Silnější než já

Na mne ten film působil jako dílo diletanta, který chtěl za každou cenu využít příležitosti absence (umělecké i morální) cenzury po pádu socialismu a zaujmout diváka syrovostí (šikana, nahota). Jenže to zdaleka nestačí. Děvek, které jsou ochotny ukázat před kamerou cokoli, je dnes dost a dost, a naturalismu v zobrazování násilí neméně. I po herecké stránce mi připadalo, jako bych se díval na nějaké ochotníky. Takže s odstupem času zůstane z Šíchova filmu jenom to neumění... (16.10.2011)

Náhodou, tohle je perfektně stylový snímek. Zobrazuje společnost, která je totálně v rozkladu. Děj ubíhá dopředu velmi depresivně skrze klaustrofobii vyvolávající podzemní tunely. I všechny ostatní prostory jsou jakoby stísněné, špinavé a neútulné. Hlavní devizou filmu je pak absence jakéhokoliv kladného hrdiny, což je v rámci české kinematografie opravdu osvěžující. Atmosféru dobře doplňuje temná syntetizérová hudba, o které Magyar řekla, že zní jako Depešáci. Co chtít od post osmdesátkového filmu víc, že? (23.08.2010)

Trochu pokračování filmu "Proč?" - tedy alespoň námětově. Příběh se odehrál v půli osmdesátých let a jasně ukazuje, v jakém rozkladu se v té době ocitla morálka některých mladých lidí zvláště ze skupin s nižším vzděláním. Alkohol, drogy, promiskuita, šikana na školách a zvláště na internátech se tehdy rozšířila nebývalou měrou a vedlo to k růstu kriminality, jež se pak prohloubila po roce 1989. Příběh mladistvého vraha je v závěru filmu poněkud zlehčen poznáním, že šlo o chlapce, který vyrůstal od kolébky v asociálním prostředí, jenže co ti ostatní? Co ten hajzlík s ocelovým boxerem, proti němuž nakonec vystoupil hoch ovládající judo? Roden jako osobitý policista jako by zde odstartoval "hvězdnou" dráhu typu akčních hrdinů hollywoodské provenience. Vůbec celý ten film byl načpělý už tím,co v dalších letech bylo pro americké thrilery typické (závěrečná hodičkav podzemí). Hodnotu filmu to rozhodně zlehčuje. Ale dívat se na to (jednou) dalo. (14.12.2019)

Takový popřevratový film noir. 1) Syrová bezútěšná atmosféra učňovského internátu je odpovědí na optimisticky rozzářené tváře reálného socialismu. 2) Rodenův policista se sexy patkou blonďatých melírovaných vlasů se neusměje ani jednou. Jeho kolega je rovněž zachmuřený. 3) Vše běží samospádem, jaksi ze setrvačnosti, což je příznačné pro poslední roky socialistického budování. Ve zřejmém rozkladu je nejen společnost, ale i tento film. 4) Zaujal mě 19letý Tomáš Krejčíř (Smrtka), 19letý Karel Zima (vrah). 5) Výstižný koment: Adam Bernau, jichola. (06.04.2015)

Drama z prostředí chlapeckého Domova mládeže, odehrávající se za idylicky bezchybných dob socialismu - rajská dokonalost, spokojenost a optimismus prýští z každého záběru na dekadentně omšelé exteriéry a útulně temné interiéry. Domov mládeže je plný přátelské atmosféry: starší chlapci se pečlivě věnují těm mladším, disciplínu udržují kutivovaným verbálním projevem, dbají na fyzičku dětí zábavnými soutěžemi, odolnost testují láskyplnými údery pěstí. Tito 17-letí hoši jsou pochopitelně uctiví ke starším, galantní k dívkám, po nocích mají hravou náladu a svým roztomilým halekáním zpříjemňují spánek spoluobčanům, případně si od nich sem-tam něco vypůjčí (nevracejí pouze kvůli zapomnětlivosti - inu, mládí). Personál Domova mládeže je kamarádsky benevolentní, z napadení vychovatelky nedělá žádnou vědu a tělocviku navíc pro mladší, podlitinami poseté chovance si nevšímá. Starosti má ovšem policejní vyšetřovatel Karel Roden, s vizáží a projevem Hitlerova oblíbeného levobočka: v revíru se mu množí mladé ženy, kterým kdosi vytváří v organismu 15 cm hluboké bodné rány (nožíkem s asi 7 cm dlouhou čepelí). Pro diváka poněkud nepochopitelnými metodami policie pátrá po násilníkovi, jež tak bezohledně rozvrací socialistickou idylku... Film se pyšní nevalnou audiovizuální kvalitou, hudbou hrající na nervy a nepříliš přesvědčivými hereckými výkony. Námětu nechyběl potenciál, který byl spolehlivě nevyužit: příběh je roztříštěný jak úsměv po polibku kladivem - věnuje se spoustě vzájemně málo souvisejících problémů a množství postav, ovšem žádné pořádně, jen klouže po povrchu. K postavám si nelze vytvořit bližší vztah, v nejlepším případě je budete nesnášet, povětšinou vám však budou ukradené, protože se o nich prakticky nic nedozvíte. Očekávání: nic-moc, výsledek: nic-moc, hodnocení: průměrných 51% za solidní atmosféru. (23.08.2010)