Jedna ruka netleská

Asi po dvanácti letech jsem si film znovu pustil, abych ho mohl patřičně okomentovat a nejvíc mě pobavilo, jak jsou v něm všichni nechutně mladí. Zjistil jsem, že si snímek překvapivě dobře pamatuji a znovu jsem si ho užil jako kdysi a znovu mi nejvíce vadila Třískova shakespeareovská pasáž, která mě vyloženě rušila. Všechno ostatní na mě naštěstí fungovalo, hláškovalo se naplno a já jsem se opět bavil jako před lety. (27.12.2017)

Komedie plná lidí s nejlepšími úmysly, kteří to myslí smrtelně vážně (kromě ústřední postavy Macháčkovy, která jako obvykle nemá žádné úmysly a nic nijak nemyslí), přičemž některé z těchto postav jsou extrémním modelovým ztělesněním jistých postojů či kulturních a společenských segmentů a jevů v jejich skryté radikalitě - nejtypičtěji Tříska (jako herec par excellence) a Dlouhý (jako důsledný protagonista televizního šmírování), ale i podezřele pohodový psychiatr.. Podobně můžeme kategorizovat i u obou dívek: Dlouhého dcera (extrémní poloha druhé strany jeho svaté války proti právu na soukromí) a její kamarádka ("emo" nikoli ve své podstatě, ale jako zvláštní atribut nereflektovaného netušení kudy kam). Item plus more psychologico Trojan a jeho děti. Zajímavou složeninou "autoritativismu" a "alternativismu" je Trojanova manželka - do fašistického fanatismu ústící fobie ze škodlivin světa, nebo původně fašistická forma osobnosti, která si pouze nachází konkrétní fanatický obsah? Trojan jako její antipod představuje ve velkolepém skloubení jak násilnou vzpouru (exkluzivní masožroutství), tak ejakulaci téhož fašoidního pudu, korespondující u něj s potlačenou odvahou k sbeprojevu a vlastní identitě. Celá rodinka je vhodně zkombinována - obě děti jsou jednak protiklady navzájem, jednak pospolu tvoří extrémní protiklad rodičovské dvojice. To bychom měli analýzu. Syntézu jsem původně žádnou nenalézal, což korespondovalo s pocitem, že filmu chybí jak koncepce, tak i nějaká bytelná báze, čehož jedním z projevů mi byla dosud nezmíněná postava Taclíkova, neboť ten na rozdíl od ostatních (leda snad krom Matáska) představuje typus ryze kulturní, totiž hrdinu akčních filmů a to se vším všudy. Posléze jsem si ale uvědomil, že právě zde tkví klíč k syntéze. Tento hrdina, který se do všeho míchá, aniž byl žádán, aby tím, jak všechno kurví, posunoval děj dopředu, totiž implikuje, že se jako reálný soubor socio- a psychotypů neobejdeme bez vztahování se k suprareálnému typu kulturnímu, konkrétně např. k ideji hrdiny. Matáska lze pak polarizačně doplnit jako zloducha, přičemž není bez významu, že je zde pouhým vykonavatelem. Excelentním antipodem zcela jiného druhu je právě Macháček, o němž viz v úvodu. Že je celý film přínosným příspěvkem k problému identity, nemusím už snad zdůrazňovat. Původně tři hvězdy, protože z podobných českých filmů z přelomu tisíciletí už se stalo subžánrové klišé a jinak jsem Jednu ruku vnímat nedokázal, ale na základě spacylemonova a svého vlastního komentáře přidávám čtvrtou. (18.08.2016)

Scénář: David Ondřiček, Jiří Macháček, Ivan Trojan .. Čekal jsem hoodně.. a dostal jsem jen několik kvalitou a zábavností odlišných epizod a hereckých výstupů (ovšem fuhrer Trojan je excelentní!), spojených něčím, co se dá nazvat děravý scénář. Při jeho psaní totiž Michálek s Macháčkem nehulily, ale popíjely silný houbový čaj a na výsledku to je opravdu vidět (kdo zná odlišnost účinků těchto plodů přírody, jistě chápe)! Pokud chtěly, aby byl výsledek úchylný, černý a .. - povedlo se. Kdo čekal, že Samotáři budou překonáni, určitě se hodně zklamal. Já čekal něco na podobné úrovni. Nestalo se.. 70%. (12.03.2004)

Do třetice všeho dobrého. Po naprosto plytkých Samotářích a prázdné bublině Šeptej se Ondříčkovi podařilo trefit cíl uspokojivě. Prostě a jednoduše proto, že si přestál hrát na něco víc než jen panoptikum kuriózních, šílených a nereálných figur. Že natočil ujetou a nijak hlubokou komedii, která je v podstatě o tom hnědém nevoňavém, ale je výtečně sehraná (výkon Ivana Trojana je bezchybný, více než bezchybný! a Jan Tříska je neodolatelně úchylný), je dynamicky natočená, originálně humorná a jaksi milá, ujetě milá. Pravda, Ondříček vsadil na vše vyzkoušené, co už před tím spolehlivě fungovalo, ale vtělil to do filmu, který se nevtírá jako něco, co vypovídá o naší době... a možná právě proto má Jedna ruka alespoň částečnou výpovědní hodnotu. Opravdu jenom trochu. Vlastně je to pouze kolekce černého humoru. Kvalitního. A o to jde především. ***1/2 (15.06.2005)

Jedna ruka netleská je podle nmě nejlepší český film dané pětiletky, už kvůli příjemně pološílenému scénáři, nebo dík přítomnosti mých hereckých oblíbenců (Trojan, Holub, Taclík..,), či snad díky vtipu v Čechách ojedinělému, zvrhlému a magořivému ("to je krásnej pejsek"). "Strome, kamaráde!" PS: Natočit tohle na severu, tak to má hodnocení o min. 10% vyšší. (11.02.2013)