Temno
Drama / Historický
Československo, 1950, 115 min
Režie:
Karel SteklýHudba:
Jan SeidelHrají:
Ladislav Boháč, Jiřina Švorcová, Eduard Cupák, Theodor Pištěk, Helena Friedlová, Svatopluk Majer, Jaroslav Raušer, Jarmila Zítková, Zdeněk Kampf, Miloš Nedbal, Ladislav Kulhánek, Vítězslav Vejražka, Martin Růžek, Růžena Gottliebová, Otto Čermák, Jarmila Urbánková, Karel Pavlík, Bohumil Švarc st., Zdeněk Bittl, Terezie Brzková, Vladimír Řepa, Alexej Solmar, Viktor Očásek, Bedřich Kubala, Zdeněk Kryzánek, Antonín Soukup, Oldřich Velen, Vítězslav Boček, Felix le Breux, Eman Fiala, František Holar, Karel Máj, J. O. Martin, Václav Trégl, Karel Dostal, Eva Svobodová, Sláva Jankovcová, Otylie Beníšková, Jaroslav Švec, Josef Toman, František Miroslav Doubrava, Oldřich Dvorský, Emil Dlesk, František Marek, Richard Záhorský, Josef Benátský, Gabriela Bártlová - BuddeusováObsah
-
Doba protireformace: Myslivec Machovec je pro náboženské přesvědčení donucen představiteli jezuitského řádu uprchnout z domova. Jeho dospívající děti Helenka a Tomáš se i přes sílící nátlak nevzdávají víry a tradic Českých bratří. Těžkopádný přepis rozsáhlého románového díla sloužil několika generacím jako snesitelnější náhrada povinné školní četby. (oficiální text distributora)
Doba protireformace: Myslivec Machovec je pro náboženské přesvědčení donucen představiteli jezuitského řádu uprchnout z domova. Jeho dospívající děti Helenka a Tomáš se i přes sílící nátlak nevzdávají víry a tradic Českých bratří. Těžkopádný přepis rozsáhlého románového díla sloužil několika generacím jako snesitelnější náhrada povinné školní četby. Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
AGAMENON
Jedna z mnoha adaptací milovaného i nenáviděného Aloise Jiráska. Film jsem viděl až dnes prvně, ale knihu jsem četl za svých studiích na průmyslové škole, a když jsem odevzdával souhr přečtené literatury, nikdo mi nevěřil, že jsem knihu opravdu četl. Četl a moc se mi líbila, i když musím přiznat, ač jeho obdivovatel, román je poznamenán svým časopiseckým původem. Některé pasáže jsou sice zajímavé, na druhé straně, rozvolňují rytmus knihy. Jirásek nesporně patří k našim velkým spisovatelům a jeho díla byla útěchou národu v jeho těžkých chvílích. Bohužel, za minulého režimu byl tak glorifikován, až se mnoha lidem zprotivil - hlavně díky Zdeňkovi Nejedlému (ministrovi kultury), jeho vášnivému milovníkovi, pod jehož patronací, vznikali jeho adaptace (někdy i pod přísným dohledem). Filmový přepis je poznamenán dobou vzniku, veškerá vrchnost, cizinci, katolíci a přisluhovači jsou vypodobněni jen v těch nejhorších barvách, zatímco lid tížen svým poddanstvím, je spravedlivý, vlastenecký a oddaný myšlenkám husitským (samozřejmě, nechápáno v náboženské rovině). Mnoho věcí z románu, nikoliv nelogicky, je vynecháno, přeci jenom do jednoho filmu nelze nacpat všechny události, proto by knize více slušela seriálová podoba, jako u F.L. Věka. Jak se na státní zakázku sluší, film je odveden na velmi dobré řemeslné úrovni, kostýmy, kulisy, herecké osazenstvo, přesto tomu všemu chybí trochu více citu.(16.11.2011)
-
Orlau32
Trochu opravený Alois Jirásek, ale musíme brát v úvahu r.1950 ( dva roky po komunistickém puči). Co si myslíte, že mohl asi Karel Steklý v té době natáčet a ukázat (tak, aby to prošlo kulturní cenzurou) ?(15.12.2008)
-
Abdul
Není pražádný rozdíl mezi četbou „Temna“ Aloise Jiráska a sledováním „Temna“ Karla Steklého. Po obou má totiž čtenář / divák jedinou obavu - že mu v hlavě temno už navždy zůstane. Z toho ovšem plyne, že jde o výjimečně povedenou adaptaci literárního díla, protože tam kde je Jirásek narativně slabý (všude), nevede se ani Steklému tuto skutečnost jakkoliv ozvláštnit. Jedinou jeho invencí zůstává obsazení Helenky Jiřinou Švorcovou, která svým tradičním hereckým repertoárem tlačí na dojem, že přichází přímo ze sjednocených lánů sovětských přátel. Zde však ona samotná své výrazové schopnosti poněkud přehání, poněvadž ji děj představuje na rozmezí mezi spravedlností a nespravedlností, platonickou láskou a věčném životu s rodinou, dalo by se říci mezi pravou a levou stranou. A její rozhodnutí se s jasnou přímočarostí rozhodně vážit nedá.(22.10.2004)
-
PaRi
No, pokud tu Abdul hovoří o adaptaci Aloise Jiráska, tak za nejlepší adaptace tohoto spisovatele považuji filmy Otakara Vávry. Ten přesně pochopil koho má před sebou a že jeho romány jsou vlastně dokonalými filmovými scénáři. Pokud by žil Jirásek v Americe v jiné době, byl by rozhodně slavným scénáristou. Zejména v Hollywoodu, kde na historickou přesnost nikdy nedbali. Jinak Steklého Temno je slabá adaptace.(9.2.2008)
-
foehr
odpad!Šaškárna(30.7.2011)
-
lucascus
Nechápu nízké hodnocení. Ano, film je opravdu z roku 1950, a trochu je to tím rokem poznamenáno, ale jinak je to skvělý historický film, navíc barevný. Takových filmů si přece musíme cenit, protože o pobělohorské tématice je toho natočeno žalostně málo. Kostýmy jsou úžasné, stejně jako byli dobří i herci, kupodivu mi zde nevadila ani Švorcová, pro kterou to byla první filmová role.(7.9.2011)
