Slasti Otce vlasti

Herecká smetánka šedesátých letech v plném znění. K tomu historický námět s vtipným podkresem, kterému by kdejaký dnešní scénárista mohl tiše závidět. Pravda je, že tehdejším scénáristům šlo to podobenství opravdu mimořádně a černobílá kamera tomu přidávala patřičnou syrovost. Pak stačí pár hrátek se stínem, pár pěkných záběrů, ten balík herců, co na ně dneska každý vzpomíná a máte o zážitek postaráno. (31.10.2022)

Skutecne netradicne pojaty pribeh ze zivota Karka IV. - vyborny Hanzlik, jeste lepsi Kolarova, spousta legrace - proste pohodovej film. (25.07.2002)

Středověk nepochybně nebyl jen samý vláčilovský marast, bergmanovská tíživost či tarkovského závažnost, i legrace se zažít dala. Tu vážně, tu vesele žije mladý kralevic Karel se svou nastávající Blankou z Valois a pomalu dospívá v muže. Nutno říci, že Slasti Otce vlasti si nijak nehrají na absolutní historickou věrnost a nejvíc je to vidět na postavách, které v sobě nemají pranic z upjaté důstojnosti, kterou bychom si u nejvyšší šlechty asi představovali. Přesto se nedá říct, že by byla historie nějak překrucována - skutečné události však postrádají něco ze své (čekané) podstaty, bitvy nejsou kruté, šlechta není upjatě důstojná, církev je přehlíživá a postavy se k sobě chovají, jak kdyby vypadly z naší doby. Snad právě proto působí tak přirozeně - horkokrevné málemtrdlo Karel, hygienou posedlá zamilovaná Blanka a především chlapácký bohém Jan Lucemburský, kterého zahrál Kopecký opravdu skvěle. Svojí dobu glosují s vtipem, šarmem a někdy i hloubkou. No řekněte, znáte geniálnější humorné odsouzení války s vyjadřením její nesmyslnosti a zvůle mocných než dialog: "Proč se tu válčí, pane?" s odpovědí: "Pro svatou věc. Tomu ty nerozumíš." ? Slabé ****. (26.02.2009)

Romantická komedie o mládí Karla IV. způsobila, že z Hanzlíka a Kolářové se stala nerozlučná dvojice typu Laurel-Hardy nebo Frýdek-Místek. Zvláštní spojení "problémového" scénáristy Jana Procházky a "poslušného" režiséra Karla Steklého nedopadlo tak dobře jako v následujících Svatbách pana Voka, i když podle kritiky je to naopak. Ale jednu kvalitu mají oba filmy společnou: mimořádný výkon Miloše Kopeckého. Jeho Jan Lucemburský se nepodobá ničemu, co kdy ve filmu hrál. Tentokrát žádný noblesní švihák, ale zarostlý a rozježený "hrana chlap" á la Žižka. 60% (19.09.2006)

"Lepší jeden Lucemburk za horama, než jeden půl Přemyslovec doma." S tím by jistě česká šlechta souhlasila, neboť markrabí Karel se s jejich rozkrádáním majetku ve feudálním vlastnictví vypořádává příliš svědomitě. Já jsem si tedy slasti budoucího Otce vlasti celkem užil, popichující potvůrka Blanka z Valois mě hodně bavila, bohémský Jan Lucemburský si taky zahlásil svoje, jen mě poněkud nebavily ty neustálé proměny komedie v drama či zábavy v nudu. (30.12.2015)

"Milý Enrico, dohody se píšou v míru, víš? Já vím, je to padoušství, ale ty nám to odpustíš, je to pro svatou věc." Tenhle film mám rád už od mala. Docela dobrodružný, romantický, veselý i chytrý. Hanzlík i Kolářová jsou ve svých rolích přesvědčiví (a Kolářová je tu vysloveně krásná), výkon Miloše Kopeckého je pak třešničkou na dortu. S ostatními se ptám, proč se podobné věci nedají natočit i dnes. (03.06.2008)

Z doby před cirka 20 lety, kdy jsem film viděl naposledy, jsem si pamatoval, že jde o pěknou komedii ve středověkých kulisách. Nyní jsem byl konfrontován s realitou a musím konstatovat, že na snímku se zub času podepsal skutečně výrazně. Kladem je jednoznačně přítomnost Kopeckého v roli krále Jana. Kopecký té postavě propůjčil fanfarónství hodné velké postavy legendárního válečníka, rytíře a dobrodruha své éry. Pozitivní je i to, že se zde poprvé sešla dvojice Hanzlík+Kolářová, mezi níž se vytvořila bezvadně fungující vztahová chemie. V 70. a 80. letech si vzájemnou spolupráci zopakovali v mnoha dalších snímcích a televizních inscenacích. Pak už mi ke chvále zbývá jen pár dobrých, ale pohříchu skutečně nemnohých vtípků, které jsou ostatně zopakovány v některých uživatelských komentářích. Mezi nimi je ale dost hlušiny. Steklého režie je diplomaticky řečeno mdlá, vážně to nebylo žádné režisérské eso a na svém kontě má spoustu průměrných dobových snímků. Film má líné tempo, filmové písničky působí vyloženě jako vycpávky, některé vedlejší role jsou obsazené šťastně a zahrané odbytě. Na řadě scén je znát omezený rozpočet, s jakým musel filmový štáb pracovat. Ve srovnání s žánrovou špičkou v žádném případě Slasti otce vlasti neobstojí, zkuste si je porovnat např. s Manželi z roku 2 a poznáte obrovský kvalitativní rozdíl. Neobstojí ale ani s podobnými kousky domácí výroby, jako je Noc na Karlštejně. Ta baví mnohem líp a taky se k ní televize vrací o poznání častěji. Konečně v rámci tzv. historických komedií historickou hodnověrnost neřeším, ale při některých replikách filmových hrdinů mě to dost tahalo za uši a musím konstatovat, že Procházka si tedy vybral slabší moment své tvorby. Celkový dojem: 45 %. (14.01.2013)

"Ňák se ti zapalujou lejtka!". Velmi milé překvapení. Většinu filmu jsem výborně bavil, ať už při úsměvných momentech, vyloženě trefných glosách či "historických informacích". Hanzlík je pro tuto roli jako stvořený, "Goťák" v roli trobadúra příjemné zpestření, ale hlavní hvězdou snímku je samozřejmě Kopecký, který trousí hlášku za hláškou. Určitě by mohla být stopáž ještě delší, stejně tak humoru mohlo být ještě mnohem více, ale solidní 4* si tato historická komedie každopádně zaslouží. "My Češi máme krásné a příkladné dějiny. Naši předkové nebyli povaleči, ale hrdinové! Český král Jan se synem Karlem vedli mnoho válek. V některých zvítězili, o zbývajících se nedochovaly zprávy..." (15.09.2012)

Rozverná komedie z mládí jednoho z největších Čechů všech dob se sice hlásí ke Kupkovým VIGÍLIÍM, ale v mnoha ohledech čerpá z Karlovy autobiografie VITA CAROLI. Souznění další proslulé dvojice naší národní kinematografie Hanzlík-Kolářová je samozřejmě úchvatné stejně jako Kopeckého uchopení postavy nedoceňovaného krále cizince Jana Lucemburského. Stranou by však nemělo zůstávat ani výborné postižení francouzského prostředí Paříže pozdních Kapetovců (Karel IV. Sličný) i neméně zajímavého prostředí zenitu italských městských republik té doby. Skvělý film by byl ještě lepší, kdyby přece jen v poslední pětině neztrácel tak trochu na tempu a zvoleném přístupu. Zcela stranou zůstává i Karlova zbožnost, která byla i současníky považována za neobvykle vřelou. Buďjakbuď, film si zaslouží zařazení do zlatého fondu naší kinematografie. (27.01.2008)

Dobrý film z nepočetné řady historického vyprávění, které slyší na to, že i jména z učebnic byli svého času mladí lidé. V druhém plánu je to přírozená protovariace na Léto s kovbojem aneb Hanzlík/Kolářová v ideální souhře a neskutečně roztomilí. Výpovědní hodnota kritického zastavení nad reáliemi 14. století by asi byla sporná, ale buďme rádi za ty dary. Příště ještě znovu udělal Miloš u Steklého příjemného Voka, ale pak už se nám Steklý pomalu, ale definitivně zbláznil. (04.03.2009)

Divím se, že film má "pouhých" 74%, protože tohle je přímo parádní historická komedie (zdejším uživatelům domácí historické komedie asi moc nevoní, protože stejně parádní "Svatby pana Voka" mají ještě nižší hodnocení). Sám osobně si nevzpomínám na žádnou komedii, která se odehrává v období temného středověku, co (až na malé drobnosti) nepopírá historii, nijak neidealizuje středověký život (pravda, romantizuje, ale neidealizuje) a zároveň je zábavná a vtipná. Jaromíru Hanzlíkovi, padla role jako ulitá, stejně tak Daniele Kolářové (nikde nebyla krásnější), tuším v jejich prvním společném filmu. Miloš Kopecký je na dlouhé povídání. Svému Janu Lucemburskému dal obrovské charisma a majestátnost. Jakoby ho ani nehrál, prostě se jím stal. Příjemné cameo má i Karel Gott, coby trubadúr. "Slasti Otce vlasti" jsou jedním z pokladů naší kinematografie. Jenomže ten poklad by měl někdo vylejskat a vystavit do vitríny. A takových pokladů je bohužel celkem dost. (02.08.2005)

Na Slasti otce vlasti se sice příjemně dívá, jenže jen po nějakou dobu a je to hlavně zásluhou herců a Klempířovy hudby. Co se týče děje, zdálo se mi, že film vlastně žádný pořádný ani nemá a že pánům Procházkovi a Steklému zkrátka jen tak náhodou vyšel při skládání různých scén za sebe. Stominutová stopáž je takřka vražedná. (31.01.2015)

I ten slavný vaječný stavitel a čechomil Karlík si rád zakalil, hvízdnul a zapletichařil. A táta ho sral stejně, jako nás ti naši fotříci. Vynikající výkony všech výborně obsazených herců, smysluplný scénář, vtip a civilnější pohled na historii...snad proto je tento film neprávem opomíjen, zatímco můžeme během rozličných svátků sledovat ve vysílání televizních stanic (a v kanálu Nova) pořád dokola všemožné Troškovo kraviny, nebo tisící reprízu banánových zombiček. (05.05.2012)

Jaromír Hanzlík s Danielou Kolářovou ukazují, že vzájemná spolupráce jim bude dokonale sedět i v budoucnu. Miloš Kopecký nemá v roli Jana Lucemburského chybu a pochválit musím perfektní hudbu. (29.07.2015)

,, Tady to zazdím, tady to vybourám a sem dám dveře'' :-). ---- Je zajímavé, že Steklý točil celkem zajímavé věci, než sklouzl k prokomančovské tvorbě a svůj otisk v československé kinematografii zazdil Hrochem (1973) což je asi nepřekonatelné dílko... Středověk nebyl žádná sranda, ale tohle netradiční pojetí našeho krále Karla IV. je prostě pohodová věc. Tvůrci na látku nahlédli hodně z vysoka a vznikla z toho velmi milá komedie. Jak zde padlo skvělý byl nejen Hanzlík a Kolářová, ale i Jan Lucemburský - Miloš Kopecký. Velmi potěšila i výprava, která ladila s dobou. Nikde nic nepřekáželo a některé exteriérové průhledy krajinou na jedoucí rytíře byly jak z Vláčila. Śkoda jen, že se kamsi vytratila ta velká Karlova víra v Boha... I když v mládí coby rytíř a šlechtic dělal nejednu skopičinu, pořád byl velice zbožný člověk. Já tedy dávám za 4 pletací jehlice. * * * * (29.12.2014)

Paráda, bez výhrad - skvělí herci (půvabná Kolářová), nádherná hudba, děj a scénář naládovaný skvělými hláškami jak válečný kanón ("Doufejme, že Francie není tak rozkradená jako Čechy" => jak nadčasové :-D). A navrch laskavý humor. A skoro mám dojem, že jsem viděl dost možná nejlepšího Jana Lucemburského v podání suveréního Kopeckého. (14.01.2012)

Väčšina pánov režisérov má stredovek zafixovaný ako čosi obludné (áno, povojnový dnešok je oproti tomu jedna veľká záhrada rozkoše), preto je veľmi sympatické, že tvorcovia tohto filmu ho nevnímajú ako dobu šialených útrap. Určitý civilný prístup mal určite podiel na vzniku scenára k rozprávke Tri oriešky pre Popolušku. Názov filmu je trochu zavádzajúci, "Strasti Otce vlasti" by boli priliehavejšie. Hanzlík a Kolářová sú skutočne mladí a krásni a preto je len škoda, že pán kameraman nepoužil close-up, preto jedna kráľovská hviezdička dole. (24.11.2018)

Pokud se jednou potkám s Karlem IV., zeptám sem ho, co na toto ztvárnění své postavy říkal :-) Milý a pohodový výlet do historie s nezapomenutelnými hláškami. Jan Lucemburský k lékaři, ohledně jeho roztoku na opruzenou kralevicovu prdel: "To je totéž, co dáváš mě na oči... mě se zdá, že tě přece jen nechám popravit !". A samozřejmě i ta k synovi: "Nějak se ti zapalujou lejtka... škoda že jsem se tvé výchově nemohl věnovat aspoň namátkově !" (27.08.2013)

I ve středověku pomáhalo lidem na jakýkoliv problém víno a láska... Nevím, jestli tohle bylo hlavní poselství filmu, každopádně spolu s Podskalského Nocí na Karlštejně, se Steklému podařilo odvávrovštit období 'temného' středověku a udělat ho docela lidským. Díky mu za to. (15.09.2011)

Spočiatku niečo ako od Monthy Pytonovcov, alebo Mela Brooksa, ale väčšinou taký normálny historický film s úsmevnými momentami. Popravde by som si radšej pozrel buď regulérnu historickú záležitosť, alebo bláznivú komédiu. Keď je zase v nejakom filme ožratý Čech a robí blbosti, za nijako zvlášť vtipné to nepovažujem. Chyba je aj na mojej strane, pretože históriu tohto chlapíka zrovna v malíčku nemám, film by som si určite užil viac ako znalec histórie. Či už prekrývaním jednotlivých udalostí so skutočnosťou, alebo zabávaním sa na ich modifikáciách. (18.05.2016)