Režie:
David OndříčekKamera:
Richard ŘeřichaHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Jiří Macháček, Ivan Trojan, Klára Pollertová-Trojanová, Jan Tříska, Vladimír Dlouhý, Marek Taclík, Radek Holub, Kristína Lukešová, Tatiana Dyková (více)Obsahy(1)
Hlavní postavou příběhu je nenapravitelný smolař Standa (Jiří Macháček), se kterým si osud pěkně pohrává. Zrovna ho pustili z vězení a on věří, že karta jeho života se obrací. Bývalý šéf Zdeněk (Ivan Trojan) mu totiž něco dluží a Standa si konečně může splnit to, o čem snil. Jenže potká Ondřeje (Marek Taclík), a to je oproti Standovi ještě větší nešťastník a blázen. Jejich smůla se násobí, a to nemůže dopadnout dobře. Zdeněk má restauraci, manželku Sandru a dvě děti. Manželka je přísná, spolehlivá a ekologická. Děti jsou hodné, učí se a hrají si. Všechno se daří, než potká Standu a Ondřeje... (HBO Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (790)
Opět výborné. Děj skvěle graduje, humor opravdu srandovní i hodně k zamyšlení tu máme, vše dolaďuje milá atmosféra stále doznívajících devadesátých. Sami si to napsali i natočili, jak chtěli a s kým chtěli. Stačily by mi čtyři, ovšem Trojan a Tříska, s jeho monology a nakonec sólem o mimořádné lince Praha - Tokio, si prostě zaslouží ještě jednu navíc. ()
Ohromné zklamání - film jde doslova od desíti k ... nule. Z nadějného filmu se pomalu ale jistě stává věc úrovně NOVY, a vtipů "Kameňáku", "Blbý a blbější" a "Majsnerovské trilogie" - Film bez jakéhokoli děje - slepenec skečů (někdy vtipných, jindy pouze vykradených a stokrát viděných v Samotářích) - Opravdu tento film je důkaz, že dobrý scénář je základ, a bez scénáristy to prostě nejde. ()
Film, v němž se setkávají postavy hnusné a odporné (Klára Pollertová) s postavami nesympatickými a tragickými (Marek Taclík) s postavami na druhou stranu velmi sympatickými v jejich prostotě (Jiří Macháček) či "podivnosti" (skvělý Jan Tříska). Indiduální herecké výkony, které stojí za zapamatování (u Matáska a Trojana s tím opravdu nebudete mít problém, i když Matásek toho moc nepředvede:)) ale dostávají na frak dost slabým scénářem. Filmu by daleko víc seděla podoba povídková, protože linie s výchovou dětí úchylnou matkou, konfrontovanou s o něco méně či spíše jinak úchylným psychiatrem je naprosto z jiného světa než linie s asociálním nevyzrálým dementem Taclíkem, přesvědčeným o své výjimečnosti. A pokud jsem to neřekl dostatečně jasně, je výborná. Jedna Ruka Netleská přesto nezmizí v propadlišti dějin, protože jednotlivé myšlenky jsou zkrátka dobré a to, co předvádí Ivan Trojan, je naprosto neskutečné. Tento muž je skutečně hoden takového úkolu - úkolu učinit tuto podivnost zamilovanou do tmavých barev pozoruhodnou, místo toho aby byla označena jen za nedotaženou a jako taková byla zapomenuta. Druzí Samotáři se však ani náhodou nekonají. Schade... 70% ()
Ani nevím, čím mě to ve výsledku zaujalo, ale má to skvělý absurdní humor. Vedle Vladimíra Dlouhého a jeho voyerovské reality show Načapám tě! filmu vévodí precizní Trojanova hitlerovská parodie. A výchova Kláry Pollertové - Trojanové v konfrontaci s ďábelskými plány nevinné dcerušky je odzbrojující, stejně jako naordinovaný chladný sex. ()
Komedie, jejíž tempo je na začátku docela dost svižné, skoro sprinterské, jenže jak ubíhá děj, pomalu dochází dech (jako by režisér zapomněl, že netočí kraťas, ale celovečerák). Osobně se mi líbil Marek Taclík, ten sice nepředvedl nic charakterního, ale svým hláškám dodal patřičný údiv nebo potřebné gesto. Jirka Macháček předvedl obvyklý standard, svého natvrdlíka zvládl opět v pohodě. Celkově se dá říci, že první půlka je za 4 a druhá tak sotva za 2 hvězdičky. Ale jako celek je to docela slušná zábava. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (28)
- Film se měl původně jmenovat Hvězdy v očích. (kosticka7)
- Film navštívilo v kinech 508 444 diváků a vydělal 46 236 976 Kč. (Pumiiix)
- Původ názvu filmu je de facto odpovědí na budhistický slavný koan, který zní: „Two hands clap and there is a sound. What is the sound of one hand?“ („Když dvě ruce vydávají zvuk tlesknutí, jaký je zvuk tleskání jedné ruky?“). Autorství je přikládáno Hakuinu Ekaku, který byl jednou z nejvlivnějších postav japonského zenového buddhismu. Koan je otázka bez racionální, logické odpovědi. Jedná se o techniku, která se používá k zastavení mysli. (sator)
Reklama