Lekce Faust
Loutkový / Drama / Fantasy
Česko / Francie / Velká Británie, 1993, 97 min
Režie:
Jan ŠvankmajerObsah
-
Po snímku Něco z Alenky a dalších pěti krátkých filmech je Lekce Faust teprve druhým Švankmajerovým celovečerním filmem, jejž navíc s debutem pojí inspirace literární, přesněji narativní klasikou. Znovu by nás tak mohlo napadnout, že se jedná o zúčtování posledních tvůrčích let. (A třeba by nám v tom dal někdo i zapravdu.) Jak se píše v oficiálních anotacích, svého Fausta stylizuje Švankmajer jako obyčejného člověka, který je náhodou, z jakési lakonické setrvačnosti vtažen do dějů dalece přesahujících jeho dosavadní každodenní obzor a nutících jej (prvně?) zaujmout postoje vůči základním otázkám bytí. A Mefi sto je drzým, groteskním i hrozivým – pimprletem. (Kombinace animace a hrané akce je tedy významně doplněna prací s vedenou loutkou, autorovým „domácím“ oborem.) (Anifilm) -
Muž s aktovkou v podání Petra Čepka dostane cestou z práce leták s mapkou, kterou, ostatně jako všichni, zahodí bez mrknutí. Jenže doma v doručené poště objeví další slepou mapku s označeným domem. Rozhodne se ho tedy najít a v tomto domě se začne odvíjet klasický příběh J. Fausta a pekelníka Mefista. Muž vžívající se do Faustovy role je vytržen ze svého všedního života, v němž otázky po smyslu života nemají místo a jeho všetečná zvědavost ho strhne do dobrodružství ducha, kde se rozplyne jeho vlastní nicotná osobnost. Nabývá zde však na významu odvěký spor mezi Bohem a Ďáblem o lidskou duši. (A.L.E.S.)
Komentáře uživatelů k filmu (73)
-
Houdini
Křišťálový glóbus - výběr, Český Lev 3 : Herec HR - Petr Čepek, Výprava, Zvuk + 4 nominace: Nejlepší film, Režie, Střih, Scénář(8.9.2004)
-
Galadriel
Hodnotím bezprostředně po shlédnutí filmů, až mi tohle dílo trochu uzraje, zkusím sem napsat možná něco konstruktuvního a třeba se počet hvězdiček ještě změní.(2.10.2006)
-
gouryella
Svankmajerovi filmy vyjma Otesanka jsou pro me spanelskou vesnici a musi rici, ze tento je toho zarnym priklad - uplne mi unika co timto filmem chtel pan reziser rici.(8.8.2002)
-
Radek99
Film = umění? ANO! Jeden z vrcholů československé kinematografie...(30.3.2012)
-
Flipper
Po Spiklenci Slasti som už myslel, že sa nedočkám ničoho nového, no mýlil som sa. Spojiť bežný život, s Gotheho Faustom, bola podľa mňa celkom podarený nápad, lebo dnešná spoločnosť stále nevyriešila otázky ktoré sa Faust pýta diabla. Švankmajer spojil viacero techník, v ktorých vytvoril reálnosť priestorov minulých a vtedajších a pritom tiež reálnosť skutočného sveta, ktoré sa vo filme prelínajú tak, že divák ani veľmi nemá čas špekulovať o tom, čo je čo a kde je kde. Je to preto, lebo Švankmajer nás zahŕňa tuctami podnetov, ktoré stimulujú naše myslenie, ktoré pracuje na plné obrátky a rovnako ako Faust, hľadá odpovede vo svojom živote. Páči sa mi, že švankmajer v každom svojom diele prekonáva isté tabu, do ktorého by sa ostatný režiséri nepustili. Milovanie sa s bábkov, roztrhanie tváre Ježiša a iné, sú podané tak symbolicky, alebo niekedy humorne, že nehnevajú ani toho najsilnejšieho puritána. Pomalé a ťažkopádne tempo snímku sa v posledných pár minútach rozbehne tak šialene rýchlo, že som žasol nad Švankmajerovov fantáziou a podobne ako v Spiklenci Slasti opakovateľnosťou motívu, ktorý má viacej podmotívov, a ich spoločné spojenia sa v jeden zmysluplný celok. Každý si vo filme môže nájsť niečo pre seba, alebo nájsť odpovede ktoré potrebuje.(27.1.2009)
-
charlosina
Výrazný umělec ovlivněný surrealismem a nevyzpytatelnou stránkou temnoty lidské duše Jan Švankmajer v roce 1994 předvádí další osobitý snímek, tentokráte s Faustovou tematikou. Tohle téma jej zajímalo už odedávna, jak sám prohlásil, po několika letech dostal Faustův mýtus (dle autora "klíčový pro naši civilizaci") podobu kombinovaného filmu: divadlo masek, loutkové divadlo, hraná sekvence a snová montáž. Švankmajerův Faust se však od toho Goethovského liší - je to obyčejný člověk z ulice, který je vytržen z každodenního rituálu a kterého jeho zvědavost zavede do míst, kde se lidská duše zmítá mezi peklem a nebesy. Petr Čepek alias Muž s aktovkou (tedy Faust) se z reálné postavy stává aktérem divadelního představení, loutkou ovládanou cizí vůlí. Díky síle zvědavosti se stává strůjcem svého vlastního osudu, který je však předem odsouzen k nicotě. Když pohlédne na Mefista, nahlíží do zrcadla - vidí sám sebe (nastává významný "dialog", kdy se lidská bytost setkává sama se sebou). Švankmajerův Faust není nijak výjimečnou osobností - vždyť se jím mohl stát kdokoliv, kdo dostal leták s mapkou. Je to čistě jen náhodná osoba, která sebou nechá manipulovat a dohraje svou roli do hořkého konce, aniž by se vzbouřil. V tom je skryto ono zdánlivě nehmatatelné poselství filmu - jde o aktuální problematiku. Švankmajerova Lekce Faust je vlastně sarkastickou a kousavou ukázkou manipulace, stejně tak úžasným výtvarným dílem. Mistr stvořil opět nekonvenční dílo, které jde drásavě do hloubky a odkazuje na současnost, resp. na současnou manipulaci všeho druhu, na lidskou determinovanost, na jeho laxnost. A stejně, jako je tomu u jeho předešlé (i následující) tvorby, nabízí tvůrce divákovi bohatý materiál pro další úvahy. Nutno dodat, že Petr Čepek předvedl perfektní, nezapomenutelný výkon.(13.1.2009)
-
O*R*I*N
Švankmajer je opravdovým čarodějem filmového plátna, excelentní výkon Petra Čepka ověnčený zaslouženým Českým lvem je jeho poslední velkou filmovou rolí...(19.10.2007)
-
Morien
Jeden z nejlepších českých filmů, co jsem kdy viděla. Osobitý, naléhavý, originální, mysl pokoušející mistrkus. "Mefisto, divná věc..." ♥(26.9.2009)
-
TheRaven
Švankmajera prostě můžu. Hraně animované snímky se skvělým ozvučením a hlavně skvělým nápadem. Nápad zapojit legendu do současnosti, k tomu všechny ty bizardnosti....tímto filmem u mě tento režisér opět zabodoval.(3.8.2008)
-
Hunt
HUDBA: Charles Gounod, J.S.Bach(29.4.2007)
-
A_FISH
Švankmajer dokazuje, že je génius a aby nám mohl tuhle lekci udělit, musel snad zaprodal duši ďáblu...(22.8.2007)
-
kinej
Göetheho Faust, by asi dopadl špatně, kdyby se někdo rozhodnul je vytvořit tak nějak klasicky. Švankmajer ho zadaptoval po svém a dopadlo to dobře. Čepek se na vyvolávání ďábla hodí více než dobře. Film je doplněn skvělými animacemi a zajímavými postavami v podobě loutek. Krausovi tenhle film taky sedl. Lekce Faust je určitě jeden z nejlepších filmů Švankmajerovy tvorby.(20.1.2007)
-
Radko
Postavy, veci a priestor sa podivuhodne menia, stále istoty sa rozpadávajú, utvárajú a zase miznú hlinení homunkulovia - to všetko v kulisách každodenného, civilného sveta. Prepojovanie zdanlivo všedného plynutia s uvedenými metamorfózami vytvárajú magickú civilnosť Švankmajerovho sveta - dobre známu z jeho krátkych filmov, pre ktorú je typická výtvarne silná surrealistická poetika mixnutá čiernym humorom. Uhrančivé čaro bizarných nápadov je prítomné i v celovečernom filme. Švankmajer použil ako základ všeobecne známu literárnu predlohu o mužovi, večne nespokojnom s úrovňou poznania sveta, ochotného upísať sa temným silám za možnosť okúsiť všetko, dotknúť sa absolútneho vedenia. Hrané scény (geniálny Petr Čepek vo svojej poslednej hlavnej úlohe) sú nápadito kombinované s animovanými (obrovské vyrezávané drevené bábky) a vytvárajú netradičné spojenie. Režisér spojil príbeh Fausta dnešných dní s uhrančivým výtvarnom a stiesňujúcou atmosférou (nezabudnuteľná scéna vyvolávania diabla), ktorú však zároveň odľahčil humorom výtvarným (bábky) ale aj slovným. Ide napr. o priliehavé využitie dialógov Grabbeho divadelnej hry Don Juan a Faust. Som rád takémuto spôsobu pripomenutia polozabudnutého spisovateľa Christiana Dietricha Grabbeho, ktorého formálny štýl, humor a myšlienky boli veľkým vzorom pre neskoršie literárne práce Ladislava Klímu.(21.6.2005)
-
Vitex
Sintéza loutkového, animovaného a hraného filmu. Jestli ne vrchol Švankmajera, tak po Šílených určitě druhý nejlepší jeho film. A jistě jeden z nejlepších českých filmů devadesátých let - možná nejlepší. Krásný a jaksi decentní černý humor. Film byl prý inspirovám tím, že se J.Š. s nějakým kamarádem ještě v studentských letech rozhodli někde na poli vyvolávat ďábla. Nemysleli to ani tak moc vážně. Ale po chvíli na nedaleké cestě zastavila červená škodovka, otevřeli se dveře a ony dva mladíky jakýsi nečekaný poryv větru odhodil o několik metrů dál. Ta červená škodovka se do filmu taky dostala...(18.6.2006)
-
MIMIC
Pán účtovník sa vracia z práce domov. Nečaká ho však Pina ani Mariangela, ale čosi omnoho horšie... Lekce Faust je survival horor, ktorý na rozdiel od Resident Evil disponuje tak odzbrojujúco rafinovaným a sofistikovaným výrazovým aparátom, že sa "rozchodí" omnoho ťažšie než pohľad na nemŕtvoly. Švankmajer sa vracia k Donovi Šajnovi a jeho bábkovému ansámblu, no vo Faustovi ho konfrontuje so "skutočnou" realitou a "skutočnými" ľuďmi. Faust sa proste vlieva do reality a rozpúšťa sa v nej. Nezaniká, ale delí sa a distribuuje. V tejto súvislosti ma mimovoľne napadá iracionálna spojitosť so surrealistickým fotografom Aloisom Nožičkom, ktorý v 60-tych rokoch jednu svoju snímku opatril luxusným názvom "Omlouvám se vám, že se tu rozpouštím". Pokojne by to mohol byť alternatívny názov pre Lekce Faust (Švankmajer ale býva v názvoch svojich diel krajne vecný). Film ako taký nehodnotím, voči surrealizmu by to nebolo fér (je mu totiž "programovo" úplne fuk, aký druh vyjadrenia si práve volí - Lekce Faust by kľudne mohol byť laternou magikou rovnako dobre ako kolážou či "zabaleným objektom"), radšej si subjektívne zrekapitulujem režisérov štýl (i keď on sám by mal voči použitiu slova "štýl" výhrady) - okrem povestnej animácie rád používa prvky hororu, koncentrovaný pohľad na veci (videné akoby prvýkrát), rozprávkovo pôsobiace opakovanie určitých motívov, dobrovoľný vstup obyčajného človeka do neobyčajných súvislostí (paralelných, alternatívnych svetov), v ktorých sa ozrejmuje jeho skutočné Ja a neprehliadnuteľný záujem o základné ľudské potreby (jedenie, pitie, sex, spánok, ale napr. i snenie), ktorých nenaplnenie sa prejaví ako motív a ich následné uspokojenie ako rozčarovanie či dokonca katastrofa (súlož s bábkou vo Faustovi, naplnenie materstva v Otesánkovi, potvrdenie teórie v Otrantskom zámku, prebudenie v Něco z Alenky, markýzova posledná večera v Šílení) - je zaujímavé, že "princíp slasti" tu často neprináša satisfakciu. Každopádne Lekce Faust na mňa zapôsobila (mimoriadne) slastne bez toho, aby došlo k nejakej ujme. A keďže film tématizuje mágiu a alchýmiu, proste sa mi chce bez komentára zacitovať Viléma Reichmanna (zhodou okolností ďalšieho surrealistického fotografa): "Poezii nazývali alchymisté to, co nemohlo být vysvětleno. Je to slepá jasnovidnost, obrodná skáza rozumu, ozón, který je cítit při skratu představ, duvěra v nejistoty". Chápete, páni (to, čo nemôže byť pochopené)?(3.5.2006)
-
MaedhRos
Pakliže něco z české porevoluční kinematografie opravdu vyčuhuje jako mocný útes nad mořem upachtěných banalit, je to mimo jiné i tenhle film.(21.4.2003)
-
WANDRWALL
Při svém prvním sledování tohoto filmu mě zajímalo jediné místo. Jak si Š. poradí s klíčovým místem? Tedy jak draho prodá svou duši? Bohužel to Š. odfinkl a zaměřil se na efekty.(18.6.2010)
-
HellFire
Nemám nejmenší ponětí, co tím chtěl autor říci, ale krásně se to sledovalo :)(3.7.2009)
-
rawen
Výtečný Čepek, ještě lepší Švankmajer... 8/10(30.7.2008)
-
Ištván87
Tři poznatky: 1) Petr Čepek byl naprosto geniální a herecky nedostižný ve všech polohách, které musel ve filmu zvládnout (včetně namluvení všech loutek), 2) Jan Švankmajer je umělec, 3) Jan Švankmajer je magor. A tenhle film je parádní, ale asi se na něj teď dlouho nepodívám...(14.5.2012)
