Puščik jede do Prahy

V rámci československo-sovětského přátelství vzniklo nemálo projektů, a to i v rámci československé kinematografie. Co se týče dětském filmu, tam samozřejmě museli být středem všeho dění pionýři. A aby toho nebylo málo, tak po politické stránce museli být oslavování i váleční hrdinové, převážně z řad partyzánů z dob druhé světové války. Pro dospělého diváka příběh naivní až běda, avšak pro diváka dětského jen obyčejné dětské dobrodružství. Dva běloruští chlapci se ve své vlasti vydali na lov medvěda, kterého slíbili české dívce na mezinárodním pionýrském táboře, která zatím v Československu za pomoci kamarádů hledá bývalého partyzána, který za války bojoval s otcem právě jednoho toho běloruského chlapce. A vše samozřejmě končí dle daných stanov. Nic víc, nic míň. Film natočený barevně a od obyčejného dětského filmu se ničím nevymaňuje. Je jednoduchý, úsměvný ba přímo zábavný, ničím složitý. Jediné, co se musí vytknout, je až přehnané podání onoho oslavování partyzánských hrdinů. Po divácké stránce něco takového muselo být trnem v oku už ve své době uvedení. Tak malé děti sotva mohli něčemu takovému rozumět, ale propaganda je holt propaganda. Zkrátka a dobře, dobová agitka jak vyšitá. Snímek je tedy spíše politický a obzvlášť v dnešní době působí jako pěst na oko. (02.08.2020)

Pošleš mi živého medvídka do Prahy...doporučeně? Pošlu, uvidíš... 1) Táta sovětského pionýra měl za války v partyzánském oddílu jednoho Čecha - Jana. Jednu noc ho poslal získat německého zajatce. Místo něho přivedl Jan malého medvídka. Vysloužil si basu. Téže noci se k partyzánům přiblížili Němci. Ve filmu uváděli i jejich počet, tuším, že jich bylo jako much. Uvědomělý medvěd vyvolal poplach, cituji, bušením do prázdné nábojnice. Partyzáni všechny fašisty postříleli a hrdinný Puščik byl vyznamenán před rozvinutou bojovou zástavou, dostal celé vědro medu za laskavých úsměvů přihlížejících hladových partyzánů. 2) Film má i jiné zajímavé motivy. Pražská pionýrka, jak jinak, obvolává z veřejného telefonního automatu (tehdy 25 haléřů za hovor) více, než, jak ve filmu říká, zbývajících 2 360 osob. Náklad na volání tedy činil minimálně 590 Kčs, což při tehdejších platech znamenalo cca dvoutýdenní průměrnou mzdu. Počítáme-li na vytočení (kruhový číselník, připomínám) čísla a zeptání se - dobrý den, soudruhu XY, jste Jan, máte jen jedno oko a byl jste za války partyzánem - celkem zhruba 1 minutu, strávila milá dívenka nepřetržitým voláním minimálně 39 hodin za napjaté pozornosti okolostojících deseti pionýrů. 3) Snad mohu prozradit to, co je zřejmé už po 15 minutách - ano, sovětským dětem není nic nemožné - odchytí živého medvěda v březovém lese - inu, Bělorusfilm. Poté přiletí do Prahy, vystoupí z kabiny pro cestující s medvědem na psím vodítku, nadšeně pozdravováni na letištní ploše shromáždivšími se dětmi jako na Prvního máje. Krásný film. (30.06.2012)

Jura, chlapec z běloruské Kamenky slíbí Zdeně, kamarádce, s kterou se seznámil v Artěku, že jí do Prahy pošle medvěda. Jura to bere jako žert, jenže když mu to Zdena připomíná obrázky medvědů, odepíše jí, že jí živého medvěda pošle, ale má k ní také prosbu. Má v Praze vyhledat Jana "Odvážného", partyzána, jenž byl během Velké vlastenecké války raněn a přišel o levé oko. A tak zatímco Zdena se spolužáky obvolává všechny Jany žijící v Praze, Jura se s kamarádem Michasem vypraví do pralesa ulovit medvídě. Pravda, zápletka je velice naivní (zejména závěr s vítáním na letišti), ale to snad je pravidlem valné většiny dětských filmů. Pro diváky neovládající ruštinu budiž k dobru, že na rozdíl od jiných filmů natočených v rámci Československo-sovětského přátelství (V šest ráno na letišti, Přátelé na moři) v české verzi neexistuje jazyková bariéra a i Sověti zde hovoří česky. Za mě to na ten průměr rozhodně má. 50% (11.06.2023)

Tak mám další zářez do pažby svého domácího kina :-). Tento film lze směle zařadit po bok filmů o bratrství s Rusy typu Přátelé na moři (1959), V šest ráno na letišti (1958) a mohl bych pokračovat... Tenhle film je nejmladší a je zajímavý hlavně tím, že je celý dabovaný - tedy výstupech ruských herců. V těch předchozích tvůrci jaksi sami předpokládali, že rusky umí každý divák a tak Rusové mluví rodným jazykem, stejně tak jako naši. Film je samozřejmě propaganda jak poleno, bratrství tu zastřešuje přátelství ruského pionýra a české pionýrky. Moje žena u něj alespoň při dělání cukroví hlasitě naříkala a tázavě se na mne často podívala.-). --- Děti se seznámí na táboře v Artěku a chlapec slíbí dívce poslat do Prahy živého medvěda. Toho pak jde sám s kamarádem do březového háje odchytit od medvědice. Ví kam. jeho otec, voják za války velitel partyzánů mu vypravoval jak jednou jeden Čech z hlídky nepřivlekl Němčoura, ale medvídě... To pak zachránilo tábor při německém přepadu... Shodou okolností byl partyzánský tábor docela nedaleko bydliště statečného pionýra. Z Čecha Jana (Deyml ml.) jsem fakt nemohl. Zvlášť z jeho hodu bajonetem .-))) Děj filmu se nám pak rozdělí protože čeští pionýři hledají partyzána Jana a ruští loví medvídě... Samozřejmě, že ruští pionýři se dostanou do těžkostí a tak nakonec všechny zachrání slavná ruská armáda. Co myslíte, přiletí Puščik Túčkem za pionýry na Ruzyň? Nebudu spoilerovat, nechte se napnout! Dávám lžící medu. * (11.12.2015)

Vojenský detský dobrodružný film o priateľstve deti a o nasadení kolektívov pri plnení daných sľubov. Jura z Bieloruska, syn partizána z 2. svetovej vojny, sľúbil svojej kamarátke Zdenke z Prahy že jej z bieloruského pralesa dovezie do Prahy medvedíka a Zdena zase sľúbila, že v Prahe nájde jednookého partizána Jána. Obaja kamaráti Jan a Jurov otec, partizáni v dobe 2. svetovej vojny, pôsobili v odboji V Bielorusku. Ján v rámci bojovej úlohy mal priviesť „jazyka“, úlohu nesplnil a doviedol medveďa, za čo bol potrestaný. Pri následnej akcii kde oslobodili vlakový transport ľudí deportovaných do koncentračného tábora bol zranený a prišiel o oko. Od vtedy sa títo partizáni nevideli. Teraz záviselo všetko na deťoch, či sa stretnú starí bojovníci. (27.07.2016)