• NinadeL
    *

    ...a každé ráno Rudé právo. (Největší a nejčtenější.)(20.12.2012)

  • Havenohome
    odpad!

    Hipisáci lynčujú na Václaváku ženu, ktorá nechce podpísať nejakú petíciu. Pražská jar je tu prezentovaná ako puč psychopatov a karieristov. Ešteže sa našli nejaký tí uvedomelí robotníci, čo napísali do Moskvy, aby nám sem na záchranu poslali nejaký ten tank.......................Film predstavuje vrchol normalizačného prekrúcania histórie. Je to navyše absolútne diletantstvo. Aj keď mal byť film dobovka, celý sa odohráva v súčasných kulisách. Takže je to riadny úlet. Všetky tie pouličné lampy a sedemdesiatkový dizajn. Réžiu ani netreba spomínať. Je to natočené "lenivým štýlom". To znamená: každý obraz natočme na jeden záber. Strih tu vlastne okrem spájania jednotlivých obrazov absentuje. Švenker bol asi namol, alebo sa tak veľmi pri natáčaní nudil, že pravidelne zaspával a vždy keď mu padla hlava, tak narazil do kamery. Neviem si inak vysvetliť tie opilecké prerámovávania obrazu. Aby to natiahli na celovečernú metráž, tak do filmu roztrúsili asi sedem identických panorám na Prahu.(25.1.2013)

  • dobytek
    ***

    Tohle je tak strašně hloupej film, že je až zábavnej. Chvílema jsem z toho měl pocit, že sleduju snad nějakou parodii. Na celkem banální zápletku, která je o tom, že taxikáři požadujou zvýšení platu (na tehdy naprosto nereálnou částku 10.000 Kčs měsíčně), je naroubovaná jakási agitka o událostech v roce 1968. Taxikáři jsou vylíčený jako banda podlejch hajzlů a proti nim stojí charakterní starej komunista na pozici ředitele (Miloš Willig) a jeho mladší přicmrndávač (Petr Skarke), což je úplnej Mirek Dušín. Některý scény ve filmu jsou opravdu nechtěný komický výstupy. Třeba Skarke naběhne do restaurace a spustí na číšníka "Soudruhu, potřebuju stůl pro dva." a nesoudružský číšník ho vyfakuje, což jeho manželka okomentuje tim, že asi číšníka nasralo, že ho oslovil soudruhu. No a vůbec Skarke tam celou dobu mele strašný hovna. Ten měl fakt na role totálně vygumovanejch soudruhů celkem velký "štěstí". Nebo syn toho starýho soudruha přijde domu a pochlubí se tatínkovi, že ve fabrice sesmolili dopis pro soudruhy v SSSR, kde si stěžujou na současný poměry. Já prostě musim tomuhle "veledílu" dát aspoň 3 hvězdy, i když objektivně si to nezaslouží. Že je to propaganda na úrovni těch největších pitomostí z 50. let, na to sere pes. A že Skarke v roce 1968 jezdí ve Škodě 110R a zahlídnul jsem tam i pár dalších nedobovejch aut (nějaký Žigulíky a Volhu M-24), tentokrát filmu odpouštim. Akorát by mě zajímalo, jak na tuhle propagandu asi koukali lidi v roce 1974.(31.12.2011)

  • honajz
    odpad!

    Nedá se jinak. Filmařsky mizerné, i když točené širokoúhle, mankote, proč?, tak třeba střihy jsou amatérské a neumětelské, herecké výkony ploché stejně jako ploše napsané postavy. Zdlouhavé a špatně zakomponované záběry kamery. Ideologicky směska polopravd a pololží, jak to bylo v tom roce 1968, jak ti stateční a odvážní a skuteční komunisté stáli za svým proti těm novým trendům, zatímco ostatní měli plnou pusu řečí o nějakých politických procesech a cortinách a valutách a porno časopisech. Proč tam má cameo třeba Vašek Neckář, netuším. Kdyby to někdo myslel jako cílenou parodii, pak by se o tomto filmu dalo diskutovat, ale oni to mysleli vážně, a o to víc to bolí. (Ale zase je na tom vidět to, co se povedlo ukázat už Haškovi Švejkem - když se vezmou ty ideologické poučky té které vládnoucí strany doslova, vyleze z toho, jak nesmyslné a směšné vlastně ty poučky jsou.)(27.11.2012)

  • slunicko2
    **

    Jak to vlastně bylo v roce 1968. 1) Tento film se mi bude těžko hodnotit. Sledoval jsem ho se zájmem od začátku až do konce a nenudil jsem se ani chvilku. Důvody mého zájmu však s kvalitou filmu neměly nic společného. 2) Především je film pěknou přehlídkou dobových reálií, počínaje vozy taxislužby, nábytkem a vybavením bytu, dílčími záběry na odbavovací halu pražského letiště nebo tehdy ještě zánovní Podolský stadión. 3) Líbil se mi až překvapivě živý jazyk dialogů. Od vedoucího oddělení kultury ÚV KSČ Miroslava Mullera bych něco takového neočekával. Ani kamera a režie nebyly nudné. 4) Nejzajímavější ovšem bylo politické pojetí věci. Pustit v roce 1974, v době, kdy měli ještě všichni v paměti, jak to v osmašedesátém bylo, takovou snůšku nehorázných přímo neuvěřitelných lží, to je tedy síla. Co se u kriminálně - špionážních příběhů majora Zemana docela snese, zní v podmínkách života běžných zaměstnanců skutečně absurdně. 5) Z pohledu tehdejší propagandy dobrý film. I dnes má hodně co říci, i když to není to, co očekávali zadavatelé.(15.5.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace