Scénář:
Vladimír KalinaHudba:
Jiří ŠustHrají:
Oldřich Kaiser, Jaroslava Schallerová, Tomáš Töpfer, Olga Jungová, Josef Vondráček, Milan Orlowski, Hana Čížková, Jiří Pleskot, Ladislav Trojan, Jiří Pick (více)Obsahy(1)
Příběh sleduje osudy tří mladíků, kteří se budou brzy muset rozhodnout, co dál s životem. První "Básník", začínající autor uveřejní svou první báseň, zatímco sportovní kariéra druhého "Reprezentant", reprezentačního stolního tenisty, je narušena reparátem z matematiky. Poseldní "Bíbr Grizzly" je tramp zvyklý spíše na samotu, přesto se začne věnovat pionýrskému oddílu... Film je znám i pod názvem : "Když něco končí, tak něco začíná" nebo "Za školou je maturita".
K filmu měla být uvedena povídka "Pytagorejci". Ve fázi dvoupásu byla povídka při schvalování shledána přiliš dlouhou a také se svým výrazně groteskním pojetím údajně nehodila k ostatním třem. Bylo rozhodnuto, že bude zařazena do dalších povídek s názvem "Profesoři za školou". Nakonec nebyla do distribuce uvedena a filmové materiály jsou považovány za ztracené. V NFA se nacházejí pouze fotografie z této povídky. Na CSFD je pro zajímavost doplněno i obsazení a režisér této povídky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Povídka Básník je i přes svou kratičkou stopáž neskutečně nudná a herci zde absolutně nemají co hrát. Naštěstí kameraman docela často zblízka zabírá Jarku Schallerovou - kvůli ní bych klečel taky :-) (stejně jako starej Homolka, který se zde v miniroličce rovněž mihne). 40%. Reprezentant má zajímavou atmosféru, sympatického Milana Orlowského, řeší zajímavým způsobem dilema škola x kariéra, které však absolutně vyšumí do ztracena a nedospěje do žádného konce. 40%. Povídka poslední, Bíbr Grizzly, je z celého triptychu nejsilnějším článkem nejen díky mému oblíbenému prostředí, ale má jako jediná znatelnější příběh a gradaci. Typově přesný Vladimír Kudla podobných filmových příležitostí moc neměl. 70%. Dodatek: Průměrný povídkový film, stojící za pozornost hlavně (možná pouze) kvůli závěrečné povídce. 50%. ()
Bíbr Grizzly jednoznačně nejlepší povídka celého triptychu. Pokud bych měla hodnotit ji samotnou, dostala by ode mě jasných pět za autentickou atmosféru vandrů 80. let. ()
Z tehdejšího života mladých, dnes ne zas o tolik jiné, vím, o čem mluvím. ()
První dvě povídky mně jako ostatní moc nezaujaly. Ta třetí na mně dýchla . Máme chatu v Davli, miluji Posázavský Pacifik i obě trasy jak z Bráníka tak z Čerčan přes Žampach. Se sázavskou tratí je to jedna z našich nejhezčích vlakových tratí. Člověka až píchlo u srdce a už jsem to tu psal jinde, když vidí to tehdejší nádraží v Bráníku. Jako by jste byli někde na Klondiku nebo u odvozů vojáků kamsi vojenským vlakem na frontu... Je to jen 40 let a vše se změnilo k nepoznání. Nejen že kamsi zmizely parní mašinky i ta odstavená co stála na nádraží v Davli. Zmizeli i všichni ti trempové, zálesáci, čundráci, kotlíkáři, tuláci... Zmizel zvuk kytar z vlaků i kouř z kopců a tunelů podél řeky. Je to s podivem, ale za komunistů se trampingu dařilo jak nikdy dříve... Lidé hledali svobodu v přírodě a lesích. Někdo na chatě, něckdo s teletem nebo usárnou na zádech. Samozřejmě, že mně tedy nejvíce oslovil příběh Bíbra Grizzliho. Obzvláště když narazí na ta vyplašená a promoklá písklata v zimním lese. Ale doba si žádala své a tak oddíl byl pionýrský, ostatní trampové byli vlastně zlí a Bíbr netoužil po ničem jiném, než se živit poctivě rukama... No věřme si tomu. Každopádně poslední příběh mne chytil za srdce. Dávám za tři suché zápalky. * * * ()
Tak aby bylo jasno, soudruzi. Divoká šedesátá skončila, od teď bude film vychovávat. "Maturita za školou" je jednak takovým výchovným počinem pro naši mládež, jednak názorným příkladem, jak to dopadá, když se socialisticky spořádaní, umělecky impotentní, myšlenkově plytcí tvůrci pokoušejí o "hlubší ponor", "životní dilema" nebo dokonce "smysl života". I když až na zlou společnost špatných kamarádů - trampů ve třetí povídce tam vyložená zákeřnost nebyla, ta falešná, plytká, nažehlená normalizační optika z toho čpí na každém kroku. Zvláště "mladý básník" byl opravdu k sežrání a jeho představitel - mladičký vlasatý Kaiser - byl opravdovou kuriuzitou, podobně jako Lábus v roli zlého trampa (zřejmě jejich generálka na legendární Mimikry). Tento film jsem si pustil jen proto, abych si doplnil filmografii pana Šebánka - a s úlevou konstatuji, že se objevil jen na pár vteřin a beze slov, protože etuda tohoto génia rodu Homolkova, jak s tupým úsměvem naslouchá básníkově prvotině, je opravdu smutným završením jeho "neherecké kariéry". Náladu mi ovšem spravila Schallerová, jejíž nebeský půvab prozářil i tuto trapárnu. Do odpadu neházím, to bych přece jen křivdil. Celek má jakousi koncepci a vypointované ústřední myšlenky každé jednotlivé povídky jsou přes všechnu tu bídu sympatické. (Zvláště otevřený závěr Reprezentanta mě příjemně překvapil.) Celkově tedy hodnotím poněkud vstřícněji než slunicko2, jehož trefný komentář ovšem vřele doporučuji. ()
Výchovně příjemný povídkový příběh. ()
Cha, tehdy otrava, ale po letech svým způsobem sranda náramná . Zvláště scéna, kdy "básník" Oldřich Kaiser v první povídce čte svůj niterný výlev příslušníkům dělnické třídy (z nichž ten nejmladší je dnes zasloužilým pravicovým mnohoobročníkem), je svého druhu klenotem českého filmu. Něco tak nepravděpodobně vylhaného a trapného jen tak neuvidíte. Ano, též páně Lábusova kreace lumpenproletářského trampa v třetí povídce je více než vděčná. Z tohoto hlediska je druhá povídka, ta nejpravděpodobnější, vlastně nejnudnější. Ale na odpad celý tento opus není. Za vždy půvabnou Valérii, které je pro tento film škoda, a za scénu trampského muzicírování a skotačení na nádraží, kterážto vypadá docela autenticky, si dvě hvězdičky ten film zaslouží. ()
Socialistická tvorba v plné parádě aneb Takoví jsme byli? 1) Za doprovodu budovatelských písní se rozervaný básník v nažehleném tesilovém obleku s kravatou rozmýšlí nad svým dalším osudem. 2) Reprezentant si s naléhavou vážností klade hamletovskou otázku sport anebo maturita slušně oblečen do tmavých kalhot od obleku a zdobené košile. 3) To k trampovi Bíbru Grizzlymu s pečlivým účesem od maskéra už byly jakési odrbané džíny připuštěny, zřejmě k dosažení větší věrohodnosti, když převezme v lese péči o hejno opuštěných Kájů Maříků. 4) Uvažování hrdinů ve filmu se má k realitě asi jako reálný socialismus ke komunismu. O zábavu se film ani nepokouší, úporně se drží svého vytýčeného vzdělávacího poslání, aby ta naše zdravá mládež měla před očima nějaký vzory, jak řešit své problémy, rozumíš, soudruhu. 5) Celé je to jednoznačně nudný odpad. Hvězdičku dávám 21letému stolnímu tenistovi Milanu Orlowskému, který si ve druhé povídce zahrál sebe sama, ne tedy za herecký výkon, ale jako vzpomínku na sportovní legendu z mládí. Slušelo mu to. Holt je jednodušší najít sportovce, kterého potom nadabuje Michal Pavlata, než herce, který by uměl s pálkou jen vzdáleně to, co náš nejlepší stolní tenista všech dob. ()
Hmm.. ()
V podstatě úplně nezajímavý film. Možná snad ta poslední trampská povídka s těma dětma byla trochu zajímavá. 55% ()
Fascinující herecká sestava se tu sešla. Filmové začátky Kaisera nebo Töpfera a pak hromada zajímavých herců v nezajímavých rolích. První povídka neuvěřitelná i na tehdejší dobu, druhá z dnešního pohledu pochopitelnější než tehdy a možná proto nudnější a třetí jako zjevení. Na tu se dívá moc pěkné po všech stránkách, možná ta pointa, ta pointa mohla být... ()
Dohasínající poetika 60. let. A malebná hudba Jiřího Šusta, kterou jako byste už někdy slyšeli... ()
Z nudy som prepínal kanály a ostal som na mladom fešákovi, ktorý mi pripomínal niekoho známeho z dávnych čias. A hľa - Milan Orlowski ako herec. Dopozeral som aj vzhľadom na staré zlaté časy, keď namiesto mobilov držali adolescenti v rukách pivo a gitaru.. ()
Normalizační vymývárna mozku i duše v plné parádě a "nejlepší" formě. Taková kuriózní ukázka toho, jak moc špatně se dá něco natočit, když se do umění zapojí totalitní politika. Na festivalu okupační tvorby by se ale snímek neztratil a 9/10 uvědomělých svazáků, hrdých nositelů "Řádu potlačování lidskosti" dává filmu plný počet a cenu Zlaté Lobotomie. Mě by do strany nevzali, takže si po vzoru třetí povídky beru svých pět švestek, jdu se projít do přirody a zde nechávám odpad! PS: ale jestli za stromem uvidím partičku pionýrů, dostanou klackem přes nohy. ()
Tak jsem se těšil na pana Šebánka a nic. Sedí tam pár sekund a to je všechno. No, první povídka byla ultra hovadina, druhá jen hovadina, a třetí ušla. Té bych měl dát z povinnosti plný počet, protože byla o mně a mém mládí. Také jsem vandroval lesem sám. Jen jsem tam nehulákal. Bohužel tomu chyběl pointa, a bylo to takové neslané, nemastné, jako celý film. Takže dávám dvacítku za poslední povídku , ani ne tak kvůli jejím nekvalitám, ale za téma. Krásně se mi při tom vzpomínalo na mládí. ()
Povídka “Básník” je tak neskutečně nudná, že ji bohužel nezachránil ani můj crush Oldřich Kaiser 🛐 svojí přítomností, což mě strašně nasr… nebudu lhát. :D I když je hrozně krátká, nic se tam prostě neděje, já nevím, jediné co jsem během té povídky aktivně sledovala, byla mánička O. Kaisera a říkala si, proč měl tu potřebu tohle nosit. 💀 No nic, druhá povídka “Reprezentant” ani už nevím o čem byla, jen si matně vzpomínám na něco se sportem, protože to bylo opět tak strašně nudné, že jsem to ihned vypustila a povídka “Bíbr Grizzly” (bro ten název 💀), byla jako jediná lehce chytlavá… basic trampské prostředí a jejich autentická atmosféra, asi v pohodě. Ta poslední povídka se víceméně jako jediná blížila nějaké průměrné československé tv inscenaci, protože ty opravdu nebývají tolik nudné, jako tohle. 😭 Tenhle skvost asi všem na vlastní nebezpečí. 🤠 ()
V pražských kinech se promítal od 1.11.1973 (Paříž) ()
Čtyři kvůli poslední povídce. ()
No - Milan Orlowski jako herec!? Docela bizarní představa. Docela by mě zajímaly okolnosti, kterak se mistr Evropy ve stolním tenise stane hercem. Kdyby to tak Milan vysvětlil na CSFD... ()
Ničím výjimečná trilogie povídek, která snad zaujme jen mladickými bezvousými tvářemi dnešních slavných sedmdesátníků. ()