Maléna

Thx to oli.G se mi dostal do rukou můj první Tornatore. A bylo to první setkání z druhu nezapomenutelných, a to rozhodně nejen proto, že Monica Bellucci má k bohyni prvních chlapeckých lásek tak blízko jako moje přítelkyně k dokonalému zpodobnění štěstí a lásky a vůbec, že ano, co si budeme povídat;) Není ta zamilovanost fajn?:) Hormony holt dělají svoje:)) A dost už o ženách, i když to u Malény asi bude problém...Maléna je po všech stránkách lidský film, skutečně uvidíte všechno co (někdy bohužel) není lidem cizí...italské přístavní městečko za druhé světové války se stává kulisou romantického příběhu tak jedinečného jako je sama první chlapecká láska, která by mohla být tím co kluka mění v muže, ale zároveň neopouští dětinskou rozvernost italského temperamentu, za nímž je schováno cosi co nejde popsat, ale je to v Renatově otci. A jako vždy když se sešli Giuseppe Tornatore a Ennio Morricone, i tentokrát je nejen na co se dívat, ale i co poslouchat...je na čase skončit, stejně se pokouším vylíčit něco co není možné slovy obsáhnout. Takže 100% a dost. (30.04.2005)

MALENA ve mně vyvolává vzpomínky na AMARCORD. Je to tedy další "vzpomínání na vzpomínání ve vzpomínání". Myslet si, že tu jde o nostalgii za zašlou dobou prvních lásek a zrodu erotického vnímání světa by bylo zpozdilé. Naopak - dětský pohled na mussoliniovskou Itálii činí tehdejší společnost sicilského maloměsta pro vnímavé české oči až úděsně blízkou. Lidská malost je však nejen hrozná, ale i limitovaná; její přílivy a odlivy umožňují vcelku slušné žití i velmi obtížně "skousatelným" lidem. Malenina krása je závojem, do nějž je to často opakované a právě proto tolik potřebné hodnocení krás, ale zejména bolestí tohoto světa tak palčivě nutné a nenahraditelné. Nesporná krása Moniky Bellucciové činí toto poznání zváště silným a přitažlivým. Právě proto, že ho není nikdy dost. (15.08.2010)

Poměrně drsné drama odehrávájící se za druhé světové války v jednom malém italském městečku. Atmosféra mezi lidmi a vůbec celého města je vybudována naprosto perfektně. Podmanivá hudba od génia Ennia Morricconeho opět nemá chybu, tenhle člověk snad neumí složit špatnou melodii. Další co mne velmi zaujalo je perfektní kamera, obvzláště dlouhé scény natáčené na jeden zátah. Monica Bellucci přesvědčila, že krom toho, že je neuvěřitelně nádherná, umí i výborně hrát. Zatím se jedná o její životní roli a mám takévý dojem, že ji jen tak nepřekoná. Představitel malého chlapce podává, i přes svůj nízký věk, kvalitní výkon. Hodně solidní filmový zážitek, který každému doporučuji. Čtyři a půl hvězdičky....... (17.07.2008)

Originální nápad – film o mladé ženě během 2. světové války, ale podaný očima mladého kluka, kterého rajcovala. Vadila mi přehnaná italská expresivnost a oprsklost. Oproti tomu ji vyvažovaly přirozené – v Hollywoodu nemyslitelné – dialogy. V druhé půlce se začne být děj trochu fraškovitý, ale závěr to zachraňuje. SPOILER: Mj. se v něm ukazuje lidská ubohost a pomstychtivost, podobně jako v Musíme si pomáhat. Závěrečná melodie mi lehce připomínala něco mezi soundtrackem z Jurského parku a Harryho Pottera. # „Pietro, už tři dny nejí!“ „V Sovětském svazu nejedí vůbec!“ # [viděno: d. c. verze, monitor, 5.1] # příběh **** | hudba **** | humor * | akce - | napětí * | pustil bych si znovu *** (12.01.2014)

Príbeh mladého chlapca zamilovaného do ženy, ktorej jediný problém je v tom že je krásna, odohrávajúci sa počas druhej svetovej vojny vo fašitickom Taliansku, v neveľkom tradične nábožesky založenom Sicillskom mestečku. Potrytectvo, puritástvo, závisť v ženských očiach, nenásytné mužské pohľady a všadeprítomné klebety, ktoré Malene znepríjemňujú smutný život vdovy a na druhej strane chlapec krorý by zniesol modré z neba, dospievajúci, s cholerickým otcom, neporozumený, túžiaci po nedosiahnuteľnom a snažiaci sa pomstiť každu krivdu na žene z jeho snov a predstáv. Plné nenásilných emócii a sršiace čistou filmárčinou + citlivá Tornatoreho réžia, tradične výborná Morriconeho hudba a pre mňa veľké prekvapenie. Vrelo doporučujem. (14.06.2005)