Daddy, hlava rodiny, se ve věku 65 let podrobí vážné operaci srdce. Manželka s ním odjede na jih Francie, kde se o něho stará a dozírá na striktní dodržování správné životosprávy. Jejich citový vztah už dávno skončil, a tak Daddy přivítá příchod dcery Caroline, která má trochu jiný názor na otcovu rekonvalescenci. Film je utkaný z drobných maličkostí, které člověka váží k životu, které tvoří most od jednoho k druhému. Dny, poznamenané jistotou blížící se smrti, jsou o to intenzivněji prožívané. Impresionistický obrázek je naplněný citlivostí, ale i smířením a vyrovnaností. Film je přesný ve vyjádření pocitů, působivý a ... (zobrazit celý text)
Film s výstižným názvom plný nostalgie. V každodenných rozhovoroch dcéra s otcom a matkou spomínajú na čriepky zo svojho života. Mohol by to byť príbeh hocikoho z nás. Po čase sa asi len veľmi ťažko rozpomenieme, o čom tie rozhovory boli a po dlhšom čase aj to, že sme taký film videli.
Hodně dlouhých sto minut – vlastně stodvacet, protože bez dvou resuscitačních přestávek bych se tímhle filmem asi neprokousal. Daleko horší je, že ve mně nevyvolal vůbec žádný pocit – dokonce ani tu avizovanou nostalgii.
