Váhavý střelec

Ale jo. Tak trochu srandovní film. V každém případě se dá na to dívat a to zrovna pan Tříska nepatří k mým oblíbencům. Ale je to zajímavé i z hlediska vojny, tehdejší paragáni jsou dobří. Herci hráli to, co měli, nic zvláštního nebylo k předvedení. A jen tak mimochodem, jasně, že je celý příběh nesmysl. Ale zábavný. (01.10.2016)

"Jak to chodíte, člověče? To chcete být výsadkářem?" Já jsem si tedy celkem jist, že životním snem kuchaře parašutisty vojína Něničky zase tak moc není touha být výsadkářem. Daleko raději by běhal s učitelkou Evou po rozkvetlých lukách. Než k tomu však dojde, tak z něj vojna musí udělat chlapa a plnohodnotného vojáka ČSLA, který bude odhodlaně bránit svou socialistickou vlast. Tohle je totiž vojna, jakou jsem nepoznal. Chápaví velitelé, kamarádští mazáci a nevyspěle vtipkují nováčci. Za mě to bylo tak nějak naopak, ale já jsem sloužil vlasti na skutečné vojně a ne v agitačním filmu. Tohle byla prostě nuda, kterou nezachránily ani jinak celkem podařené Marvanovy výstupy. (30.12.2015)

„Tady skáčou i psi.“ Váhavý střelec je velmi hloupoučká agitka, která ukazuje vojnu plnou sympatických a správných chlapců v atmosféře bezstarostného dětského tábora. Parašutisté pěkně cvičí, skáčí a všelijak dovádí a ještě se u toho stihnout zasmát. Do toho sledujeme trampoty k uzoufání nesympatické postavy, kterou dostal chudák mladý Tříska. Jeho problémy mě nijak nebavily, navíc když každý tuší, jak to s tím chlapcem nakonec dopadne. I když má film jen hodinku a čtvrt, táhnul se, jak tuhý sliz a neměl konce. Jediným světlým momentem byly zajímavé záběry krajiny z letadel a cvičná vzducholoď. (29.01.2022)

Slušná komedie z vojenského výcviku, který byl do roku 1989 pro všechny zdravé kluky povinný. Na vojnu se vždycky nadávalo, ale taky mezi chlapy často vzpomínalo. Kluci se tam naučili pořádku a disciplíně. Nepovažuji to za agitku a nemám představu, jak by nás dnešní zpohodlnělí počítačoví bojovníci v případě nutnosti ubránili. Herecké výkony byly dobré, Marvanův nejvíc. Na filmu jsou roky znát, technická kvalita nic moc, ale příběh nenudí i když je určen hlavně pro ty, kteří tu dobu pamatují. (02.01.2016)

Jan Tříska ve své první filmové roli ve snímku z vojenského prostředí, který ve své době sloužil jako filmová agitka známého rčení, že vojna dělá z chlapců skutečné chlapy. Název snímku se může zdát podivný, když jde v příběhu o parašutisty, ale faktem je, že se jedná o psychologické označení nerozhodného či váhavého člověka. A takového si Jan Tříska tímto zahrál. Nejvíce však stejně vyniká energický Jaroslav Marvan v roli jeho starostlivého otce, dělajíc všechno proto, aby mu vojnu co nejvíce ulehčil. Naopak jeho protipólem je mladá učitelka, kterou si zahrála Marie Tomášová. Ta je právě tou výchovnou agitační figurkou na šachovnici. Takže tu máme vojína Martina Něničku se strachem na vojně skočit na trenažéru, natož z letadla, jeho otce Jakuba Něničku snažící se mu vojnu ulehčit a učitelku mateřské školy Evu, která naopak svou výchovnou učitelskou náturou chce, aby z Martina něco bylo. Tím je dána spíše úsměvnost až směšnost vzniklých hysterických situací právě ze strany Evy. "Já jsem myslela, že se na vojně změní. Že už nebude taková bábovka. Já jsem chtěla muže a ne koblihu." Přece nebude mít vztah s někým, kdo má na vojně strach. Inu, typická tvůrčí padesátá léta. Natočeno je to však dobře v plné zábavně odlehčené formě. Co se týče vojenského prostředí ale odlehčené až moc, což pozná i ten, kdo na vojně nebyl. Rčení, že vojna není kojná, tady rozhodně neplatí. No, berme to skutečně jen jako úsměvnou agitační komedii v rámci vojenské, tehdy dvouleté, služby, která rozhodně svůj smysl, což chlapcům musely dávat najevo i jejich dívky. Nic víc, ani nic míň vtom nalézt nelze. (08.09.2022)