Všem se daří dobře

Po fenomenálním úspěchu, kterého Giuseppe Tornatore dosáhl s mým oblíbeným Biem Ráj, natočil (za pomoci peněz tehdy hlavně mediálního magnáta Silvia Berlusconiho) příběh starého osamělého muže, který svoje veškeré ambice vložil do svých pěti dětí, za kterými se vydává z rodné Sicílie po turisticky nejvděčnějších italských městech, kde jsou už dospělé ratolesti rozesety. Možná ten příběh znáte z remaku s Robertem De Nirem. Potenciál pro doják o zpřetrhání rodinných vazeb obrovský, tak, jak to máme od režiséra rádi. Bohužel mě ze všech jeho dosud viděných filmů dostal nejméně. Může za to hlavně tezovitý scénář a na poměry Tornatoreho dost strnulá režie. Střet staromilského světa a jeho zásad, které dětmi, selhávajícími jak v rodinných, tak společenských a pracovních rolích, nemohou být naplněny, působí dost uměle a neživotně. Některé scény (přepadení hlavního hrdiny, tj. penzionáře Mattea, jeho podivné zatčení atd.) působí hodně vykonstruovaně a zpracováním i televizně. Nejzajímavější je konec filmu a konfrontace Mattea s realitou zbavenou přetvářky, ale i tady cítím dluh oproti jiným Tornatoreho počinům, kde bývá vyústění silnější. Navzdory dobrotivým očím starého Maestra Marcella Mastroianniho protentokrát nemůžu zaokrouhlit nahoru. (03.10.2013)

Hlavne dve veci na mňa v tomto filme urobili veľký dojem. Prvá je dôvod prečo som sa rozhodol predovšetkým tento film sledovať a ním bol Ennio Morricone, ktorý nielenže zložil spolu so svojim synom Andreom pre tento film opäť raz excelentnú hudbu s trpkoradostným hlavným motívom, ktorý dokonale vystihuje celú povahu filmu, ale si tu aj zahral. Maestrovi sa tu dostalo krásnej drobnej úlohy, ako inak dirigenta, ktorý v La Scale diriguje Verdiho La Traviatu. Ďaľším úžasným momentom filmu bola snová sekvencia s čiernym balónom na pláži, ktorý vďaka rôznym pohľadom nasnímania (predovšetkým záber biely kôň - čierny balón) vytvára prekrásne surrealistické predstavenie. Chváliť Mastroianniho ani nemá význam. (13.12.2008)

Giuseppe Tornatore opět velmi lže, je totiž i autorem scénáře. Všem dětem se až tak "bene" nedaří. Road movie s Marcellem Mastroiannim a skvělou kamerou a skvělou hudbou Ennia Morriconeho. MM ukazuje nohy starce prostitutkám a pan GT sem tam zastaví obraz včetně komparsu. Nebyl jsem nasrán ani zklamán. A taky se mi líbil fór s balónem evokujícím černou medůzu (na takové bejkárny je Tornatore skvělý) a Morricone coby dirigent Traviaty. (18.09.2011)

Môžu byť rodičia spokojní, keď nevedia ako ich deti žijú, keď nevedia kde spia, kam chodia do práce?Nie, a stokrát nie.Východisko?Nečakaná návšteva.M.Mastroiani plný štastia a presvedčenia, že vychoval dobré a úspešné deti,by sa od radosti s každým delil o to aký je štastný otec.Z toho pramení množstvo vtipných situácií,ale postupne ako navštevuje jedno dieťa po druhom zisťuje,že množstvo vecí nefunguje tak ako si myslel.Celkom príjemne pozerateľný film s peknou hudbou od E.Morriconeho, ktorý sa ukázal v 5 sekundovom zábere v úlohe dirigenta.Keď si z tohto filmu neodnesiete nič, tak minimálne poznanie/úplne geniálne/, že víno sa dá urobiť aj z hrozna.70%. (19.02.2009)

Zeptejte se starého Mattea, jak se má jeho pět dospělých dětí, rád vám poví, že všem se daří dobře, jen jim ve své úspěšnosti jaksi chybí čas na návštěvu otce - nebo jen odvaha přiznat svá selhání? Zeptejte se ho, jestli měl na konci své cesty dost dioptrií na to, aby tu přehradu z přetvářky, co vystavěla jeho neschopnost zůstat otcem, namísto projektantem svých snů do jejich životů, uviděl. A neptejte se mě, jestli jsem všechen ten smutek chtěla sdílet s ním... (26.08.2013)