Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sašenka165
    **

    Hodně špatný film - možná to tak vnímám, protože doslova nenávidím předlohu.(31.12.2007)

  • CaptainNor
    ***

    Při vzpomínce na Steklého adaptaci Tylovy hry se každému, přes veškerou vlasteneckou snahu vybaví především hrůzostrašná scéna na šibeničním vrchu. Ještě hrůznější je však aspoň pro mne výkon Josefa Mixy v hlavní roli. Nicméně film má zajímavou atmosféru, skvělý obraz a kolorit, pompézní scény s vílami a o svátcích si vydobyl své místo na obrazovce. Zcela nadčasový je Vocílka, který nakuká Švandovi, že je muzikant světového významu a skrze jeho kumšt si nacpe vlastní kapsy. Podobně jako dnes Karel Peterka (a spol), který něco podobného nakukal Evě a Vaškovi.(18.7.2008)

  • Hrabka
    **

    Po přečtení Tylovy hry jsem od tohoto filmu čekal víc. Rozhodně doporučuji raději knihu před filmem. Děj je jednotvárný a nikterak zajímavý, přestože by se dalo podle předlohy udělat mistrné dílo. To se ovšem režisérovi Steklému narozdíl od "Švejka" nepodařilo. 40%(30.12.2007)

  • Marthos
    **

    Komunistický režim degradoval mnoho starších českých literátů na vazaly a předchůdce socialismu a nebohý Tyl mezi tento "elitní" výběr zapadl spíše omylem a úplnou náhodou. Řada jeho divadelních her a dramat postihuje především otázku vlastenectví a oslavu poctivého českého člověka, tedy motivy nepříliš exponované, ale v něčem přece jen zneužitelné. Strakonický dudák má bohužel tu nevýhodu, že se zčásti odehrává v jakési cizí orientální zemi, tedy ve světě mimo realitu průměrného českého diváka. Režisér Karel Steklý byl navíc jedním z těch, kteří jasně definovali veřejný postoj vůči novému politickému zřízení a tak mu nedalo příliš velkou práci znehodnotit původní Tylův text. Barvotisková stylizace vystihuje veškeré kontury socialistického filmového kýče, který je pravidelně umocňován záběry na českou krajinu a naopak kontrastován nepřehledným chaosem exotické říše. Celek je patetický až běda, spousta frází a oddeklamovaných překroucených Tylových vět a nebýt řemeslně kvalitní závěrečné scény s umrlci na šibeničním vrchu, asi by to celé nestálo ani za řeč. Herci jsou teatrální, někteří více, někteří méně, nejlíp mi z toho vychází Rudolf Hrušínský, který Vocílku charakterizoval jako prášilovského prospěcháře, co hraje faleš na obě strany. Těžko očekávat u filmu z padesátých let cokoli jiného, než zideologizovanou představu o poctivém českém truhlíkovi.(2.1.2009)

  • Zloděj kol
    ****

    Ve třicátých letech se filmovaly pro mimopražské publikum operety, léta padesátá kladla jiné cíle, a tak došlo na adaptace klasických románů a dramat, jejichž chudáci-autoři byli označeni za předchůdce socialistického realismu. Film Strakonický dudák je opravdu především přenesením divadelní hry do filmového obrazu. Iluzi filmového příběhu se snaží navodit víceméně neúspěšně idylickým českým venkovem a přehnanou barevností s rádobyefekty. Karel Steklý chtěl být úspěšný a aplikoval různé režijní postupy svých kolegů, celkově se mu však nepodařilo vnést do příběhu takovou poetiku, jakou si představoval. Vytvořel tak pouze přepis pro mimopražské publikum a dnes hlavně pro školní mládež. Upřímně řečeno proč číst Tyla, když ho máme pietně zpracovaného slovo od slova? Švanda-Mixa nic moc, takže zaujmou spíše ostatní herci (Hrušínský, Fabianová, Pešek), ovšem nikdo tak výrazně, abyste si jeho výkon vryli do paměti. Přesto poctivě odvedená práce, která nenudí. Ovšem taková televizní adaptace Jiráskovy Lucerny od Františka Filipa ukazuje, kam až by mohly adaptace literárních děl dojít. Škoda.(18.2.2004)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace