Cácorka
Komedie
Československo, 1935, 77 min
Režie:
Jan SvobodaHudba:
Josef DobešHrají:
Josef Příhoda, Ella Nollová, Blanka Waleská, Ljuba Hermanová, Běla Tringlerová, Jan Kaplan, Jiří Plachý st., Jan W. Speerger, Věra Ferbasová, Betty Kysilková, Božena Svobodová, Milka Balek-Brodská, Karel Schleichert, Helena Monczáková, Anna Švarcová, Emanuel Hříbal, Anna Ziegloserová, Filip Balek - Brodský, R. A. Dvorský, Václav Bláha, Josef Kotalík, F. X. Mlejnek, Ferry Mandaus, Anči Pírková, Anna Hermanová, Jaroslav Bráška, Kamila RosenkranzováObsah
-
Zedník Kutil to nemá lehké - osud mu nadělil tři dcery, momentálně tak akorát na vdávání. V případě nejstarší Betiny (Blanka Waleská) je dokonce skoro po dvanácté: dítě už má, jen jeho otec Franta Záruba, elektrikář, se jaksi do ženění nehrne. Vdávadlo posedlo také prostřední Lidlu, manekýnku jistého lepšího salonu (Ljuba Hermanová). Jen nejmladší Viky, tátova "Cácorka" (Běla Tringlerová) se zatím věnuje studiu na malířské akademii a domácím pracem. Lidla chce na svého nápadníka zapůsobit a tak se vydává za dceru architekta. Tím se však všechno pořádně zamotá, zvlášť když i její milý, malíř pokojů Lojza, před ní vystupuje jako slavný výtvarník. Nakonec je to právě Cácorka, kdo se rozhodne udělat té přetvářce konec... (oficiální text distributora)
Zedník Kutil to nemá lehké - osud mu nadělil tři dcery, momentálně tak akorát na vdávání. V případě nejstarší Betiny (Blanka Waleská) je dokonce skoro po dvanácté: dítě už má, jen jeho otec Franta Záruba, elektrikář, se jaksi do ženění nehrne. Vdávadlo posedlo také prostřední Lidlu, manekýnku jistého lepšího salonu (Ljuba Hermanová). Jen nejmladší Viky, tátova "Cácorka" (Běla Tringlerová) se zatím věnuje studiu na malířské akademii a domácím pracem. Lidla chce na svého nápadníka zapůsobit a tak se vydává za dceru architekta. Tím se však všechno pořádně zamotá, zvlášť když i její milý, malíř pokojů Lojza, před ní vystupuje jako slavný výtvarník. Nakonec je to právě Cácorka, kdo se rozhodne udělat té přetvářce konec... Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Karlos80
Velmi lidová a nenáročná komedie a málo známý film s nedostatečným a nedokonalým technickým vybavením. Snímek tedy ve své době a již ve značné konkurenci nemohl uspět, jednak pro své poměrně slabé a skoro neznámé herecké obsazení, výrobu a pak také pro samotnou Svobodovu režii a scénář, jehož základ byl v divadelní hře Cácorka od Anny Ziegloserové. Pro Svobodu to byl už třetí film, po prvním nikdy nedokončeném, druhém skoro neznámém. Hlavní role ve filmu si střihli tito herci: Josef Příhoda jako zedník Kutil, Běla Tringlerová jako Cácorka, Ljuba Hermanová jako manekýnka Lidla, jíž to zde nesmírně slušelo, a pak třeba Jan Kaplan jako mladý Franta, milenec Bětky ( Blanka Waleská). Pozitiva: orchestr R.A.Dvorského, pes Rek a Ljuba Hermanová.(25.12.2007)
-
Kulmon
Dost naivní příběh, který nudí již od samého počátku, kde působí velmi amatérsky. Přestože se mihnou i světlejší okamžiky, celek je nakonec utopen v špatných hereckých výkonech, nezajímavé zápletce a konci, který ničím neohromí. V análech tak zůstane zapsán pouze jako jedna z prvních hereckých příležitostí pro Věru Ferbasovou, kterou dokonce vidíme i nahoře obnaženou!(25.12.2007)
-
raroh
Dosti nekonzistentní snímek, kterému chybí hodně k dobovému řemeslu (zvláště zvuková stránka je dosti zoufalá), ale nedá se mu upřít určitá živelnost (i v dialozích), díky níž je film určitým dokumentem dobových reálíí (zednická hospoda, vystoupení R. A. Dvorského v kavárně, výstavní síň Mánes i s přilehlou kavárnou). Prostředí rodiny pana Kutila je také docela pěkný maglajz (jedna dcera s dítětem, druhá povrchní - ale vcelku líbezná - manekýnka, třetí zodpovědná studentka malířství), tatík, matka a tetka, navíc sympatický tím, že nikoho nenapadlo sem vecpat typizované Nedošínskou s Pištěkem a tím zachovat určitou periférní syrovost. Proti Slavínskému doslova perla.(27.1.2012)
-
Marthos
Nenáročná lidová veselohra vznikla jako druhý a zároveň poslední celovečerní hraný film dnes již zapomenutého režiséra Jana Svobody (nerealizovaný přepis části románu Boženy Němcové s názvem Viktorka zůstává smutnou kapitolou dějin českého předválečného filmu). Stejnojmenná divadelní hra Anny Ziegloserové rozehrává tradiční rámec milostných záměn a nedorozumění, jejichž forma odpovídá dobovým schématům. Na pozadí tohoto banálního motivu je ovšem zobrazena i krutá realita všedního dne nejchudších vrstev obyvatel v době hospodářské krize: otec je zedníkem, matka pradlenou, nejstarší dcera svobodnou matkou bez haléře. Herecké výkony jsou mimořádně slabé a jednotliví představitelé vytvářejí sled neživotných figurek s výjimkou okouzlující Ljuby Hermanové. Částečnou hodnotou zůstává především další vystoupení R. A. Dvorského a jeho orchestru s písní Čím to asi může být. Dnes film zaujme jen skalní milovníky počátků domácí kinematografie, kteří jsou schopni komplexnějšího zhodnocení.(6.10.2008)
