Dívka s mušlí

"My za to nemůžeme, že jsme se narodili!!!" Tohle psychologické syrové drama s velkým D je přitom natočeno s tak citlivou a křehkou režií, že smekám před panem Svobodou! Je pravdou, že tento dříve velkým talentem oplývající režisér se nebál a dokázal natočit absolutně jakékoliv téma a žánrově skákal od jednoho oboru k druhému. Dívka s mušlí je příběhem o mladé dívce Vendule, která žije ve společné domácnosti ještě se třemi bratry a matkou, alkoholičkou, která si v noci vodí domů chlapy a o rodinu se vůbec nestará, o tu se musí starat právě Vendula, která to ale dělá s láskou. Matka ji má s jiným chlapem, ostatní sourozenci má zase s dalším. Každý ji po čase nechal a přitom je nešťastná a tak chlastá, prodává dokonce svým dětem oblečení, boty nebo flétnu, na kterou hraje jeden z chlapců, jen aby měla na flašku. Vendula chodí občas na návštěvy ke svému otci, který by ji chtěl mít u sebe a tak ji stále přemlouvá, aby se k němu a jeho nové ženě, se kterou má asi desetiletou holčičku nastěhovala. Ale Vendula by šla jedině, kdyby si vzal všechny, i její nevlastní sourozence. Těžké a složité sociální téma, psychologie postav jsou výborně napsané a všechny výborně zahrané. Vendulu zahrála Dita Kaplanová (nehoráznej výkon), její matku Evelyna Steimarová (tady je asi nejvíce poznat, že její dcera je Anna Polívková, neskutečná podoba, jako by si z oka vypadly). Parádní malinkou roličku si střihl na saxofon hrající Eugen Jegorov jako opilý amant matky, kterého si v noci přivedla do bytu. Film jsem viděl po delší době a úplně mě uzemnil! Podle mě je to nejlepší psychologický film z těžkých a šedivých osmdesátých let, který funguje i jako odkaz tehdejší doby a žádný jiný režisér už tohle téma nikdy nepřekonal. Málem bych zapomněl na nádhernou tklivou hudbu Petra Hapky, která film dělá ještě smutnějším. Jsem rád, že jsem majitelem originálního filmového plakátu, který mi visí na dveřích pokoje. (27.05.2019)

Tak i za socialismu se točily těžký fillmy se sociální tematikou, tady o holčině, která má mámu alkoholičku a tátu v bílém kožichovém outfitu. Moc dobře se na to nekoukalo, ale kvalitu to má. Ditu Kaplanovou si spíš pamatuju z Matěji, proč tě holky nechtějí? (1981) , kde byla erotickým cílem hlavního hrdiny ale tady hraje malou třináctku a přitom to je jen o rok mladší film. Dobrá herečka. (06.12.2023)

Slusne socialni drama s celkem odvaznym nametem, ktery poukazuje na fakt, ze ne vsechny rodiny v Ceskoslovensku zily bezproblemovy a spokojeny zivot. Solidni sonda do duse mlade trinactilete Venduly (utrata otcovych penez na pouti je vzhledem k jeji postave rozporuplna), ktera bere zodpovednost sve matky na vlastni bedra. Evelyna Steimarova (v te dobe kus zenske) zahrala roli alkoholicky vyborne a jeji nocni navstevy vzbuzovaly na mych rtech horky usmev. Jako temer vzdy, dobra hudba Petra Hapky. Jiri Svoboda ma ve svych filmech co nabidnout, urcite jeden z nasich nejvyraznejsich reziseru osmdesatych let, skoda, ze v posledni dekade moc celovecernich filmu nenatocil... (03.07.2013)

Smutný příběh o dívce Vendule, která se snaží udržet při životě zcela nefunkční rodinu. Nahrazuje svým nevlastním bratrům matku, která se utápí v alkoholové bažině a není schopná plnit své základní povinnosti. Vendula obětuje své vlastní dětství, aby ty poslední zbytky zachránila svým sourozencům. Ačkoli natočený za hluboké normalizace, film přesvědčivě popisuje psychologii lidí, která je do značné míry nezávislá na společenském uspořádání. Alkoholici tady byli před třiceti lety, jsou tady i dnes (ze stejných důvodů). A terorizují své okolí stejně - a mají stejné výmluvy, stejně házejí špínu na druhé, sami se cítí ukřivděně a čistí jako lilie. Nezastírám, že nesnáším alkohol v jakékoli míře... Propůjčuje lidem prchavý a klamný pocit bezstarostnosti, zapomnění, volnosti a často také vstupenku k bestialitě, která v těch nejhorších případech vede k týrání dětí, jež se falešně vydává za výchovnou metodu... Dívka s mušlí je povedenou anatomií mezilidských vztahů, které jsou běžnější, než by bylo zdrávo. Také díky přesvědčivým výkonům většiny herců... (02.03.2010)

Neskutečně realistická sonda do ran, které musí nevinná dětská duše snést, stane-li se obětí, v alkoholu utopené, matčiny osobnosti. Jiří Svoboda natočil velmi zasahující sociálně-psychologický film, tažený vynikajícími výkony patnáctileté Dity Kaplanové a její filmové matky Evelyny Steimarové, kterou jsem v lepší kreaci snad neviděl. Petr Hapka a jeho hudba také přispěly ke kvalitnímu, leč znepokojujímu, zážitku. 90% (20.07.2014)