Reklama

Reklama

Vězně v cele číslo šest spojuje myšlenka na útěk z vězení. Když sem přibude nový vězeň Gaspard, zkušený Roland jej zasvětí do vymyšleného plánu útěku tunelem. Na budování tunelu všichni v noci pracují a každým dnem se tak přibližují k vytoužené svobodě. Nejen tunel je zárukou jejich úspěšného útěku...

José Giovanni, velká osobnost francouzského filmu, přinesl před kameru vlastní zkušenost. Narodil se v Paříži v korsické rodině a již od brzkého mládí se musel sám o sebe postarat. Za války působil jako vysokohorský vůdce a pěšák v odbojovém hnutí, ale po osvobození se zapletl s podsvětím. Při loupežném přepadení jsou jeho strýc a bratr zabiti a mladý Giovanni dostává trest smrti. Jeho otec však o svého syna bojuje a José vychází z vězení v třiatřiceti letech. Svůj nešťastný příběh přenesl José Giovanni do své první knihy nazvané Díra, což je slangový výraz pro vězení.

Francouzský režisér Jacques Becker byl knihou nadšen a koupil práva. Giovanni se podílel na psaní dialogů a s Beckerem dál spolupracoval. Za svůj život napsal jednadvacet knih, pod čtyřiadvaceti filmy je podepsán jako scenárista a režisér - Dva muži ve městě, Sicilský klan, Poslední adresa a další. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (92)

Bubble74 

všechny recenze uživatele

Vězeňských útěkových filmů bylo natočeno nespočet. Některé vynikající, jiné slabší. Le trou je pyšným členem té exkluzivnější kategorie, ve které má mimořádné místečko díky svému nevšednímu, minimalistickému zpracování a především díky šokujícímu závěru. Po něm totiž člověk jenom čumí a přemýšlí, jak je fyzikálně možné, že po té ledové sprše, kterou schytal, zůstal sedět jak opařený. ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Věrohodné francouzské vězeňšké drama o útěku z vězení. Kopání do betonu, pilování mříží a pantů, prozkoumávání kanalizace. A k tomu 5 gentlemanů v cele. Bohužel jsem neviděl samotný konec vlivem nesprávného nastavení nahrávání. Co se tam stalo?!! Pomozte. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=F6D6dkKIXr4 ()

Reklama

Aelita 

všechny recenze uživatele

Být sympatický zvenku neznamená vždy být sympatický zevnitř. Oči nás někdy klamou. Možná dost často. Sebeklam a zavírání očí nad problémem totiž pomáhá lidem přežit nebo přejit to, co je pro ně těžké přijmout, protože by museli pohnout sami se sebou. A kam je ta inercie pak zavede? Do ještě větší díry? Jenže ... člověk by nejraději přece věřil - sobě, lidem, světu a nějaké stálosti aspoň v něčem. Na pevné půdě se totiž stojí snadněji než na zemi chvějící se pod nohama. A v tom chvění právě žijeme. ()

F.man 

všechny recenze uživatele

Jestliže Ernest Hemingway psal formou ledovce, kdy odkrýval pouze základní děj a zbytek nechávál na čtenáři, režisér Jacques Backer natočil tímto stylem Díru. Žádné vyslovené motivace, žádné hluboké myšlenky, prostě a jednoduše jen děj v podobě plánování útoku. Taková "jednoduchost" působí velice dobře na atmosféru, které navíc pomáhají i poměrně nestandartně dlouhé záběry (na střih někdy čekáme opravdu dlouho) a neexistence hudby. Místy film dokáže pořádně našponovat nervy. Vhodně jsou zvoleny také jednotlivé charaktery a nechybí ani pořádná tečka na konci. Spokojenost. P.S. Bacha na spoiler v obsahu. ()

borsalino 

všechny recenze uživatele

Musím říci, že mě tenhle film docela dostal, přestože je opravdu dost dlouhý a záběry jsou někdy až nekonečné, tak jsem rád, že jsem to shlédl až do konce a měl tak příležitost si vychutnat jednotvárnou vězeňskou atmosféru a zároveň pocítit velkou vůli po svobodě. Závěr byl ledová sprcha a filmu to dodalo ten správný šmak. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (8)

  • Pro zvýšení autenticity obsadil režisér do snímku převážně neherce. Jeden z nich byl dokonce v roce 1947 do útěku z věznice skutečně zapojen. (oje)
  • Film byl dokončen podle režisérových přání, ale po prvním uvedení ve 140minutové verzi jej nechal producent Serge Silberman přibližně o 24 minut zkrátit, aby zvýšil komerční možnosti. Chybějící záběry jsou považovány za ztracené. (Hans.)

Reklama

Reklama