Režie:
René LalouxScénář:
Roland ToporHudba:
Alain GoraguerHrají:
Jean Topart, Hubert de Lapparent, Gérard Hernandez, Miroslav Masopust, Hana Maciuchová, Jorga Kotrbová, Marie Vášová, Věra Kubánková, Václav Voska (více)Obsahy(1)
Futuristicky vyhlížející animovaný film na motivy románu Stefana Wuta. Kouzelným světem vás provází malý kluk - člověk, který slouží jako hračka pro děti kulturně a technicky vyspělejších bytostí. Tento chlapec projeví neočekávanou schopnost učit se a tvořit. Mezitím se vládci společnosti rozhodnou vyhladit zbytky lidí volně žijících v přírodě, aby předešli možným budoucím problémům. (raffspIn)
(více)Videa (1)
Recenze (178)
Šílená fantasmagorie, ke které jsem si nenašel cestu, a měl jsem i dost problém to vůbec dokoukat. Jistě, ten film je doslova gejzír fantazie a místy je vizuálně velmi nápaditý, ale celé je to prostě tak moc odtržené od naší reality, až mě nebavilo na to koukat. Jinému se to ale může trefit do chuti. ()
Po hodně dlouhé době jsem se na ni podíval a...opět nezklamala. Stejně, jako tehdy, výborný film po všech stránkách. Vím, že mnozí vytýkali ne úplně nejlepší výtvarnou stránku, ale mně se právě líbí. Místy až surrealistická fantazie jakoby bez hranic. K tomu vynikající psychadelická hudba a příběh o věčném boji dobra a zla - prostě paráda. Jistě, příběhů o tom, jak se člověk snaží dostat z otroctví, je mnoho. Ale nidky jich nebude dost, dokud otroctví bude existovat. Fascinující výlet do jiných světů, ukázka skvělé české ( československé) animátorské školy! ( a francouzské...) ()
Na snímok treba mať tú správnu náladu a duševný stav mysle. Pokiaľ sú splnené tieto predpoklady, tak sa zážitok určite dostaví, v mojom prípade určite. Ide o alegorický príbeh plný metafor a symboliky vztiahnutý najmä na skrytú kritiku spoločnosti a akoby taký varovný prst, ktorý sa dvíha nad niektorými aspektami života ľudí. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Každá planeta, kteoru navštívil Ládínek Smolík se svým psem Zorem, byla promyšlenější a konzistentnější a její povaha, role, ekologie i osídlení hrálo promyšlenou úlohu v příběhu! Tady je každá scéna a každá nová informace nekompatibilní s ostatními, příběh se odvíjí jako sled výkřiků a hesel bez scelující paměti, alzheimerovský. Neexistuje nic jako vnitřní logika a sledovatelné odvíjení děje, ale každá scéna se dá naopak dourčit zvně, pomocí existujících filosofií, ideologií, syžetů a představitelných poruch soustředění, jimiž tvůrcové evidentně trpěli, nebo z nich alespoň podezírali diváky. Otázky, které nutně vyvstávají, jako např. kde se vůbec lidé na oné planetě Drágů vzali, jsou nejen nezodpovězené, ale především nedovoditelné, protože nekonzistentní děj jakoukoli možmost vysvětlení předem popírá. za odměnu, že jsem ten škvár přetrpěla, se podívám na pět dílů Ládínka za sebou. ()
Je zajímavé, kolik zajímavých kreslených filmů se v Československu za komunistů urodilo. Zajímalo by mě, jak bychom na tom byli, kdybychom byli součástí západního světa. Že by jedna z nejvyspělejších zemí Evropy? Bůhví. Pak bychom si mohli hrát s Německem jako zde zdejší národ s člověkem. Velice zajímavý a pěkný film, který jsem jako malý neznal. V televizi jsem ho nikdy neviděl. O to více mě překvapil. ()
Galerie (40)
Photo © Argos Films
Reklama