poster

Prokletí domu Hajnů

  • anglický

    Uncle Cyril

Thriller / Psychologický

Československo, 1988, 107 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • rt12
    ***

    Silný, drsný příběh.(27.5.2014)

  • eraserhead666
    ****

    Šajze, musím si přečíst tu literární předlohu. Zpočátku nádherně pochmurné, mrazivé, děsivé psycho, vytvářené nejen chumurnou atmosférou, ale i výbornou kamerou, skvělou hudbou a velmi povedenými hereckými výkony. Ano, Čepek je největší psychouš československé kinematografie a Petronela Vančíková ho dokázala odhadnout a pokračovat v jeho běsnění skvěle. Dokonce i Emil Horváth ml. tu byl skvělý, ač ho normálně nemusím. O Evelyně nemluvě... Proč už se dneska u nás netočí takové filmy? To jsou samé komedie s přívlastkem i bez přívlastu a rádoby dramata "ze života", pak musí člověk pro originální, nezvyklé a zajímavé filmy sahat do historie.(24.1.2014)

  • Tommassi3
    ***

    ( POZOR !! OBSAHUJE SPOILERY !! ) "Co tady hledáte ?? Peníze ??" - "Jste velmi prostořeká, Katy !!" - "Kdybyste hledal štěstí, poradila bych vám !! Utečte odsud !!" Srovnávat Prokletí domu Hajnů s knižní předlohou Jaroslava Havlíčka Neviditelný jistě můžeme a postupně se k tomuto dostanu i já, ač odklony od románových inspirací nemusí být na škodu, dokáží-li divákovi některé myšlenky lépe vysvětlit či samotný příběh posouvají do poněkud jiné roviny, obávám se však, že právě zde se kladenský režisér Jiří Svoboda se scénáristou Václavem Šaškem dopustili nejzásadnějšího pochybení, když samotný závěr snímku vlastně vyznívá úplně jinak než v Havlíčkově knize !! Jaroslav Havlíček, jeden z nejvýraznějších zástupců naší psychologické prózy a mistr chladnokrevného vykreslení tragických osudů postav s vyšinutou či pohnutou, chcete-li, myslí, totiž de facto příběh Petra Švajcara, nikoli Švejcara, jak je chybně uvedeno zde v obsahu, na konci umocňuje osudovostí nikoli předvídatelnou a zřejmou pomocí očekávané vrozené šílenosti svého syna, o níž diváka tvůrci znovu ujišťují pomocí scénky s kočkou, jako v případě filmu, protože románový Petrův syn zápasí se zánětem mozkových blan, jehož následky jsou děsivé, chlapec totiž s trvalými následky zůstává mentálně na úrovni batolete !! Petr tak musí sledovat, jak jeho milované dítě roste, smiřuje se s tím, že mu nikdy nebude moci předat Hajnovu továrnu a naprosto na vše rezignuje, přestává se zajímat jak o syna, tak o svůj podnik, a sleduje postupný rozklad všeho, čemu zasvětil svůj prázdný a sobecký život, čímž se naplňují výhrůžná slova tetiččina, ale utahuje se i ona pověstná smyčka osudu !! Velmi symbolicky v souvislosti s tímto faktem vyznívá i skutečnost, že sám Jaroslav Havlíček podlehl právě zánětu mozkových blan !! Jinak bych proti lehce pozměněnému závěru filmu neměl příliš výhrad, což však nemohu říci o poněkud nešťastném výběru hlavních postav, byť právě na velmi silných hereckých výkonech snímek zcela jistě stojí, Valérie Kaplanová coby tetička znovu jen potvrzuje své mistrovství, mladičká Petra Vančíková uchvacuje svojí vyspělostí a talentem, zejména ten přechod od zamilované dívky toužící po lásce v naprosto šílenou ženu uvězněnou ve vlastním strachu a představách je excelentní, snad překonává i výborného Petra Čepka, jehož prostě a jednoduše casting vybral do role strýce Cyrila terorizujícího rodinu špatně, dík jeho charismatu hereckému umu a velkým laskavým očím v jeho postavě prostě nemůžete nalézt starého tlustého a plešatého egoistu !! Radoslav Brzobohatý naopak nesnese se svým umírněným lidským projevem výhrad, a tak mě mrzí snad jen asexuální Evelyna Steimarová v roli Katy, rozhodně ne veselá a oddaná Sonina přítelkyně jako v románu, a především Emil Horváth ml., který mi jednoduše k postavě Petra nesedí, a tak nechápu, proč jeho postavu neztvárnil právě Čepek, byť na tom nese svůj podíl viny i Martin Stropnický, který Horváthovi propůjčil v postsynchonech svůj hlas !! Prokletí domu Hajnů disponuje neuvěřitelně znepokojivou a bizarní atmosférou, kterou ještě umocňuje skvostná výprava, volba interiérů, střih s těmi zvolna se prolínajícími výjevy a dokonalý hudební motiv Jezefa Revalla, nicméně Jiří Svoboda znovu do diváka pere tu svoji okázale expresivní symboliku horem spodem, co se do něj vejde, a tak často snímek působí neskutečně přepjatě, přičemž na druhou stranu přes veškerou snahu geniálního Vladimíra Smutného, který opravdu se svojí kamerou čaruje, taková invence snoubící se s rutinou se opravdu příliš často nevidí, při některých scénách, minimálně při těch z továrny, to hutné drama s hororovým nádechem nezvládá zachovat v jedné rovině, laťku si sami nasadili prostě příliš vysoko, a to se tak nechtěně překlápí v křečovitou unylost !!(25.11.2013)

  • Parlay
    ***

    Havlíčkova psychologická próza pojednává o pokřivených lidských postavách a jejich osudech, ze kterých člověku není dvakrát dobře po těle. Stejné pocity ve vás vyvolá i filmová adaptace jeho románu "Neviditelný". Zajímavé filmové postupy jako jsou práce se světlem, kamerou a hudbou vás buďto upoutají, nebo donutí k přemítání nad tužbami typu „je to sice zajímavě udělané, ale ať už je proboha konec...". Já jsem se žel spíše těšil na závěrečné titulky...(8.1.2009)

  • paascha
    *****

    Výtečné zpracování mimořádného románu Jaroslava Havlíčka Neviditelný. Při čtení jsem si sice Cyrila představoval spíše jako strýčka Festera Addamse, ale Čepek je gut:-) Zato oficiální text distributora je zase blábol nad bláboly. proč si to ten ignorant, co tyhle tlachy píše, alespoň nepřečte?(20.11.2006)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace