Tanková brigáda
-
Tank Brigade, The
Válečný / Drama
Československo, 1955, 93 min
Režie:
Ivo TomanHudba:
Jiří ŠustHrají:
Otomar Krejča st., Bedřich Prokoš, Martin Růžek, Vladimír Bičík, Gustav Heverle, Jana Dítětová, Július Pántik, Ota Sklenčka, Josef Hajdučík, Zdeněk Dítě, Jiří Sovák, Rudolf Deyl ml., Vojta Plachý - Tůma, Oldřich Lukeš, Ján Bzdúch, Jiří Vala, Otylie Beníšková, Ladislav Boháč, Miloslav Holub, Oldřich Velen, Vítězslav Vejražka, Miloš Nedbal, Jiří Dohnal, Josef Bláha, Vlastimil Fišar, Antonín Šůra, Adolf Král, Jaroslav Zrotal, Oldřich Hoblík, Zdeněk Jelínek, Jaroslav Cmíral, František Miroslav Doubrava, Otakar Vážanský, Lujza Grossová, S. Poloniová, Milan Vágner, Jiří Zvěřina, Osvald Albín, Josef Bartůněk, Olga DoležalováObsah
-
Výpravný válečný film mapuje osudy tankové posádky na nejtěžším úseku bojové cesty První československé samostatné brigády. Sledujeme i osud jejího velitele - četaře Juraje Klimku. V době krvavých bojů o Dukelský průsmyk se mu nevyhne láska a ukáže se, že za maskou suveréna je ve skutečnosti plachý a citlivý člověk. Ve válečných scénách účinkovali tři tisíce příslušníků Československé lidové armády. (oficiální text distributora) -
Barevný umělecký film Armádního filmu o bojích I. československe tankové brigády po boku Sovětské armády za druhé světové války. V Sovětském svazu se za války vytvořila a vycvičila československá tanková brigáda. Zasáhla velmi úspěšně do bojů o Kyjev, Rudu, Čerňachovo i Bílou Cerkev a proslavila se v bojích o Duklu i Ostravu. (Filmový přehled)
Komentáře uživatelů k filmu (23)
-
gouryella
Bohužel film je příliš zatížen do očí bijící komunistickou propagandou - prozápadně orientovaný tankista (Martin Růžěk) je zobrazován jako ten největší zbabělec, a tak jediným kladem zůstavájí některé bojové scény, do kterých byla v době natáčení nahnána snad celá Československá lidová armáda.(26.12.2005)
-
Malarkey
Na film jsem narazil náhodou hned na jeho začátku, kdy mě zaujala neskutečně obrovská masová scéna uprostřed války, ze které jsem válku cítil, jako hodně dlouho ne. To vše odehrávající se v kulisách rozbouraného města...ano, v tu chvíli jsem si opravdu pomlaskával, byl neskutečně spokojený a bál se nejhoršího. Tedy toho, co mělo přijít dál. Prostředek filmu tak nezklamal, nudil, nezajímal a hlavně furt porovnával kapitalistické svině a rudé kurvy, kdy vítěz byl naprosto zřejmej. Tu část jsem tak nějak přeskočil, s tím, že mě zajímá, co tvůrci ještě ukážou a na konci toho ukázali opět docela dost, když českoslovenští vojáci bránili Ostravu a do toho se přimotala ruská síla. Věrohodnost super, rozbombardované scenérie na československý film neuvěřitelné. Propaganda až na závěrečnou větu "kupředu soudruzi" se dala jakžtakž přežít. Celkově vzato, za úvodní a závěrečnou scénu to stojí za to vidět.(16.12.2011)
-
ripo
„Tanková brigáda" je prvým filmovým dílem, které oslavilo hrdinně boje našich jednotek po boku Sovětské armády. A přestože jde o úplně novou thematickou oblast, v které náš film nemá žádné zkušenosti, vyšlo z rukou tvůrců tohoto filmu dílo dobré. Autoři zvolili formu široké historické fresky a tomuto záměru podřídili celkovou komposici díla. Mohli tak ukázat nejen hrdinství vojáků a jejich osudy, ale i celé politické pozadí bojů brigády, intriky londýnské vlády i boj Komunistické strany Československa za konečné vítězství nad fašismem na všech frontách. Vznikl tak film politicky úderný a umělecky přesvědčivý. Filmový přehled 36/1955(8.10.2009)
-
NinadeL
Již méně důrazný Dohnalův Klement Gottwald podruhé!(2.3.2009)
-
zlabus
Naprosto hrozná bolševická propaganda, u které člověk nevím zda se smát, či s hrůzou kroutit hlavou nad tím, že tohle někdo myslel vážně. Jediným plusem jsou pak bojové scény, na kterých je velice poznat, že film vznikl ve spolupráci s československou lidovou armádou. ;) 30% P.S.: Viděna 93 minut dlouhá verze vydaná Filmexportem. (Celkem by mě zajímalo, kde by byla k sehnání 114 minut dlouhá verze)(7.3.2011)
-
Terminus
Válečný film, na jehož výrobě se podílel (jako umělecký poradce) i František Vláčil . Ve zcela neinvenčním zpracování je divák zahrnut nesmyslně nasnímanými bojovými scénami (proč střílejí plamenomety do vzduchu a exploze nezanechávají krátery?) a diskusemi o budoucnosti tankové divize i národa (plakátové vypodobnění exilových politiků je zvláště "zábavné"). Film vrcholí scénami osvobození Ostravy, z nichž některé se natáčely na autentických místech. Postava Miloše Sýkory je založena na muži, který skutečně zachránil most před výbuchem, a umožnil tak vjezd spřátelených vojsk do města (most dnes nese jeho jméno). Ve skutečnosti však první tank vjel do Ostravy z druhé strany mostu, než je ukázáno ve filmu. Jiří Dohnal si po odporné Výstraze zopakoval roli Klementa Gottwalda - s výsledkem ještě podivnějším něž ve zmiňovaném filmu. "Národně výchovný" škvár 50. let...(2.5.2005)
-
Marthos
Události druhé světové války se staly logickým privilegiem poúnorového filmu, jehož vedoucí představitelé získali neomezenou moc manipulovat s historickými fakty podle vlastního zkreslujícího náhledu. K desátému výročí osvobození byla připravována monstrózní barevná rekonstrukce válečných operací z přelomu let 1944/45 s maximální podporou všech armádních složek a tehdejšího ministra obrany Alexeje Čepičky, který celý projekt osobně zaštiťoval. Historické události od bojů o Dukelský průsmyk po vstup sovětských vojsk na Moravu jsou ovšem tendenčně zkresleny pomocí vedlejších dějových linií, v nichž je vykresleno pletichaření členů londýnské exilové vlády, které ve filmu jde pouze o udržení mocenského aparátu a nikoli o podporu českých vojáků. Stejně schematické je ztvárnění kladných postav, kteří jsou zpodobněni jako přívrženci komunistické politiky (vedle osvětářského důstojníka, hraného Bedřichem Prokošem tak působí ve výsledku i zprvu nejednoznačná postava Otomara Krejči). Mnohem zajímavější a herecky vrstevnatější jsou záporné figury, reprezentované jak příslušníky československé armády (kapitán Renč Martina Růžka a generál Hasal v podání Ladislava Boháče), tak nacistického wehrmachtu (nařvaný důstojník Vítězslava Vejražky, který ne náhodou připomíná Šéfa z Botostroje). Úsměvným bonbonkem je pak postava Klementa Gottwalda, kterého podruhé ztvárnil Jiří Dohnal s pomocí latexové masky, jež byla pořízena na základě posmrtného odlitku. Skutečně jediné, co dnes opravňuje si BRIGÁDU připomínat je stále fascinující a technicky nepřekonané aranžmá válečných sekvencí. Objektivně se ale jedná o lživý produkt vládnoucí Komunistické strany.(8.5.2010)
-
Thomassi
Československý válečný velkofilm pojednává o 1. československé tankové brigádě, která bojovala na východní frontě, v bojích o Československo přes Duklu až po ostravskou operaci. Po shlédnutí mám rozporuplné pocity. Po filmařské stránce celkem slušné, ale co na mě zapůsobilo, byly hodně dobře natočené bitvy, na tu dobu rozhodně ano. Dost mě překvapilo také, jakou techniku filmaři použili. Protože pušky MP44, Panzer IV nebo StuG se ve filmech často nevidí. A mám dojem, že jsem tam místami zpozoroval i německý tank Panther, což je ve válečné kinematografii unikát. A ještě bych vyzdvihl výkon Júliuse Pántika coby velitele tanku, ten se mi fakt líbil. Na druhou stranu, co se týče historické pravdy, tak to jsem si zase vyslech ty propagandistický žvásty a to, jak byli vykresleni západní Spojenci, fuj. To, že Spojenci chtěli rozpustit 1.ČS tankovou brigádu proto, aby po válce nebyli žádní komunisti v tankové armádě? Je tohle normální? To se mohlo zrodit jen v primitivmí hlavě. Proto po historické stránce bych tomu vpálil hned z místa odpad!, protože z pravdou z politickýho hlediska to nemá nic společnýho. Ale za ty bitvy dávám 4*, což dohromady dělá 2*.(6.8.2010)
-
zette
Jednostranne a velmi zavadejici valecne dilo z nasich luhu a haju. Temer kazdy rozhovor je skutecna " perla ", o to vice jsem ale presvedceny o budouci hodnote tohoto snimku. Je to totiz dvousecna zbran, ktera ukazuje nejen pohled na dejiny konce druhe svetove ( i kdyz z casti zkreslene ), ale take pohled na propagandu komunismu v letech padesatych ( zde uz plne autenticke ). Vykony hercu jsou jake jsou, ve valecnych filmech malokdy nekdo vynikne a neni to tolik naskodu jako treba u dramatu. Sceny na bitevni pole jsou ale pastvou pro oko fanouska tohoto zanru. Je jasne, ze tomu dost pomohl rok nataceni, i tak film pripomina svou vypravou filmy sovetske. Povinnost videt, nazor at si udela kazdy svuj. Zabery z Ostravy mi udelaly radost.(10.10.2010)
-
ryba443
Propagandistická slátanina nejhrubšího zrna. Jednoduché schématické postavy a dialogy, zcela odpovídá době vzniku. Na svojí dobu slušné bojové scény. Hlavní důvod, proč se stojí za to podívat na toto "veledílo" je použití velkého množství originální a tehdy ještě dostupné německé válečné techniky (Pzkpfw IV, Pzkpfw V Panther, StuG III, čtyřče 20mm FLAKu...), kterou pohromadě nikde jinde asi už asi neuvidíme, byť ani zde nejsou záběry na ní nijak dlouhé.(18.9.2010)
-
Bobek27
odpad!Promiňte, ale tento film je pouze velký, rudý, komunistický cirkus! Tak jak se chovali v tom filmu, tak tak se nikdo normální nechová. Měl jsem co dělat, abych se na film dokoukal. Každopádně už ho nechci nikdy vidět!(21.8.2008)
-
klúčik
Hrozná propaganda... Výroba vojenský film, rok vzniku 1955 - to je "záruka" ... 10% pre tie masové scény..(9.9.2011)
-
Big Bear
Propaganda zabalená do pancířů tanků T34. Hvězda za snahu o válečný film, a hvězda za užití skutečné bojové techniky. Spíše z tohoto ohledu má dnes snímek nějakou cenu. S tím ale soudruzi asi nepočítali....(1.8.2011)
-
Kovaja
Bojové scény mohly být trošičku propracovanější,ne jenom střelba tanku na dálku a neustálé popojíždění.Bojové scény z dobívání Ostravy však nemaj chybu a odvaha J.Valy byla doslova ukázková.Takoví lidí si zaslouží uznání a čest a né naparující se důstojníci co veleli operacím někde z bunkru a zbírali za jednotky pouze metály.Vím že to nebylo pravidlem ale bohužel bylo.jinak o propagandě se radči bavit nebudu,byla prostě taková dobatak to tak musíme brát.Růžek za postavení proti komunismu byl vylíčen jako největší slizák:-)))(5.7.2009)
-
Všežrout
Představitelé západního odboje zde dostávají opravdu na frak. Čím však film vyniká je masovost válečných scén a nebývalé množství autentické německé techniky, už jen díky tomu stojí za zhlédnutí.(9.5.2010)
-
iMilan
odpad!Komunistický průplach mozku.(14.6.2010)
-
ChickenPate
Navzdory velmi silné komunistické propagandě se jedná o dost solidní film. Jde vidět že s tanky jezdí opravdoví profesionálové a moc se s tím nemažou. Škoda těch vojáků SS na Dukle (ve skutečnosti tam nebyli). Zajímavostí je, že v tomto filmu jako jediném na světě (!!!) je u herece použita uniforma Leibermuster, která se do dnešních dnů zachovala jen v několika málo exeplářích. Díky tomu je taky film znám mezi odbornou veřejností v Evropě i Americe.(13.10.2010)
-
Kakho-oto
V tomto filmu je opravdu dost komunistické propagandy (chudáci "zápaďáci, z nichž byla řada v době natáčení v lágrech a ve vězeních). Odpovídající vojenská technika, výprava a výkony některých herců tento film udržují na jakés takés úrovni. Zajímavostí je zakomponování osobnosti Miloše Sýkory do děje filmu. 45-50 %(19.1.2011)
-
drankeryth
Tak na tento film som sa nesmierne tesil, lebo je o tankistoch, ktorych ja mozem:) Po prezreti filmu az do zaverecnych tituliek musim napisat, ze to bolo pre mna hlboke sklamanie, ake to bolo nezaujimave a plne hlasiek ospevujucich komunizmus na kazdom kroku. Este na zaciatku filmu som tomuto vojnovemu filmu daval sancu, ze to asi bude dobry vojnovy film, ale plynutim casu dopredu ma len utvrdilo, ze to bolo nezaujimave a hlavne plne dialogov nie moc putaveho typu, ze by ste kazde ich slovo hltali s otvorenymi ustami. Skor sa pri tom zivalo a nadavalo, ze co to vypustili bratia komunisti do sveta. Jednu z hlavnych uloh si aj zahral Julius Pantik este v mladsom vydani v podani velitela tanku pomenovaneho Janosik:) Velka skoda bola, ze sa film viac nesustredil na tie hromadne bitvy uprostred krajiny, ktore fakt vyzerali, ze tvorcovia filmu mysleli na vsetko a bolo to prevedene na skvelej urovni. Aj to samotne dobijanie sa mestom Ostrava mohli viac rozviazat a nie len ukazat prechod cez ten most. Keby toto vsetko urobili tak, ako si to myslim ja a nie len film obkecavat neatraktivnymi dialogmi, tak by z filmu vysiel megafilm, na ktory by som velmi rad spominal. Takto z toho len vznikla taka atrapa na vojnovy film, kde to vsetko nejako divno posobi na mna a preto si len podla mna zasluzi velmi nizke hodnotenie. Sorry, ale ja to tak citim a nic to nezmeni na mojom finalnom verdikte.(1.2.2012)
-
mrLotus
K tomu není potřeba žádného komentáře!Stačí si přečíst rok vzniku!(17.9.2011)
