Ropáci

Dvaadevadesáti oktanový benzín je to nejlepší co máme. Geniální eco fiction s petroleum mostensis – ropákem bahnomilným v hlavní roli. V Praze jsem zatím žádného neviděl. Asi ovzduší není tak znečištěné, jak si všichni myslí. Ještě že se to zlepšuje a snad nám badatelé za pár let aspoň jeden exemplář přivezou ukázat. Jezděte autem! | ► Ropáci (16.03.2008)

Samotný dopad tohoto bezesporu geniálního díla si uvědomíte po odpromítání při hodině biologie ve čtvrtém ročníku gymnázia humormajícím profesorem, když se jedna ze studentek zeptá: "A kde že ti ropáci přesně žijou?". Úžasná pseudodokumentární mystifikace, která nadělá paseku ve vědomí méně pozorného diváka, stojí každopádně za zhlédnutí (nejedno)!! (28.08.2007)

Ókolo Móstu cestička, ókolo Móstu cestička a na ní se šédiví a na ní se šédiví chémička, šel jsem tam tůdy jedenkrát, šél jsem tam tůdy jedenkrát, viděl jsem tam rópáka, viděl jsem tam rópáka v blátě stát... Zdravím všechny spoluobčany z Mostecka. Tak takto nějak by se mělo upozorňovat na ekologické problémy naší planety. Jednoduchý krátkometrážní diktátek, který má v sobě filmovou kvalitu předlistopadové doby a takovou lehkou naději na možnou novou vlnu, která v 90tých letech přišla jen částečně. Aniž by Jan Svěrák mohl předvídat události roku 1989, pustil se do filmového novátorství, a kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby listopad neproběhl a nadále by se točilo, bez nutnosti výdělku filmu. Zpracování je 100%. Vypravěč a zúčastnění neherci v čele s panem Nedbalem, které ho si snad Svěrák vypůjčil od Schorma z povídky Dům Radosti, jsou opravdu výborní. Svěrák pokračuje v kvalitní rodinné tradici, která byla, je a bude vždy velkým příspěvkem do naší kinematografie. (24.01.2013)

Paráda, zvlášť tady u nás kde se to točilo víme "vo čom to je" dnes a denně je potkáváme.. :-)Kdo vlastně vytvořil Ropáka ? Výtvarnice Barbora Šalamounová. Jan Svěrák když byl pozván do USA k převzetí studentského Oskara, byl v prezenční vojenské službě, už to byl velký problém který v součinnosti řešili různá ministerstva, zda je do kapitalistické ciziny pustit. A když přišlo překvapivé ano, přišel rozkaz dostavit s k veliteli pro věci politické.Tam byl proškolen stran špionáže, že nesmí sdělovat nikomu tajné informace o armádě.Když režisér odpověděl že ale žádné nemá,dostal tedy rozkaz aby jim řekl co ví, ale po návratu do vlasti musí všechno nahlásit. Ekologie v té době v socialistickém Československu, kde bylo všechno v pořádku, byla tabu. Jan Svěrák si proto nastudoval závěry posledního sjezdu KSČ kde našel větu" o ekologii by se mělo hovořit".To udělal proto že kdyby snímek chtěli zakázat, mohl argumentovat: "ale v závěrech strany je, že je o ní třeba o ní hovořit". (29.12.2010)

Znám mnoho absolventských filmů studentů FAMU a bohužel musím konstatovat, že jejich stylové i tematické tápání je občas až nesnesitelné. Všechny filmy jsou si podobné, jsou velmi ,,alternativní", roztřesené, manýristické, plné zbytečných zpomalovaček a efektů, přitom 90% z nich vypráví pouze příběh o tom, jak se potká kluk s holkou a pak se zase rozejdou, či něco podobného. Jan Svěrák přitom dal skvělý příklad, jak se dá natočit zcela low-budgetový studentský film; jednoduchý, ale originální, angažovaný, ale zábavný. Vyjadřující jasný názor, poselství, přitom ale neupadající do mentorství; film nesamožerný - natočený s velkým nadhledem. Navíc osobně jsem velmi rád, že Svěrák nešel v otcových šlépějích a objekt mystifikace nám nakonec ukázal. Loutkoví ropáci jsou rozkošnou třešničkou na dortu... (19.08.2014)