Jestřáb kontra Hrdlička
Drama
Československo, 1953, 111 min
Režie:
Vladimír BorskýHudba:
Jiří SrnkaHrají:
František Smolík, Jaroslav Marvan, Vlasta Fabianová, Taťána Vavřincová, Vlasta Fialová, Jan Pivec, František Kreuzmann st., Josef Bek, Jiří Steimar, Eva Klenová, Zdeněk Kryzánek, Vladimír Jedenáctík, Gabriela Bártlová - Buddeusová, Anna Melíšková, Vladimír Hlavatý, Zdeněk Řehoř, Alois Dvorský, Jiřina Šejbalová, Josef Bělský, Oldřich Musil, Světla Svozilová, Karel Hovorka st., Gabriel Hart, Milada Gampeová, Emil Dlesk, Antonín Soukup, Věra Váchová, Fanda Mrázek, Josef Příhoda, Vladimír Řepa, Bohumil Machník, Stanislav Langer, Anna Pitašová, Manon Chafour, Bedřich Füsseger, Antonín Vilský, Ladislav Mandík, Stanislav RemundaObsah
-
Český hraný film je natočen podle známé stejnojmenné povídky Svatopluka Čecha. Film ukazuje poměry v Čechách v druhé polovině minulého století, kdy maloměstští úředníci, jakým byl Hrdlička, podléhali v boji s dravci nastupující velké finanční a průmyslové buržoasie, kterou representuje Jestřáb. (Filmový přehled)
Český hraný film je natočen podle známé stejnojmenné povídky Svatopluka Čecha. Film ukazuje poměry v Čechách v druhé polovině minulého století, kdy maloměstští úředníci, jakým byl Hrdlička, podléhali v boji s dravci nastupující velké finanční a průmyslové buržoasie, kterou representuje Jestřáb. Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Brouk
Asi nejzápornější (možná jediná????) Marvanovo role, co si pamatuji... Brrr... byl přesvědčivý(26.9.2004)
-
Ej Hlemýžď
Jeden z mála filmů, ne-li úplně jediný, kde J. Marvan vystupuje v jednoznačně záporné figuře tvrdého finančníka - lichváře.(6.8.2003)
-
ripo
Povídka „Jestřáb kontra Hrdlička", zároveň s „Výlety pana Broučka" a „Písněmi otroka", má v tvorbě Svatopluka Čecha, tohoto básníka dobré pohody, zvláštní postavení. Nelze ovšem popírat, že by Čechova tvorba nepatřila k předním dílům našeho písemnictví. Avšak pro idylický pohled autora „Ve stínu lípy" byl úmyslně přehlížen ostrý sociální motiv „Písní otroka", sociální a národní znění „Lešetínského kováře", pro úsměvnost vyprávění nebyl slyšen satirický výsměch měšťáctvu v „broučkiádě". Stejně tak napovrch klidné, zdánlivě idylické vyprávění povídky „Jestřáb kontra Hrdlička" nedávalo vidět její kritické rysy, které odhalovaly dravost rychle sílící velkoburžoasie, pohlcování krátkozrakého maloměšťácka velkokapitálem a zároveň i degenerační úpadek šlechty a její spásonosný útěk k průmyslovému podnikání. Pronikavý společenský postřeh, to je onen faktor, pro který je tato povídka dnes stále svěží, stejně jako „broučkiáda" a „Písně otroka" a některé další práce. — Scénář filmu „Jestřáb kontra Hrdlička" zpracoval Ota Hofman, posluchač filmové fakulty AMU; je pro nás radostnou událostí, že opět máme film, na kterém se podílel scénárista z nastupující generace filmových umělců. Bylo by ovšem nesprávné pro tuto skutečnost mhouřit oči nad nedostatky filmu, jichž není málo. Scénáři je možno vytknout rozvláčnost děje a zejména problematický závěr, který dost těžkopádně a nepřesvědčivě dokresluje Čechovu předlohu. Ani režisér se nepostaral o to, aby patřičně vynikla dramatická místa příběhu; celý film je veden ve výrazné sice, ale neměnné tónině bez patrnějších kontrastů. — Přes tyto nedostatky je však možno říci, že film svůj úkol splní dobře. Filmový přehled 46/1953(14.12.2008)
-
NinadeL
Srovnatelná obludnost s Morálkou paní Dulské. Tohle mělo vyjít jako dvoj DVD...(10.3.2009)
-
raroh
Sice mám dojem, že kdyby se režisérské práce ujali Václav Krška, Jiří Krejčík nebo Jiří Weiss, výsledek by byl přesvědčivější, ale i tak jde o slušnou adaptaci, v níž mě nejvíce baví Pivcova role bohémského šlechtice Romanova a Fabiánové snobská (i když šlechtického původu) manželka slabocha Hrdličky. Okouzlující je erotizující scéna před pokusem o znásilnění, kde Vlasta Fialová opět ukazuje svoji tělesnost, bezchybné jsou pro mě hlavně scény bálů (a pak baletní vystoupení v salonu Supovského) a karbanových doupat. Dobová kritičnost vůči světu jestřábího kapitalismu myslím zas až tak moc nezastárla (pomineme-li vizionářský závěr), podobné praktiky stále žijí či znovu ožívají. Přesto lituji, že si roli lichváře nezahrál Jiří Plachý místo Jaroslava Marvana.(2.4.2010)
-
Beastmaster4
Film o lidské krutosti a hamižnosti. Jaroslava Marvana jsem v záporné roli snad nikdy neviděl, takže jsem byl hodně překvapen. Hamižného "bankéře" Jestřába zahrál na výbornou. František Smolík hraje pana Hrdličku, který nezvládá těžkou situaci té doby a prodává svou duši ďáblu a to Jestřábovi, od kterého si vícekrát půjčuje za velké úroky. Rodina Hrdličkových žila na Supovském zámku a byli bohatí. Pan Hrdlička ale přichází o práci a rodina se musí uskromnit, manželce se ale bojí přiznat, že jsou chudí a tak si půjčuje peníze od pana Jestřába. Nezvládá ale splácet vypůjčené peníze, natož velké úroky. Tím začíná případ Jestřáb kontra Hrdlička, který odstartuje řadu nešťastných událostí. Knihu Svatopluka Čecha jsem nečetl, jen její obsah kdesi na internetu a tak vím, že konec je ve filmové podobě dost zkrácen a je od té knižní trochu odlišný. I tak ale film ukazuje rozdíly mezi lidmi dokonale a stejně tak ukazuje jejich dobré i zlé vlastnosti. Jde přesně o ten druh černobílého poválečného filmu, který s přehledem strčí do kapsy dnešní filmová dramata. Jsem rád, že mi tenhle film neunikl (protože do dnešního dne jsem o něm vůbec nevěděl) a 100% ho řadím mezi nejlepší staré české filmy.(1.1.2012)
