Sňatková kancelář

V realitě počátku 30. let silně zasazená až cynicky satirická (já sám jsem se pobavil u spojení zimního mistra a Wintrova Mistra Kampana) neuhlazená a pěkně syrová komedie beroucí si na paškál spousta neduhů i naší současnosti - napadá mě jen vztah určitého typu dívek, údajných celebrit k penězům (a Plachtova průpovídka - láska nevyroste z husí kůže - stojí tedy za zapamatování). Nejvíce mě ovšem dostaly hodně věrné scény rozehánění demonstrace, dobové kavárny (kde si Vydra prohlíží fakt pěkné odvážné časopisy) a srocení feministických až bab. Výborný byl výběr herců a jejich vedení - Plachta, Šejbalová jako svůdná mondénní dámička (zpívající hříšné tango), její žárlivý manžel E. Fialy i zjemnělý továrnický synek Václava Vydry ml. (12.02.2011)

Svatopluk Innemann, režisér na roztrhání. Tempo jeho práce bylo přímo vražedné a tak není divu, že neřekl ne ani scénáristům tohoto lehounce nevázaného filmu. Ti zasadili svůj komediální příběh nejen do pražských barů a kaváren, ale také mezi zasněžené krkonošské hřebeny. A aby se diváci v kinech nenudili, vysypali z rukávu zaručený trumf – výtečného Jindřicha Plachtu, který sehrál rozkošnou figurku popleteného majitele sňatkové kanceláře a lyžaře-teoretika. A pro milovníky pikantních slečinek lze bez výhrad doporučit rozvernou Elu Šárkovou a šibalskou Jiřinu Šejbalovou. Vskutku sympatické zastavení v časech, kdy si kdekdo prozpěvoval prudce nakažlivý šlágr Emana Fialy Tvé oči to poznaly a decentní pohoršení vzbuzoval nanejvýš umělecký magazín dospělých Eros. (06.10.2008)

Satirická komedie, kde se vše točí kolem Jindřicha Plachty a jeho snahy prosadit zákon o drsném 50% zdanění svobodných mužů, ukazuje, že svět se za těch osmdesát let příliš nezměnil. Byly tu erotické časopisy, feministky, policie rozháněla demonstrace slzným plynem, politici uměli jen schvalovat daně a lid o nich myslel v podstatě totéž co dnes („Čekat se nemůže. Přijdou volby, voličové dostanou rozum a je po mandátu a poslanecké slávě“). Přestože režie, střih i herecké výkony už dnes působí zastarale, Plachtovy lyžařské improvizace jsou okouzlující a mnohé z vtipů jsou překvapivě cynické nebo, řečeno naším současným newspeakem, nekorektní. (19.03.2011)

Celé to stojí na Plachtovi, kterému se sice (zejména ze začátku) podaří pár hlášek, ale na utáhnutí celého filmu to nestačí (navíc místy sklouzává do naprosté trapnosti, což u něj koneckonců není až tak neobvyklé). Kromě něj už stojí za zmínku v podstatě jen erotické časopisy, řádění ženského spolku a moje oblíbenkyně Šlemrová. (22.10.2017)

Kde vás obžalovaný poznal?" "Von mě ještě vůbec nepoznal pane rado, ale až von mě pozná ...!!" Film provází zpěvem sdružení Kocourkovských učitelů. Jak je vidno, seznamování nebylo jednoduché ani v době minulé. "Pročpak jsem to neřek, že vám ten gramofon hodila na hlavu?" " To šlo spravit, von zas hraje." (03.08.2014)