poster

Zánik samoty Berhof

  • Polsko

    Slady wilczych zebów

Drama

Československo / Polsko, 1983, 98 min

  • Malarkey
    ****

    Dost depresivní zpodobnění poválečné doby na česko-polsko-německé hranici, která mi nedala spát. K páté hvězdičce mi chybělo snad jenom zmírnění té brutální syrovosti, se kterou pan Jiří Svoboda tenhle film natočil. Bylo mi z toho totiž děsně zle. Představte si, že žijete někde na samotě a doufáte, že se Vám přes ty pole už po německých a sovětských vojskách přestanou procházet další a další armády, když tu najednou válka skončí. Člověk by to všeobecně vnímal veselicí a neskutečně se radoval. Jenže to by se nesměl objevit odboj, kterej není schopnej přijmout prohru. Netušil jsem, že dříve jsme uměli i tak temné filmy. Zánik samoty Berhof je jedním z nich a u mně se stává zároveň jedním z nejatmosferičtějších českých filmů, co jsem kdy viděl.(14.1.2015)

  • tahit
    *****

    Osobitý film na válečné téma, ukazuje lidské hodnoty v širším rozměru. Smrt táhne širokým krajem. Silný obraz ovládající řeč hrůzy, v němž dogma a fanatismus ukazuje temnou tvář zla, která se před ničím nezastaví. Přesto, že režisér Jiří Svoboda nepatří do mé představy oblíbených filmařů, musím uznat, že předvedl jemný smysl pro filmový cit, převést toto literární dílo do filmové řeči. Film určitě patří k tomu nejlepšímu co Svoboda natočil. Ostatně romány i novely od Vladimíra Körnera jsou vždy ve filmech výrazné. Namátkou, Adelheid, Písečná kosa, Údolí včel a jiné. Pro mne nevšední filmové skvosty.(24.12.2007)

  • Tommassi3
    *****

    "Všichni jsme sirotci.."(6.10.2015)

  • Radko
    ***

    Kňažko zhruba v polovici filmu zahrá na kostolnom organe kúsok boogie-woogie rytmu a tým veselá nálada nakrátko zablikne a vzápätí aj zhasne. Inak je to celé dusivé a psychopaticky temné. Až neprirodzene. Ženy na kopaniciach umierajú v pomerne mladom veku. Strhané drinou i chorobou. Lazníci a ich návštevníci sú hrubí a neotesaní. K fľaške tvrdého nikdy nemajú ďaleko. Deti vychovávajú najmä údermi, nie slovami. Po smrti manželky nevadí, že do domu i postele príde obecná radodajka. Pred pár týždňami ešte utešovala nemeckých oficierov. Dnes hľadá azyl uprostred hôr, u čudáka s dcérou. Po lesoch sa potulujú zvyšky úderiek, zložených z mladých mužov a žien - záškodníkov a exnacistov, nazývaných werwolfovia. Hnaní túžbou prebojovať sa do Nemecka, obsadia laz, aby nabrali sily a doliečili raneného. Všetko napísané v scenári je fatálne, osudové a písané veľkými začiatočnými písmenami: Smrť, Potupa, Pomsta, Smrť. Postavy sa správajú zvláštne, akoby boli uhranuté koncom vojny. Akoby odmietali uveriť zmene. Pretože prichádza len pomaly. Pohraničie prinášalo i po ukončení vojny obete. 65%(21.5.2015)

  • Pohrobek
    *****

    Wehe den, die die Heimat noch haben! Wir haben kein Zuhause. So haben wir geschworen! Naučili je zabíjet, ale nic jiného. Ač se to zdá podivné, pouze zabíjení k životu nestačí. Sudety nasáklé krví, Sudety zbavené své historie. Lidé vytržení z kořenů. Zmatený svět. Cesta z něj. Cesta k lepšímu světu, který však jinde než ve smrti neexistuje.(5.1.2006)

  • - Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)

  • - Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)

  • - Film chtěl původně točit František Vláčil, postavu důstojníka (Milan Kňažko) měl hrát Petr Čepek. (raininface)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace