Vojna a mír IV: Pierre Bezuchov
-
Vojna a mír IV
-
Vojna i mir IV: Pierre Bezukhov
-
Vojna a mier IV
Drama
Sovětský svaz, 1967, 96 min
Režie:
Sergej BondarčukObsah
-
Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa svaté. Napoleon marně očekával uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného a téměř zcela vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě, aby zabil Napoleona – on sám přitom buď zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy...
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)
Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa svaté. Napoleon marně očekával uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného a téměř zcela vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě, aby zabil Napoleona – on sám přitom buď zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy...Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
DaViD´82
Tentokrát se na nic nečeká a hned úvodní kvapné vylidňování Moskvy, následná okupace, požár i válečná zvěrstva jsou vůbec nejsilnější pasáží celé Vojny a míru. O technické kvalitě, přelidněných scénách či čarukrásných kamerových kompozicích se netřeba rozepisovat, to vše je při starém a tedy nedostižně kvalitní. Bondarčuk exceluje jak na režisérském postu, tak (konečně, chtělo by se dodat) i před kamerou. Problém tkví v poslední půlhodině. Nechápu proč po sedmi letech monstrózní práce a šesti a půl hodinách děje vše zahodit a nechat odeznít bez jakéhokoli dopadu. Paradoxně tak celá sága končí jak začala. Nezáživnou pasáží o ničem. A to je ohromná škoda, která zbytečně kazí dojem nejen této části, ale celé tetralogii.(29.9.2008)
-
Aky
Člověk si při vší úctě a úžasu z celé série musí poctivě přiznat i pocit: tak jsem to zvládl, mám to za sebou. Je to opravdu těžká a velká dávka. Ale když se otočí, je mu jasné, že v něm zůstala řádná porce filmového zážitku nesrovnatelného s žádným jiným. Závěr v samotném konci malinko jako by ztrácel dech, ale možná je to jenom tím, že Bondarčuk netočil pro nás, ale pro své Rusy, kteří věci vidí asi trošku jinak. Nám je jejich patos přece jen méně srozumitelný, a i když se mu usmívám, nemůžu říct, že by byl k smíchu.(28.6.2009)
-
anderson
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 24.9.1972+ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 1.10.1972 (vzťahuje sa k V.časti - nakoľko narozdiel od údajov na ČSFD uviedla ČST 5 - dielny zostrih), réžia českého znenia = BLANKA NOVÁKOVÁ (ČST Praha) (4.1.2012)(4.1.2012)
-
Sir-Filip
K závěru celé série prostě musím připojit komentář! Opravdu ze mě spadla velká úleva poté, co jsem viděl konec posledního dílu. Ne, že by byla tetralogie tak špatná, ale už toho prostě bylo dost. /// Jednoznačně souhlasím s tvrzením, že Bondarčukova postava Piera byla vykreslena nejlépe, zda to bylo scénářem nebo samotným Sergejem, těžko říci. Co se týče série jako celku, pak nejslabší byl první díl, který se zbytečně utápěl v nic neříkajících dialozích. Ten druhý mile překvapil nenudným zpracováním života ruské šlechty. Ve třetím pak přichází dle mě nejlepší ukázka Bondarčukovy režisérské síly, a ta je v bitvách. Bitva u Borodina byla opravdovým nefalšovaným zážitkem s níž snese srovnání snad jen drancování Moskvy v posledním díle. Musím přiznat, že jsem se na filmové zpracování Tolstého příliš netěšil, po jeho shlédnutí ale nemůžu být naštvaný. Bylo to přece jen přes 6 a půl hodiny života a toho člověk litovat nemůže! Jasně místy by neškodilo omezit některé kostrbaté dialogy, ale na svou dobu sklízela "Vojna a mír" slávu filmového světa zcela oprávněně!!! "ENJOY IT !!!"(15.4.2010)
-
MarekT
Asi nejlepší díl celé série. Budu se muset opět opakovat - Bondarčuk zase překonal sám sebe. Tentokrát ale válečné scény byly nahrazeny těmi během požáru Moskvy. Vsadím se, že od té doby, co je tato ruská "matka měst" (tak to zaznělo ve filmu) podpálena, ani ten největší flegmatik nezůstane klidný (a což teprve cholerik, jakým jsem). Takhle jsou ty circa dvě třetiny filmu emotivní a hlavně depresivní. Už v předchozích dílech se mi zdálo, že nejlépe zahraná je postava Pierre Bezuchova ztvárněná samotným vládcem režisérské židličky. Něco mi říká, že sám Bondarčuk si to myslel také. Z jeho tvorby jsem neviděl vše, nicméně zde podává asi životní herecký výkon, v některých scénách znásobuje v diváku strach svojí démoničností. Dále bych se nebál označit Bondarčuka "mistrem paradoxů". Přece jen, už podruhé po sobě si vysluhuje pět hvězd, které bych za normálních okolností neudělil. Zde jsem se často od obrazovky odvracel, abych na to hyperdrama zapomněl. A jestli se nemýlím, tak většinou, asi tak v devíti z deseti případů pět hvězd uděluji těm titulům, na které dokáži upřeně zírat na obrazovku po drtivou majoritu minutáže. Nicméně tohle bude asi ta výjimka. To, že závěr byl vlastně takový happyend, mě narozdíl od DaVIDa´82 potěšilo, přece jen, takovou (pravidelnou) dávku emocí jsem nějaký ten pátek ve filmu neviděl. Stejně tak jsem dlouho neudělil nějakému filmu 100%. Tento film si je bez jakékoli debaty zaslouží.(21.3.2009)
-
okkac
Vynikající první polovina, kdy sledujeme evakuaci a následně i požár Moskvy a popravy zajatců z řad civilního obyvatelstva. Následně však začne být Bondarčuk až přehnaně poetický a trochu nudný. Závěr, i přes hladovějící a ruskou zimou trpící Napoleonovu armádu, tak vyšumí do ztracena.(10.5.2009)
-
pakobylka
O vítězství, které se změnilo v prohru. O Moskvě, "matce všech ruských měst", která strpěla, aby do ní francouzská vojska vstoupila, ale ve skutečnosti se nikdy nevzdala. O neslavném návratu slavné napoleonovy armády, o cestě nepřátelskou mrazivou krajinou, která jakoby sama povstala proti nepřátelům ... A o lidských osudech. Celou sérii spojuje pomalé tempo vyprávění za pomoci jedinečných, podmanivých obrazů kamery, která v poklidných i dramatických okamžicích dokázala vystihnout situaci - i podstatu ruské duše. Z každého záběru je znát nákladnost celého projektu, a musím říct, že Sergej Bondarčuk dokázal každý rubl využít beze zbytku - navíc postavu Pierre Bezuchova zahrál dokonale.(10.2.2010)
-
Jezinka.Jezinka
Poslední část velkolepé filmové epopeje. Ve střídání vojna - mír je tahle část spíš ten mír. Strategický ústup, kdy je nepříteli vydána Moskva, odchod větší části civilního obyvatelstva, velké Napoleonovo očekávání a stejně velké zklamání, které mu člověk škodolibě přeje. Záběry na pusté město (můj oblíbený průhled na chrám Vasila Blaženého, ještě že tenkrát Napoleon nerealizoval svůj plán "vyhodit mešitu do vzduchu"). Hořící Moskva a opětovné setkání Nataši a knížete Andreje. Zajetí Pierra Bezuchova a jeho setkání s Platonem Karatajevem. Kde jen sehnali toho vořecha, když jinak tam všichni měli veleušlechtilé lovecké psy? Horečnaté vidiny knížete Andreje a potom kousek, který pro slzy neuvidíte a vzápětí kombinace štěstí a zoufalství při osvobození zajatců, mezi nimiž je Pierre Bezuchov a smrt Péti Rostova. Stejně jako se Sergeji Bondarčukovi podařilo vystihnout tápání jím hrané postavy, tak se mu jako režisérovi povedlo navodit ambivalentní pocity, které (i v předloze) vyjádřil Michail Illarionovič Kutuzov: Když byli silní, tak jsme je nelitovali, ale teď je politovat můžeme. Také jsou to lidé. Tak, mládenci. Kdo je k nám zval? Dostali na pamětnou. Držkou do hovna! Při závěrečném setkání Pierra a Nataši jsem (velmi vzácně) ráda za odchylku od knihy, respektive za to, že film knihu nenásleduje. Film končí počáteční úvahou, kruh se uzavřel. Vždycky mám na konci stejný pocit a mám ho i u knihy. Klidně bych začala zase od začátku.(9.10.2010)
-
LeoH
A jsme u hořkých konců – aristokrat Bezuchov v rámci utajení obléká nevolnický šat a v kontaktu s chudinou, v pragmatičtějším postoji k realitě válečných zvěrstev a v posíleném vlastenectví nachází skutečnou sebejistotu a odpovědi na své věčné intelektuálské pochyby – tedy, něco takového se nám Tolstoj snaží namluvit, a nevím, jak komu, ale mně je sympatičtější to předchozí kladení otázek. Bohužel tím Pierre trochu přestává být člověkem z masa a kostí a stává se spíš chodící ideou, a zároveň i celý příběh vyznívá jaksi do ztracena. Ale za to Bondarčuk víceméně nemůže, natočil to stejně exkluzivně jako předchozí části, a navíc i skvěle zahrál. — P.S.: Toho pana inženýra kandidáta věd, který dělal české titulky na DVD, pověsit za nohy do průvanu za to, jak tu práci odflákl: mnohokrát opakovaná „by jsme“ a jiné trapné prohřešky proti českému jazyku, evidentně zapomenutá nahozená a nedotažená překladová řešení i různé směšné přehmaty, jako v úvodu, kde za titulkem „hrají“ následují jména postav místo jmen herců. Ten člověk si své peníze nezasloužil. O to větší škoda, že jinak jde o obrazově i zvukově skvěle zpracované disky.(8.2.2010)
-
Lionheart
Tento díl je vzorem pro vyústění série. Je naprosto bezchybný, sugestivní, emocionální, bouřlivý, smutný i veselý. Při sledování mi poklesla čelist. Tak má vypadat třešinka na dortu, zvlášť tak skvělého dortu, jakým je Bondarčukova Vojna a mír.(21.2.2010)
-
rigby
Kutuzov opouští Moskvu, Napoleon vstupuje do vylidněného města. Divák prožívá vizuální orgie způsobené geniální kamerou. Asi nejsilnější díl celé epopeje popisuje také válečná zvěrstva, popravy civilistů, rabování. Ale přichází zima a Napoleonova armáda opouští ve velkých bolestech Rusko. A já si odškrtávám jeden z dlouhých a náročných, ale nezapomenutelných filmových zážitků, který nemám s čím srovnávat.(21.5.2010)
