Justine de Sade

Podle názvu byste měli pocit, že tohle bude film, který bude pořádně peprný, nebo ještě lépe řečeno, tohle bude film, kde uvidíte nějaké ty praktiky, které nejsou pro každého normální, alespoň v posteli. Ale nebýt poslední části, která je už trochu divná, ani nevíte, že to má cokoli s markýzem de Sadem společného. (02.02.2017)

Abychom si rozuměli - se žánrem nemám problém. Ale s těmi topornými herci a naprosto nereálným "zasouváním" údů z úhlů a pozic, které nejdou ani za velkého mazání, natož nasucho, jak to předvádí zde. Herci vypadají, že to asi nikdy nedělali, protože by si museli nafackovat, za tu tragikomickou parodii na sex. Takže odpad. (06.06.2011)

Román Markýze de Sade se dočkal několika zpracování (vč. režiséra Jesse Franca), ale tento film se asi nejvíce blíží klasické předloze. Když jsem před více než padesáti lety četl ošmatanou okopírovanou knihu, netušil jsem, že se dočkám příběhu ve filmové podobě a to několikrát. Kdybych předem nevěděl o režii Claude Piersona, šacoval bych zpracování právě na makera Franca, i když ten by se asi nespokojil s decentním scénami, jak také ve svých filmech předvedl. Mně se film líbil, ale chápu tvrdé odsouzení zdejších komentářů, když nemají k příběhu žádný vztah a vzpomínky. (31.10.2020)

Film jsem dostala jako doplňkový vánoční dárek, ale skončil v popelnici. Nic na něm nebylo dobře, špatné herecké výkony, špatný příběh - hotový nesmysl, každé děvčátko i seberetardovanější by se poučilo mnohem rychleji, špatné skoro porno, nesmyslný rádobyděj. Díky pro hloupé dokonale matoucímu zdání, že ve středověku snad by to bylo možné, pokud by se našlo nějaké takové dokonalé potroublo, dávám lepší odpad. (29.12.2011)

Alice Arno prostřednictvím postavy Justiny vypráví divákovi dobovým jazykem příběh plný bolesti, ponížení a zrady z pera Markýze de Sade. Justina je značně naivní a bohabojná, osiřelá mladá dívka, jejíž příběh začíná hledáním útočiště u jednoho z nejbohatších mužů Paříže. Ten, ostatně jako většina mužských protagonistů snímku, si na oplátku žádá rozkoš, kterou může Justinino mladé tělo muži poskytnout. Justina odolává a nastupuje jako služebná k místnímu lichváři, jehož požadavky nejsou sice tělesné, ale také se neslučují s dobrými mravy. Bohabojnost a pevná vůle dostává Justinu paradoxně do vězení, kde si jí všimne členka loupežnické bandy a společně prchají. Zdálo by se, že krutým ranám osudu by mohl být konec a panenská čest Justiny by mohla být zachována. Ale opak je pravdou. Nyní si Justina bude muset projít velmi trnitou cestu a odolávat tělesným i duševním ranám od mužů všech vrstev tehdejší společnosti, počínaje členy loupežnické bandy, přes oloupeného pocestného, vážené pány hrabata i lékaře a úctihodnými bratry v kristu konče. Všechny tyto postavy provedou naivní Justinu světem nikde nehraničící perverze a bolesti, kde převládá názor, že muž může zacházet se ženou, jak se mu zlíbí, protože jí příroda záměrně k tomu stvořila slabší, kde muž může zpravit ze světa své dítě, protože ho přivedl na svět či kde incest je zcela přirozenou věcí. Navzdory zážitkům si Justina stále zachovává své představy o světě slušnosti, cti a bohabojnosti. Snímek i přes delší stopáž, díky doprovodu skvělých hereckých výkonů a vkusně vybrané hudby, nemá šanci diváka nudit. Nahota i perverze jsou zobrazovány pro otrlejšího diváka decentní formou, a i přes to působí velmi realisticky. Není se co divit, že se dílko v době svého vzniku stalo trnem v oku cenzury. U mě s přehledem za čtyři poctivé hvězdy. (13.03.2011)