Reklama

Reklama

Slasti Otce vlasti

  • angličtina Pleasures of the Father of His Country
Československo, 1969, 101 min

Režie:

Karel Steklý

Hrají:

Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Daniela Kolářová, Karel Beníško, Bohumil Bezouška, Vilém Besser, Jaroslav Cmíral, Josef Elsner, Karel Gott, Jana Kasanová (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Budoucí Otec vlasti Karel (J. Hanzlík) tráví léta dospívání na francouzském dvoře ve společnosti své snoubenky Blanky z Valois (D. Kolářová). Věnuje se vzdělávání ve všech možných oblastech, od historie po šermování. Jednoho dne jej však otec Jan Lucemburský (M. Kopecký) povolá do Itálie, kde bojuje s řadou měst. Ještě před příchodem do města Luccy, kde právě Jan Lucemburský sídlí, se mladičký Karel dostane do nerovné bitvy s Janovými odpůrci. Díky svému důvtipu a velké dávce štěstí z ní však vyjde jako vítěz. Štěstí při něm ostatně stojí i nadále, hlavně proti zrádným italským šlechticům, kteří na kralevice zosnovali atentát. Jan Lucemburský je na svého rozpustilého potomka patřičně hrdý, a tak ho jmenuje markrabětem a pošle ho do Čech, aby se tam ujal vlády. Karel však prožije ještě mnoho klukovských dobrodružství, než se z něj stane uznávaný panovník a milovaný vladař… Historická kostýmní komedie režiséra Karla Steklého, vznikla podle několika motivů ze známých Karlštejnských vigilií Františka Kubky. (Česká televize)

(více)

Recenze (127)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Romantická komedie o mládí Karla IV. způsobila, že z Hanzlíka a Kolářové se stala nerozlučná dvojice typu Laurel-Hardy nebo Frýdek-Místek. Zvláštní spojení "problémového" scénáristy Jana Procházky a "poslušného" režiséra Karla Steklého nedopadlo tak dobře jako v následujících Svatbách pana Voka, i když podle kritiky je to naopak. Ale jednu kvalitu mají oba filmy společnou: mimořádný výkon Miloše Kopeckého. Jeho Jan Lucemburský se nepodobá ničemu, co kdy ve filmu hrál. Tentokrát žádný noblesní švihák, ale zarostlý a rozježený "hrana chlap" á la Žižka. 60% ()

topi 

všechny recenze uživatele

Historická komedie z doby začínajícího vládnutí Karla IV. a jeho první svatby s francouzskou princeznou Blankou z Valois. Bezvadně ladící dvojice Jaromír Hanzlík a Daniela Kolářová, která se potom osvědčila i v dalších filmech. Vyprávění je humorně odlehčené a ne úplně historicky věrohodné, ale takový byl záměr režiséra Karla Steklého a scénáristy Jana Procházky a filmu to vůbec neškodí. Právě naopak. Za zmínku určitě stojí i role Jana Lucemburského, bohémsky ztvárněná Milošem Kopeckým. Nádherná žena byla i Jana Kasanová v roli Diny, Marsilliovy (Vláďa Menšík) ženy. Moc se mě líbila i hudba Jaromíra Klempíře, zejména historická loutna krásně dokreslovala atmosféru tohoto filmu, o jehož obrazové zvýraznění se postaral i širokoúhlý kinoformát. Škoda jen, že Karel Steklý netočil více takových filmů a natáčel pak spíše komunistické propagandy a bláboly. Slasti otce vlasti, Svatby pana Voka, Pan Vok odchází, Siréna, Mstitel a hlavně dvojice filmů o Švejkovi s Rudlem Hrušínským jsou tak nejlepšími díly z jeho tvorby. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Z doby před cirka 20 lety, kdy jsem film viděl naposledy, jsem si pamatoval, že jde o pěknou komedii ve středověkých kulisách. Nyní jsem byl konfrontován s realitou a musím konstatovat, že na snímku se zub času podepsal skutečně výrazně. Kladem je jednoznačně přítomnost Kopeckého v roli krále Jana. Kopecký té postavě propůjčil fanfarónství hodné velké postavy legendárního válečníka, rytíře a dobrodruha své éry. Pozitivní je i to, že se zde poprvé sešla dvojice Hanzlík+Kolářová, mezi níž se vytvořila bezvadně fungující vztahová chemie. V 70. a 80. letech si vzájemnou spolupráci zopakovali v mnoha dalších snímcích a televizních inscenacích. Pak už mi ke chvále zbývá jen pár dobrých, ale pohříchu skutečně nemnohých vtípků, které jsou ostatně zopakovány v některých uživatelských komentářích. Mezi nimi je ale dost hlušiny. Steklého režie je diplomaticky řečeno mdlá, vážně to nebylo žádné režisérské eso a na svém kontě má spoustu průměrných dobových snímků. Film má líné tempo, filmové písničky působí vyloženě jako vycpávky, některé vedlejší role jsou obsazené šťastně a zahrané odbytě. Na řadě scén je znát omezený rozpočet, s jakým musel filmový štáb pracovat. Ve srovnání s žánrovou špičkou v žádném případě Slasti otce vlasti neobstojí, zkuste si je porovnat např. s Manželi z roku 2 a poznáte obrovský kvalitativní rozdíl. Neobstojí ale ani s podobnými kousky domácí výroby, jako je Noc na Karlštejně. Ta baví mnohem líp a taky se k ní televize vrací o poznání častěji. Konečně v rámci tzv. historických komedií historickou hodnověrnost neřeším, ale při některých replikách filmových hrdinů mě to dost tahalo za uši a musím konstatovat, že Procházka si tedy vybral slabší moment své tvorby. Celkový dojem: 45 %. ()

plechulka 

všechny recenze uživatele

Film, který je v tv často reprízován a mne při každém shlédnutí potěší - hlavně jeho první cca polovina odehrávající se před příjezdem do Čech - Hanzlíkovi a Kolářové partnerství sluší téměř jako vždycky, Kopecký si svého Jana Lucemburského vysloveně užívá, muzika je výrazná a zajímavá - takovýhle filmů není nikdy dost ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Na Slasti otce vlasti se sice příjemně dívá, jenže jen po nějakou dobu a je to hlavně zásluhou herců a Klempířovy hudby. Co se týče děje, zdálo se mi, že film vlastně žádný pořádný ani nemá a že pánům Procházkovi a Steklému zkrátka jen tak náhodou vyšel při skládání různých scén za sebe. Stominutová stopáž je takřka vražedná. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (8)

  • Filmovanie prebiehalo na hrade Křivoklát, Lipenskej priehrade a na Třeboňsku. (dyfur)
  • Ve filmu si zahrál jednu malou roli i Hanzlíkův otec František Hanzlík (1914-1995), který byl také hercem, převážně ale divadelním. (formelin)
  • Původní název filmu byl Králova učňovská léta. (raininface)

Reklama

Reklama