažující. Sociální film odráží historii mnoha lidí, osudů, za Rakouska-Uherska na našem území a film má historickou pravdomluvnost, což je víc, než nějaká ideologická propaganda. Tonoucí se stébla chytali, takže roč někomu vyčítat, že sympatizoval s komunismem, opakem kapitalismu v době, kdy to bylo na místě?(24.9.2010)
-
blackrain
Marie Vášová hrála srdcem. Vlastně do každé své role vkládala hodně.(13.12.2010)
-
Morloth
Velmi atmosferický snímek, v úvodu špinavě poetický, který těží především z autenticity prostředí a poměrně inovativních přístupů k práci se střihem. Snímek nezapře inspiraci ruskou montážní školou. Samotný příběh se nese v duchu poetiky socialistického realismu, takže vše je jasné, přímé a zřetelné. Přesto to snímku na kvalitě neubírá. Horší je, že přepracování románu do filmové podoby si vyžádalo řadu škrtů, tudíž je děj občas chaotický. Není problém se v něm vyznat, jen prostě něco chybí. Siréna je však po filmařské stránce vydařeným snímkem, který převyšuje o několik tříd následující třídní taškařice.(18.8.2010)
-
reqiuem
Asi nejlepší film K. Steklýho. Je s podivem, že od té doby slovo siréna nesnášel.(23.11.2011)
-
wosho
Jednoznačně nejlepší levicový film natočený sice před únorovým pučem,ale jako propaganda to jistě zplnilo účel a jako zmála těchto filmů se může hlásit i dnešním divákům svým silným příběhem,skvělou režií,herci.......prostě vším co má nabýdnout.Naše nedoceněná filmová klasika.(20.3.2007)
-
fuckme
Vrchol českého levicového filmu a jedno z vrcholných děl krátkého období "svobodné" znárodněné kinematografie. Hlavní devizou působivého snímku je podmanivé vizuální ztvárnění dělnického prostředí a hlavně závratných hald a výkon Marie Vášové, která ve své době svým civilním a prožitým výkonem působí jako zjevení, jediný, kdo se jí dokáže vyrovnat je paradoxně dětská představitelka její dcerky. Zajímavé je i pojetí dělníků ne jako plakátových hrdinů, ale jako živočišních a někdy i psychicky nevyvážených lidí, které beznadějné podmínky vedou k pudovému jednání, které je zachyceno až naturalistickým způsobem (davová scéna útoku na zámeček uhlobarona by asi po únoru neprošla, stejně jako postava manžela hlavní hrdinky). Zkrátka ojedinělé dílo, které vůbec nezestárlo do té míry, jak by se vzhledem k tématu dalo očekávat.(1.8.2010)
-
pjotr76
Nádherný film, který musí v každém slušném člověku zanechat velmi silný dojem. Příběh se silným sociálním podtextem o skutečném životě, jestli toto není začátek nové vlny v kinematografii pak už nic. Na filmu je jen pramálo ideologie, navíc, díky době svého vzniku tam může ideologii hledat jen skutečný ideolog ;) křížený demagogem. Takhle se někomu žilo, někdo takhle stále žije a vždycky někdo takhle žít bude. Plně chápu, že to není tak koukatelné a atraktivní jako jiná témata, ale chtěl bych poděkovat i za tyto filmy.(17.10.2004)
-
nevermore
ČÁST SPOILERŮ Ačkoliv film nepatří do kategorie "natřeno na červeno" jako jiné skvosty, přesto je sledování utrpením. Já prostě nesnáším ty filmy, kde se nebohý prostý lid vzedme a táhne na vrchnost v davu s halasnými hesly na rtech a pravdou v podpaží. Celé to ještě umocněme nespravedlností, kdy je zatčen člověk, co se neúčastní, smrtí děvčátka, které jen chvíli před svým postřelením vyprskává bujarým smíchem ( to když vidí jak se rozbíjí drahé věci) a máme drámo jak vyšité. Ale když na ně po právu přijde armáda, to jsou krotcí jak králíci v kotcích. Nemám rád Majerovou a filmová adaptace mě nezklamala. 25%(13.9.2010)
-
Denny
Tak tenhle film byl ohodnocen i na MFF v Itáii a zachycuje nelehké živobytí níže postavených lidí na Kladensku, kde je stále slyšet houkání tovární sirény.(16.1.2003)
-
Brejlil
Kvalitní, byť dnes možná trochu zastaralý přepis předlohy Marie Majerové. Střelba do dělníků za krize ve 30. letech byla bohužel realitou, tak proč si do těch "buržou" nerýpnout ještě 10 let poté?(29.11.2007)
-
spiritus
Mě tento propagandistický snímek nijak zvlášť nezaujal. Je na něm již hodně cítit nastupující éra stalinismu. Nechci tvrdit, že vyobrazená doba byla nějak zvlášť růžová, to vůbec, ale těžce mi vadí zneužívání toho stavu propagandou. Měli spíš ukázat, v jakých podmínkách žili ve 20tých letech Ukrajinští rolníci. Pak by vyšlo najevo, že tihle lidé se měli pořád dobře, oproti tomu, co předváděla Sovětská zvůle.(28.1.2009)
-
vitekpe
Ponechme stranou politikareni. Z filmoveho pohledu je to dilo skvele natocene a silne, za tim si stojim. Kamera, hudba, dej + Marie Vasova k tomu. (nechapu, jaktoze jsem ji tak dlouho prehlizel...) Uznavam, ze nektere postavy / momenty jsou zjednodusene, ale to tak ve filmech byva, to neni dle meho zadna vada...(25.1.2012)
-
PaRi
Nemám rád tohoto prokomunistického režiséra. Co si o něm myslím jsem napsal v komentáři k filmu Hra o královnu. Byl bezesporu talentovaným tvůrcem, ale svůj talent dal bezezbyrku do služeb totality, tak jako Vávra, Sokolovský a jiní. To že byl film oceněn v zahraničí mě neudivuje. Intelektuální prostředí festivalů té doby bylo značně levicové, jako intelektuálové většinou jsou.(9.2.2008)
-
Biopler
Vzbura "delniku" v Kladne. Priemerny film, nic extra vykony hercov, hudba bol taky podpriemer, no beriem do uvahy, ze je to velmi stary film. Na zacinajucu totalitu to bol este kvalitny snimok.(14.5.2009)
-
miza
Je to sice mnoho desítek let co jsem tento film viděl.Je to škoda,protože jde o celkem kvalitní film.Někdy by se mělo i zavzpomínat na tyto filmy a občas by se mohly objevit pro pamětníky.(15.3.2009)
