El Norte

Čím větší je touha po zlepšení osudu, tím víc překážek se staví do cesty (karmický zákon) - a nakonec: je to, čeho jsme dosáhli oním vytouženým cílem? Nezaměnili jsme jen otáčející se hlavu míchačky na beton za otáčející se vodní kolo (poselství filmu?)? A horský potok za kapající kohoutek a splach záchodu? Ovšem, je to složitější. Potomci Mayů prostě utíkají ze země, kde je zřejmě dosud vypsána odměna za indiánský skalp. Námitka (viz též Pedestrian): film je příliš emocionálně vypjatý. (11.07.2014)

Pěkný film, který mohl být natočen před 37 lety a nebo také včera... Stále aktuální problematika, o které film pojednává, ale asi jen tak aktuální být nepřestane. Zamiloval jsem se především do chvílemi až mystických pasáží z Guatemaly (byť byly natočeny zřejmě jinde), ale i taková "přeshraniční" scéna z paměti jen tak nevymizí. (07.11.2020)

[3,5*]     "Show me exactly where you are from." "What the fuck? What's this fucking thing you're showing me? What the fuck are you talking about?" "Well he sounds like a Mexican to me."     Pri mojich filmových potulkách som opäť raz zavítal do odľahlého a mne takmer neznámeho kúta Zeme, ktorým je tentokrát Guatemala. A treba podotknúť, že som sa dostal na miesto ohromne atraktívne, podmanivo pretkané mayskou kultúrou (hudba, krásne pestrofarebné oblečenie) a mystickou atmosférou dávnej civilizácie. Dráma dvoch mayských súrodencov Enriqueho a Rosy, zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, prechádza troma fázami, ktoré sa od seba významne odlišujú - krajinou, farebnou štylizáciou a hlavne svojou atmosférou (v podstate aj žánrom). Na skoro až rozprávkovo dobrodružnej ceste Enriqueho a Rosy na vysnívaný "Sever" je to najskôr do zelena ladená Guatemala (thriller s bojom o holý život), potom žltohnedé Mexiko (road-movie dobrodružstvo) a napokon do modra sfarbené USA (sociálna dráma). Film sa venuje téme ilegálneho prisťahovalectva do USA, pričom prisťahovalcov vykresľuje ako ľudské bytosti so svojimi citmi a snami. Ukazuje kontrast medzi idealizovanými predstavami o blahobyte a neutešenou realitou ťažko sa pretĺkajúcich imigrantov. Americký sen sa proste môže veľmi ľahko zmeniť na nočnú moru. Hoci film nemá zrovna optimistické vyznenie (jeho nálada je často dosť skľučujúca), potešilo ma, že sa v ňom našlo miesto aj na celkom vydarený odľahčujúci humor (najviac ma pobavil ten návod, ako sa má človek vyjadrovať, aby bol považovaný za Mexičana - viď citát na začiatku).     "In our own land, we have no home. They want to kill us... . In Mexico, there is only poverty. We can't make a home there either. And here in the north, we aren't accepted. When will we find a home, Enrique? Maybe when we die, we'll find a home." (17.05.2023)

Kritici si v "Severu" valnou většinou libovali - psalo se o prvním nezávislém americkém eposu, nejlepším filmu, jaký kdy byl na téma ilegální imigrace v Americe natočen, "Hroznech hněvu" pro naši dobu ... Vyskytlo se ovšem i pár šťourů, již zpochybňovali nejen uměleckou hodnotu díla, nýbrž i ušlechtilé úmysly tvůrců. K druhému se sotva mohu vyjádřit, k prvnímu - jako koneckonců vždy - jen z ryze osobního, amatérského pohledu. Nuže : závažné téma se stalo jádrem nezralé směsice vypočítavě jímavého melodramatu, obecenstvu z titulního Severu blízkých vzrušujících efektů (včetně oněch nadbytečných zvukových) a realistické kresby prostředí. Průměrně zahrané postavy (na ose od božích mayských prosťáčků přes Mexičany, vykazující svoji kulturní pokročilost směrem k Severu v první řadě jazykem nemocným vulgarismy, až po shovívavé karikatury platbyschopných bledých tváří) jsou stejně ploché a vzorečkovité jako líčení cesty do země snů, divně sestříhané a plné scénáristických volných konců, na ostří hnaných nadsázek, kontrastů a symbolů, ale i (občas chtěně ?) prostého humoru a soucitu. Sečteno, podtrženo : dílo spíš historicky než umělecky významné. (03.12.2015)

Kombinácia sociálnej drámy, rozprávky, komédie, tragédie a v jednej scéne aj hororu. V tejto jednej odpudivej scéne sledujeme veci, pri ktorých je aj ľubovoľná sekvencia zo série Saw len taký odvar na zívanie. Teda aspoň podľa toho, čo som počul od niektorých žien o ich "láske" k istému zvieratku obľubujúcom kanalizácie. El Norte pri svojej dĺžke rozhodne nenudí, ani striedanie spomínaných prístupov nenabúrava jeho kompaktnosť, ale skrátka pôsobí už dnes, keď sme touto tematikou v kinematografii zahltení, mierne naivne a rovnako naivne pôsobia aj dve hlavné postavy. Je dobre, že bieli Američania nie sú vykreslení ako provplánové zlo, i keď niekde v podhubí cítiť, že ich záujem o migrantov tkvie v tom, že sú najmä lacnou pracovnou silou. 70% (26.08.2019)