Dramatický příběh založený na životních osudech slavných gangsterských dvojčat natočil v roce 1990 režisér Peter Medak. Ronald a Reginald Kraysovi se v průběhu 60. let vypracovali na samý vrchol londýnského podsvětí. Film sleduje jejich osudy od dětství, přes kriminální začátky v londýnském East Endu a vrchol jejich zločinecké kariéry až po strmý pád v podobě odsouzení k třiceti letům odnětí svobody. Režisér přitom klade důraz na co největší realismus, čemuž odpovídá také obsazení skutečných dvojčat do titulních rolí. (Caridi)
Životopisné obrázky o gangsterských dvojčatech v podání členů skupiny Spandau Ballet. Film neuvěřitelně rozklížený -- část války a dětství je téměř na jedničku, podmanivá, až dojemná expozice životního dramatu, kdy se kalila ocel charakterů a už tehdy byla zakřivována (pokřivována) rodinou, prostředím a okolnostmi. Ta šavlička, co s ní pak gangsteři kouzlili permanentní "úsměv" na tváři těch, co se jim nelíbili... takový pěkný symbůlek. Pak už to je jízda čím dál pomalejší, jakoby zabržděná, přestože tuze šikmá, až by se chtělo říci: ta druhá, zločinná polovina měla být natočena machrem z Hollywoodu a k té první by slušla prostě přilepit. Kuci ze Spandau Balletu jsou prostě napohled hodní hoši, ty krvežíznivé gangstery s chutí podřezávat jim nikdo nemůže věřit, protože zahrát lotra taky není zase tak snadné. Škoda. Ale závěrečné scény pohřbu matky jako by vypadly ze současnosti: český divák si nemůže nevzpomenout na Kočkovic pražský funerální spektákl... Hle, jak se ten gangstrerismus panevropsky pospojoval -- od doby zobrazované po dobu zobrazující až po prozaický potemnělý dnešek. Zdejší divák si ten geografický přeskok dotvoří sám. Stojí za vidění? Díky tomu recipienstskému after-effectu vlastně ano. Realismus, naléhavost, ale taky úzkost z těchto "sympatických a spořádaných" lidí v jaguarech, co se všude tak zvláštně podobají -- přece jenom se dostaví.(29.5.2009)